Sex v těhotenství. Je normální, že ho odmítám?
Jsem těhotná, nyní právě v pátém měsíci. Vše probíhá naprosto v pořádku, cítím se dobře, žádné problémy nemám a doufám, že to tak zůstane až do konce. Jediné, co mne trápí, je má absolutní nechuť k intimním hrátkám, což velmi nelibě nese můj manžel.
Vím, že asi dělám chybu a měla bych se alespoň občas překonat, ale nemůžu si pomoct, představa sexu a jakýchkoli praktik je mi momentálně doslova odporná. Dá se říct, že kromě pár výjimek, kdy jsem to doslova přetrpěla, jsme s manželem od začátku mého těhotenství nic neměli.
První asi tři měsíce mi bylo špatně, což je normální a muž mou sexuální abstinenci toleroval a nijak nenaléhal. Pak se mi žaludek uklidnil, nevolnosti přestaly a já se začala cítit dobře. Manžel se radoval, že obnovíme i náš intimní život, já jsem však zjistila, že mne vůbec neláká.
Nechci, aby mne líbal, představa vzájemného orálního sexu je pro mne příšerná, samotná soulož taktéž. Odtahuji se od něj při každém náznaku něhy, mám strach, že by chtěl „něco víc“. Vím, že tím manžel dost trpí, už není tak ohleduplný a tolerantní jako dřív, ale začíná dost naléhat. Tvrdí, že je to něco v mé hlavě a musím s tím bojovat, nepodléhat tomu.
Jenže to se lehko řekne. Sama sobě v tomhle ohledu moc nerozumím. Vždycky jsem se milovala ráda. Překvapilo mne, že jsem se po zjištění těhotenství stala v podstatě frigidní ženou. Doktor, ke kterému chodím, mi řekl, ať se tím netrápím, prý se to v těhotenství někdy stává, po porodu se pak zase všechno vrátí zpátky do starých kolejí.
Jenže manželovi tohle vysvětlení nestačí. Připadá si odstrčený na vedlejší koleji, doslova mi řekl, že se cítí zle, jakoby splnil svou oplodnitelnou funkci a dál byl k nepotřebě.
Je mi to líto, nerada bych, aby byl náš vztah narušený, případně aby, nedejbože, si manžel našel uspokojení někde jinde. Mockrát jsem zkoušela se přemoci, vyhovět mu, ale nejde mi to. Neuvolním se, jsem stažená, vynervovaná, plná odporu. Mám ho ráda, miluji ho, ale jakmile mne začne už jenom líbat, dělá se mi zle.
Je to normální? Stalo se v době těhotenství některé z vás něco podobného? Jak dlouho to trvalo? Je možné, že se to ještě zlepší? Nebo se mám připravit na to, že to bude stejné až do porodu? A co potom? Jsem z toho docela nešťastná.
12.1.2011 Rubrika: Erotika, milování | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Sex v těhotenství. Je normální, že ho odmítám?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.caira zřejmě nebyla nikdy těhotná, zdá se...
já v těhotenství problém s manželovými doteky neměla, ale nepříjemné pocity jsem měla třeba při hlazení psa nebo kočky, které mám jinak moc ráda. ale pár měsíců jsem je, co se týče mazlení prostě musela trochu zanedbávat. první tři, čtyři měsíce, mi dokonce smrděli. nechci srovnávat manžela s domácí zvířenou. píšu jen o pocitech, které jsem prožívala v těhotenství já. pak jsem ještě pociťovala odpor ke kuřecímu masu, které jinak běžně konzumuji. v těhotenství jsem ho nedokázala pozřít. ke konci těhotenství začaly tyto pocity postupně odeznívat a po porodu už jsem byla zase ok.
tělo si zkrátka s člověkem pohrává a míchá mu různé hormonální koktejly, proti jejichž účinkům je poněkud bezmocný. naopak si myslím, že si tím tělo řídí jistý obranný mechanizmus. takže pokud máš nepříjemné pocity, co se týče manželových dotyků a sexu, zřejmě ti tvé tělo dává najevo, že by v tvém případě sex mohl tvé dítě nějak ohrozit. samozřejmě je to jen moje domněnka.
v každém případě Rézi nevěš hlavu. nejpozději po šestinedělí to bude zase v pořádku. a manžel to bude muset zkrátka vydržet.
Zaffira: menzes je na týden - tohle na týde nejni
Verera: já jsem o tý nevěře při odmítání psala proto, že znám z okolí dost případů, kdy to chlap takhle řeší...
jak sem psala i blba co jinde, pač má žena rizikový
nesouhlasím s tím, je mi z toho na
ale prostě se to stává, nedělám si iluze
že jsou chlapi ješitní to má Caira pravdu, jinak nevím , nikdy jsem tento problém neměla,,,,spíš naopak......Rézi , snad bude časem vše OK, hodně
caira: ty dotyky, tam fakt záleží, jestli je to ten náznak sexu, nebo obecně brr pocit, když se tě někdo dotkne. Kdo nezažil, nepochopí. Ale já myslím, že dost z nás zná stav, kdy i v období menzes nesnesem leccos, co normálně jo, a taky jsem už zažila, že jsem při nevinným dotyku měla chuť začít ječet Takže to může být naprosto normální hormonální výkyv...
Verera: to s tím voděním mi taky napadlo, jak to vnímá.. jestli jsou ji nepříjemné dotyky jen od něj nebo od všech?
a k poslednímu odstavci - i takového magora znám, bohužel
Florencie: ve dvojdomku mam tchyni - nabízíš mi snad výměnu?
Dobře, tak dejme tomu, že s někým v těhotenství cloumají hormony. Sama to neznám, já neměla vůbec žádné potíže, nevolnosti, nic. Chuť na sex byla vždycky, akorát to břicho poněkud překáželo, jinak nebylo co řešit. Ale situace "odtahuji se od něj při každém náznaku něhy" - to už normální není a na hormony se taky nedá svádět všechno. A po porodu se to jen tak samo od sebe nejspíš nezlepší, když se s tím nebude nic dělat. Na sexuální dysfunkce všeho druhu jsou odborníci, a není důvod, proč je nenavštívit. Oba, pochopitelně.
caira: s tebou bych chtěla mít dvojdomek
caira: No mě by zajímalo, jestli si to hnusí v hlavě, protože očekává, že to bude směřovat k sexu a nebo jestlije to jakýkoli dotyk.
A ještě- pokud by j manžel třeba chatil za ruku aby jí pomohl na náledí-je to taky nepříjemné? A pokud ano, je nepříjemné i to, kdyby ji chytil kdokoliv jiný(otec, matka, sousedka)?
Jinak ale hormony dělají divné věci a kolikrát je lepší nad tím moc nedumat a počkat až to přejde- mě sice nebylo nic tak problematického,ale po celou dobu těhotenství ,jsem zaregistrovala jakýkoli náznak pachu cibule a bylo mi z toho zle. V paneláku, kam od sousedů pronikne ledacos, to je docela problém, měla jsme pocit, že se všichni proti mě spikli a pořád vaří na cibuli.
Je zajímavé, že nikdy předtím ani potom jsem to nijak zvlášť necítila a pochybuju, že by celý barák změnil stravovací zvyklosti.
Prostě pokud ten chlap za to stojí, tak pochopí vysvětlení, přijme ujištění, že je pořád milován a počká až to přejde. Kdyb y měla rizikové těhotenství a trávila ho v nemocnici, tak by ho taky napadlo jít za jinou?
Verera: přesně tak
právě to s těmi dotyky mne zaráží.
kdyby to bylo jen o sexu, to se stává, že se nechce -nebo nemůže
ale ty dotyky to je divný
caira: No probrat se asi nejde,pokud je to přechodný hormonální stav.
Nevím, co si představuješ tím řešením. Pokud to zanemaná mluvit, ujistit manžela, že je to opravdu jen záležitost přírody, se kterou nemůže nic dělat a která vlastně ani nesouvisí až tak s ním, místo toho se třeba společně těšit na mimčo, připravoat neb si vyrazit někam do kna, do divadla na večeři, prostě nějaké společné aktivity, kterými by dala najevo, že o něj stále stojí, tak to ano.
Lítat v tuhle chvíli někde po doktorech asi nemá smysl, to leda kdyby to byl trvalý stav.
Jsou ty dotyky nepříjemné pořád , i když tě vezme třeba na ulici za ruku a nesměřuje to ani náhodou k sexu?
Jinak tedy chlap, který zahýbá kvůli nedostatku sexu těhotné manželce je debil, který si nezaslouží aby o něj stála. To je vrchol bezohlednosti.
Já teda pořád věřím, že většina chlapů co za něco stojí používá k myšlení především mozek, jinak by to bylo teda tristní.
Měla jsem dost hnus těhotenství-hormonálně i tělesně, tudíž mě řeči typu jen těhotná dokážou pěkně nasr... Nebyla jsem na hlavu a ani u psychologa, i když byly dny, kdy mi doteky taky přišly brr fuj.. Chápu pisatelku.
majucha: stejně to nechápu, asi to bude tim, že mušle nemiluju
Zaffira: naprosto souhlasim!
caira: netuším,, co si pod pojmem platonická láska představuješ (asi jen vzdychání po neznámém hrdinovi), ale tady je přesná definice a na situaci Rézi to docela sedí :-)
Platonická láska (lat. amor platonicus) je širší pojem. Může se jednat jak o lásku ke člověku, se kterým se jedinec často nebo denně setkává, ale může se také jednat o situaci, kdy se dvě osoby vůbec neznají nebo se znají pouze zběžně. Může to být hluboké a duchovní spojení mezi dvěma jedinci: v takovém vztahu, kdy neexistuje jakákoliv forma pohlavního spojení nebo sexuálního prvku. Jedná se o lásku založenou na citovém vtahu. Jednoduchý příklad platonických vztahů je přátelství mezi dvěma heterosexuálními lidmi opačných pohlaví. Platonická láska může být spojena i s dalšími pozitivnímu emocemi jako je obdiv, úcta či zbožňování a pod.
caira: no nevím, chlap co nepřežije chvíli bez sexu, když ta jeho je těhotná - navíc jaksi s NÍM, tak je debil.
Je třeba o tom mluvit, klidně si to i probrat s psychologem, příp. jít oba do poradny, ať on vidí, že to řešíš, ale hormony jsou sviňa, a holt nás občas ovládaj