Sex v těhotenství. Je normální, že ho odmítám?
Jsem těhotná, nyní právě v pátém měsíci. Vše probíhá naprosto v pořádku, cítím se dobře, žádné problémy nemám a doufám, že to tak zůstane až do konce. Jediné, co mne trápí, je má absolutní nechuť k intimním hrátkám, což velmi nelibě nese můj manžel.
Vím, že asi dělám chybu a měla bych se alespoň občas překonat, ale nemůžu si pomoct, představa sexu a jakýchkoli praktik je mi momentálně doslova odporná. Dá se říct, že kromě pár výjimek, kdy jsem to doslova přetrpěla, jsme s manželem od začátku mého těhotenství nic neměli.
První asi tři měsíce mi bylo špatně, což je normální a muž mou sexuální abstinenci toleroval a nijak nenaléhal. Pak se mi žaludek uklidnil, nevolnosti přestaly a já se začala cítit dobře. Manžel se radoval, že obnovíme i náš intimní život, já jsem však zjistila, že mne vůbec neláká.
Nechci, aby mne líbal, představa vzájemného orálního sexu je pro mne příšerná, samotná soulož taktéž. Odtahuji se od něj při každém náznaku něhy, mám strach, že by chtěl „něco víc“. Vím, že tím manžel dost trpí, už není tak ohleduplný a tolerantní jako dřív, ale začíná dost naléhat. Tvrdí, že je to něco v mé hlavě a musím s tím bojovat, nepodléhat tomu.
Jenže to se lehko řekne. Sama sobě v tomhle ohledu moc nerozumím. Vždycky jsem se milovala ráda. Překvapilo mne, že jsem se po zjištění těhotenství stala v podstatě frigidní ženou. Doktor, ke kterému chodím, mi řekl, ať se tím netrápím, prý se to v těhotenství někdy stává, po porodu se pak zase všechno vrátí zpátky do starých kolejí.
Jenže manželovi tohle vysvětlení nestačí. Připadá si odstrčený na vedlejší koleji, doslova mi řekl, že se cítí zle, jakoby splnil svou oplodnitelnou funkci a dál byl k nepotřebě.
Je mi to líto, nerada bych, aby byl náš vztah narušený, případně aby, nedejbože, si manžel našel uspokojení někde jinde. Mockrát jsem zkoušela se přemoci, vyhovět mu, ale nejde mi to. Neuvolním se, jsem stažená, vynervovaná, plná odporu. Mám ho ráda, miluji ho, ale jakmile mne začne už jenom líbat, dělá se mi zle.
Je to normální? Stalo se v době těhotenství některé z vás něco podobného? Jak dlouho to trvalo? Je možné, že se to ještě zlepší? Nebo se mám připravit na to, že to bude stejné až do porodu? A co potom? Jsem z toho docela nešťastná.
12.1.2011 Rubrika: Erotika, milování | Komentářů 74 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Sex v těhotenství. Je normální, že ho odmítám?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Být na místě Tvého manžela, budu si myslet totéž.
Zkus se na to podívat z jeho strany: miluje Tě, je šťastný, že budete mít mimčo, byl tolerantní, když jsi počátkem těhotenství nebyla v kondici... naléhá na Tebe, žádá sex... potěšilo by Tě, kdyby si našel "výpomoc"? Určitě by to pro Tebe bylo mnohem horší, že?
Proč si myslíš, že sexuální polohy budou takové jak před otěhotněním? ... Budou jiné, příjemné pro jeho tělo - uvolnění, pro Tebe i pro to mimčo.
Je opravdu možné, že máš něco nastaveného ve své hlavě, ale změnit to můžeš jen Ty. A pamatuj, když budeš cokoliv chtít vidět špatně, špatné to bude.
Na lásce je třeba pracovat každý den, každá si situace je mnohem jednodušší, jsou-li na ni dva. Nebo snad chceš zahodit všechny ty dny, kdy Ti bylo s mužem krásně?
Osobně bych to vzala jako životní lekci... a snažila bych se, aby bylo všem přítomným dobře.
Přeji Ti hodně štěstí.