Jak máme přijmout „cizí“ vnoučata?
Naše dcera zůstala po rozvodu sama s tehdy dvouletým chlapečkem. Pomáhali jsme jí s manželem, jak to šlo, několik let. Když šel Lukášek do školy, seznámila se se svým současným přítelem. Na rovinu přiznávám, že jsme z její volby nebyli nejšťastnější.
Nelíbí se nám, na první pohled je to samolibý člověk. Dcera k němu ale z jakéhosi důvodu vzhlíží, patrně si ji získal svou velice slušnou finanční situací a uměním pohybovat se ve společnosti. Je to takový ten klasický blahosklonný a navenek okouzlující muž, ale pod touto slupkou se skrývá velký sobec.
Dozvěděli jsme se, že ke své bývalé ženě se zachoval velice nefér, a dokonce usiloval o svěření svých dcer do vlastní péče, opravdu chtěl matku připravit o děti. Už to o něm dost vypovídá. Dcery nezískal, takže si je bere každý druhý víkend a půlku prázdnin.
A to je ten problém, o kterém vám chci napsat. K našemu osmiletému Lukáškovi jsme „vyfasovali“ dvě dospívající slečny. Jedné je třináct, druhé patnáct. Chováním i vzezřením jsou celý otec. Namyšlené holky, kterým kolikrát nestojíme ani za pozdrav. Když k nám přijdou, vždycky se z toho nějakou dobu musím vzpamatovat.
Nezdraví (to až na upozornění), neděkují, neumí požádat. Všechno chtějí a mají pocit, že ostatní jsou od toho, aby jim sloužili. Nás, včetně naší dcery, oblažují povýšenými pohledy, na Lukáška neumějí promluvit normálně, urážejí ho, vysmívají se mu. Jakž takž respektují jen svého otce, ale ten je usměrní málokdy, nechce si prý kazit ty krátké chvíle, které s nimi může být.
Vrchol nastal minulý týden, kdy u nás dcera se všemi třemi dětmi byla na chalupě, samozřejmě i se svým přítelem. Vypadalo to tak, že ostatní si užívali dovolenou a my s dcerou jsem jim vařily praly, uklízely po nich. Když jsme chtěly zapojit i ty dvě slečny, nafoukly se naprosto neuvěřitelně a byly doslova drzé.
Dcera jen pokrčila rameny a radši to vzdala, jejich otec u toho nebyl a nechtěly jsme žalovat, takže jsme to nechaly být.
Vidím na dceři, že jí ta dvě děvčata nejsou vůbec příjemná, necítí se v jejich společnosti dobře. Ony ji vůbec neberou, chovají se k ní strašně. Dceřin přítel však považuje za zcela samozřejmé, že ona jim bude poskytovat dokonalý servis, když on je s jejím synem vlastně trvale. Zkusila jsem s dcerou promluvit, otevřít jí oči, ale marně. Ona je taková ta trpitelská povaha, hodně si nechá líbit, a i když jí není dobře, radši všechno překousne, aby byl klid.
Vím, že mi do toho nic není, je to její život, a jak si ho zařídí, je zcela v její moci, přesto mi není jedno, když se na tu celou situaci koukám. Řekla jsem jí alespoň, že pokud budou mít na víkend ty dvě protivné holky, ať návštěvy u nás vynechají, že na dvě věčně nafouknuté a drzé bubliny zvědavá nejsem. Se zlou jsem se potázala, vyčetla mi, že se pořád snažím jí organizovat život a nedokážu přijímat její rozhodnutí a styl života. A prý by se mi mohlo snadno stát, že tím pádem neuvidím ani ji a Lukáška.
Je mi z toho nějak úzko. Vidím na ní, že není šťastná, a ona od sebe začne odhánět ještě i tu jedinou oporu, kterou má – své rodiče. Dokázaly byste se dívat na neštěstí svého dítěte jen tak nečinně a nezkusily byste na ni nějak zapůsobit, aby otevřelo oči? Já se o to snažím a asi je to špatně.
23.8.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 79 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak máme přijmout „cizí“ vnoučata?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.kubikm: jo, jo, voláš po poušti a pívo nikde...
sharon: už se jednou říkalo, že to tak bude
když ví, že vyše článek, měla by k tomu něco říct, nebo dovysvětlit...takhle je to to trochu jako volání na poušti
sharon: ANO!! Bylo by to zajímavější.....
do podobných debat by se měla pisatelka zapojit....
babkatapka:
a....: ted terpve docitam.. nale naporsto s Tebou souhlasim!
já přijala jako svoje vlastní a dneska mi je bližší ten nevlastní vnuk, jako můjI to se stává
Křeček: ad 9:16 klobouk dolů před tvým bráchou, neznám žádného mužského, který by "šel" do ženské se 3 dětma z dřívějška doufám, že jim to klape a mají se rádi
ty vado.. pani me bavi... otec je sobec, kdyz chtel dcery do pece..
ještě dodám jen tolik.....naše dcera se též rozvedla když byli malé necelé 3 roky, pak měla jednu známost asi 4 roky, a teď má jiného taky už nějaký ten pátek a sním má klučíka....nikdy jsme jí do ničeho nemluvily, taky jsme ale byli nešťastní když se rozvedla....dnes je spokojená , my s každým z "jejich" mužů vycházíme skvěle a říkáme s manželem, že jsme vlastně měly rádi každýho jejího chlapa....... Drahuše, ber věci trošku s nadhledem a nechej jí žít její vlastní život......možná jednou se o tebe ty "cizí" holky postarají, co víš ?????
naprosto souhlasím s prvním příspěvkem od Verery......vcelku nemám co dodat......Drahuše, nechej jí žít její život.........vidím to jinak než ty a děti ať jsou čí jsou za nic nemůžou......
asi vite vic, nez jste sem napsala, ale z toho co je v clanku nechapu proc jste proti dcerine priteli tak zaujata. ze se snazil dokonce ziskt deti do pece!!!! jestli on je treba nema rad??? takze byt vami zkusila bych se trochu zamyslet nad vlastnim postojem k dospele dceri, jejimu zivotu a priteli a jeho detem.
no ale... at uz si o tom zbytku myslim cokoliv, cizi drze pubertacky jiste snaset nemusite, maji otce, matku, vlastni prarodice, v jejich veku jiste i vlastni predstavu o traveni volneho casu atd. urcite by nemel byt velky problem preorganizovat vikendovy program tak abyste se potkavali co nejmin a nekde jinde nez u vas, zvlast ve skolnim roce. Radost bude jiste na obou stranach. vazne se spis divim, ze se potkavate tak intenzivne. takze v tom jak se vyhnout detem ktery jsou pro vas cizi problem nevidim. a zbytek podle me neni vase vec.
Holky možná nejsou tak špatné, jen s nimi tříská puberta. Naše děti v tom období byly taky na zabití. Vnouček možná není až takový chudáček, protože ho šikanují a týrají, ale je to vaše krev a na tu se díváte jinýma očima. A že táta chtěl do vlastní péče obě děti? Co je na tom špatného? Jeho bývalku neznáte, tak nevíte, jak je vychovávala a jak se k nim chovala.
A do dceřina života bych se zásadně nevněšovala. Je to její život, je plnoletá a svéprávná, jaké si to udělá, takové to bude mít.
my teď byli pozvaní na 4 dny ke kámošce...a pracovali jsme oba, tedy všichni...to je přeci normální, ne?
proč posluhuješ? o práci se musí dělit všichni...každý podle svých sil...takže i zeťák, ale i Lukášek...