Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Říká se, že sdělená radost je dvojnásobná radost. A protože my v redakci jednu velkou radost právě prožíváme, rádi se s vámi o ni podělíme.

Vy, kdo chodíte na náš magazín pravidelně, jistě znáte naši korektorku Lenku, která zde vystupuje pod nickem talenka. A právě ona má naši všeobecnou redakční radost na svědomí.

Dne 25. května se jí narodila krásná dvojčátka. Martin a Bára. A tak se z talenky, která má už téměř tříletého syna Ondráška, najednou stala trojnásobná maminka. V úterý se vrátila z porodnice domů a tady máte její bezprostřední pocity:

"Když mi doktorka na ultrazvuku řekla, že tam jsou děti dvě, byl to šok. Nikdy jsem po dvojčatech netoužila, a když jsem potkala matku s takovým nadělením, říkala jsem si, že v minulém životě musela provést něco příšernýho :). A teď jsem to měla. Upřímně, proplakala jsem celou cestu domů. Manžel byl v šoku asi 5 minut a pak byl neskutečně hrdej. Chlap, no... :) Já jsem si dlouho zvykala. Ale "potkyši", jak je pokřtil tchán, byli docela rozumní a hodní a neodvážili se mě nějak trápit, jen mi občas trochu zahoupali s tlakem. Poprvé jsem si uvědomila, že je mám fakt ráda, když jsem se před genetickým ultrazvukem klepala jako ratlík, aby byli v pořádku. A byli. A byl to kluk a holka, což jsme chtěli. Manžel proto, že je tam ještě jeden chlap, a já proto, že nebudu mít doma Klapzubovu jedenáctku.
Dost lidí prorokovalo, že porodím o hodně dřív, ale potkyši byli i nadále vzorní a dopíkali se skvěle. Akorát měli nějak moc místa na vylomeninky, takže se neustále otáčeli, až skončili v naprosto neroditelné poloze. Takže mi doktoři naplánovali císaře a já si směla vybrat datum. 6. 6. 2007 mi připadalo jako zajímavé a pro tatínka lehce zapamatovatelné. Jenže člověk míní a osud mění. Na zahradě, kde znám každý centimetr zpaměti, jsem vrazila nohu do jakési neviditelné díry a spadla na to megabřicho. Druhý den vytáhli potkyše na svět. Asi se jim datum 25. 5. líbilo víc. Trochu nedopečení skončili na dva dny v inkubátoru, ale jinak byli v pořádku. Martin měl 2780 g a 48 cm, Bára 2760 g a 43 cm. V porodnici jsme byli 12 dní, aby se pořádně rozjedli a zvládli žloutenku. A já abych si zvykla na režim spánku-nespánku. Ze začátku jsem hodinu a půl kojila a za dvě hodiny zase. Ale pomalu se to lepší.
Jsou zatím zlatí, jen spí a krmí se. Brečí málokdy. Tak jen čekám, kdy ta idylka skončí a nastane tvrdá realita. První test bude v pátek, až se z prázdnin u babičky vrátí starší synek. Doufám, že to spolu všichni zvládneme."

Milá talenko, moc gratulujeme a přejeme, aby byly děti stále tak hodné a pěkně spavé a aby dobře prospívaly. Hodně štěstí a radosti celé vaší rodině.

Ze celou redakci