Mám investovat peníze do domu, který mi nepatří?
Je mi 32 let, mám přítele a dvouletou dcerku. Ještě nedávno jsme bydleli v pronájmu, ale před několika měsíci jsme využili nabídku přítelových rodičů a přestěhovali se do jejich rodinného domu, či spíše vily. Oni v ní bydleli společně s babičkou, po jejíž smrti se uvolnilo celé horní patro. Je tam samostatná bytová jednotka, čtyři pokoje, kuchyň a příslušenství. Velice rádi jsme se sem přestěhovali, a to jak z důvodu velikosti bytu, tak z důvodu finančních. Platíme zde pouze náklady na režii, nájem po nás rodiče nechtějí.
Byt je celkově moc krásný, výborně situovaný, k dispozici máme zahradu… co víc bychom si mohli přát. Jediný problém je, že je už starý, kuchyň, koupelna, podlahy, nábytek, spotřebiče to vše volá po rekonstrukci a nákupu nového. Komplet. Peníze bychom měli, máme s přítelem každý své úspory a něco jsme naspořili i společně. Kdybychom to všechno sesypali na jednu hromadu, pokrylo by nám to takřka všechny větší výdaje a nějaké drobnosti a doplňky bychom pak dokupovali postupně.
A teď ten můj problém. Dům je samozřejmě celý manželových rodičů, respektive jeho otce. Manžel je jedináček, takže jednou bude patrně celý jeho, ale to je mi trapné i psát, uvádím to spíš k dokreslení situace. Já však řeším, jestli by ode mne bylo moudré investovat do toho bytu své vlastní peníze. Co kdyby se mezi mnou a přítelem něco pokazilo? Zatím si něco takového neumím představit, ale kdo ví, co nám život přinese. Mám obavu, abych pak neodešla, jak se říká, s holým zadkem.
Zatím jsem o těchto svých pocitech s přítelem nemluvila, připadá mi to hloupé. Navíc bydlím tady v podstatě zadarmo, neplatím nájem, žijeme jako rodina, i když nejsme oddáni. Na jednu stranu si říkám, že ta investice mých peněz by byla vlastně v pořádku, za tu možnost takhle luxusního bydlení, na druhou mi vrtá červíček, abych jednou nezůstala na mizině. Tu největší finanční injekci bych totiž investovala já, rodiče mi dost naspořili a sama jsem k tomu taky nemalou částku přidala. Přítel má úspory asi třetinové a ty společné nejsou ani to.
Co myslíte, mám to risknout a vlastně z nějakých cca 70% zafinancovat rekonstrukci bytu, který není můj? Vydat se tím, ze všech svých rezerv a doufat, že spolu s přítelem zůstaneme až do smrti? Moc bych chtěla mít hezké a moderní bydlení, ale když si dám dohromady všechny okolnosti, tak váhám.
1.6.2015 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 87 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Mám investovat peníze do domu, který mi nepatří?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.V jednom odstavci se píše "přítel", potom "manžel", potom zase "přítel" .... Markéta nemá jasno ani v tomhle?
Tvoje investice se dají smluvně ošetřit, můžeš si nechat na všechno vystavit faktury atd. - to není problém.
Ale budeš v případě rozchodu schopná to z přítelomanžela a jeho rodičů dostat?
Jestli chceš být zabezpečená pro případ "odchodu s holým zadkem", lepší je dát do té rekonstrukce jen část, a za zbytek si někde pořídit garsonku (můžeš ji zatím pronajímat), nebo aspoň stavební spoření.
PEGG: taky si myslím mladí mají být sami tečka
Nika1: mam-ča:
určitě sepsat co a jak atd u právnika
mam-ča - 1.6.2015 8:29
Jedině za své, ale ve svém. Raději něco malého, ale nezávislého. Aby náhodou nenastala situace, že ti bude vyčítáno, že bydlíš zadarmo. A když už dávat peníze, tak půl na půl a prostě to brát tak, že sis vlastně předplatila nájem. Nevím jestli jsi takový ranař, že by ses pak byla schopná brát o své peníze. Ale osobně bych do toho nešla vůbec. Mám za sebou třicetileté soužití s manželovými rodiči a i když to jsou v podstatě hodní lidé, tak už bych to znovu neudělala!
Chtěl by „přítel“ všechny výhody, ale bez závazků? Jsi mu dobrá k tomu, abys vařila, prala, uklízela, spala s ním a rodila jeho děti, ale nejsi dost dobrá, aby si Tě vzal? Ono ten "papír" v případě průšvihu má vcelku právní váhu, proto existuje (a proto si ho třeba vyřvali homosexuálové). Dědictví, vdovský důchod, při rozvodu taky není tak jednoduché tomu druhýmu sbalit igelitku a vykopnout ho za dveře... Zní to zcela neromanticky, ale lásky se člověk nenají. Takže pokud si chce dál užívat výhod života ve dvou, trvala bych na tom, že bude muset přijmout i nějaké závazky a udělá si chvíli volno a milostivě doleze na radnici a tam řekne že teda jo, tahle ženská ke mně patří.
No, a pak se dá eventuálně uvažovat o tom, že bys ze svých úspor financovala rekonstrukci domu, který Ti nepatří a nikdy pravděpodobně patřit nebude.
Klidně se ujmi zařizování, od všeho si schovávej účty, nech si psát faktury na jméno, zvlášť pokud budeš platit ze svého účtu (z úspor od svých rodičů).
Vypadá to jako nedůvěra, ale důvěra se většinou nevyplácí. Dnes se rozvádí 50% manželství a kolik vztahů nesezdaných se rozpadne, na to žádná statistika není.
Máš povinnost nejen k sobě, ale i ke společnému dítěti, které v případě rozchodu/rozvodu bude pravděpodobně žít s Tebou, a né v tom zrekonstruovaném domě.
Já osobně bych s tchýní nešla bydlet, ani kdyby mi věnovala celé odlehlé křídlo zámku…
manžela tedy přítele .... no dnes mi to teda myslí, ach jo.
jsme si
Lindo, jen je tu jaksi "nepatrný" rozdíl, že barák bude manžela a Markéty nikdy nic, takže nějaké investice do cizího, ani náhodou. Chce to min.smlouvu, že investovala tolik a tolik a když bude barák opouštět, tak jí to vrátí. A trapné mi to v dnešní době moc nepříjde. Spíš mi příjde vyčůrané chtít po někom peníze na něco, co není a nebude jeho. Takhle si taky manželova rodina představovala, že jim zrekonstruuji 1/2 domu. No raději jsi postavili nový i s hypotékou.
dávej jen do výše přítelových úspor plus půlku společných, navíc smlouvu. Jak radí Linda. Ono by to ani sňatkem nezachránilo, protože by to byl jeho majetek nabytý před manželstvím a zase by jsi mohla jít.
Byt na tvem miste: Dala bych totez co da pritel + spolecne sporeni. Zbytek si schovat. Takze v praxi dejme tomu ty mas 100 tacu, pritel 30 a spolecne mate 20 = ty das 30, pritel da 30 a spolecny 20 a za to prestavujte. Holt nebudete mit luxusni kuchyn, ale novou obycejnou, stejne tak koupelnu. Brala bych to tak, ze pokud bychom nadale bydleli v pronajmu budu platit najem, ted jsme se prestehovali, bydlim v podstate zadarmo tak prispevek na rekonstrukci je moje plus minus najemne .
A promluv si o tom s pritelem. Klidne vecne, ale proste ma to dve stranky - jestli to vyresite snatkem a nebo nejakou smlouvou u advokata na tom nezalezi, ale hlavne to nejak vyreste. A pokud nevyresite, tak bych si schovala rezervu jak jsme vyse napsala - mozna na tom tradis, mozna vydelas, ale to je vztah ten nelze vykalkulovat do posledni koruny
Trapné, hloupé....co je to za výrazy, když jde o investice? Tam se tento slovník absolutně nehodí. Poraďte se s právníkem, aby to ošetřil a majetkové vztahy se vyjasnily. Nic špatného na tom není, pořádek dělá přátele, ne? Rekonstrukce baráku znamená taky to, že manželovi rodiče budou muset snášet nepohodlí, kolikrát bude dusno a do toho abys ses ještě trápila, že na to nějak doplatíš? Nebuď labuť, máte spolu dítě, to chce skutečně odborníka na majetkové právo, aby to vymyslil. No, a tady se mi zdá lepší manželství, než volný vztah. Možná podvědomě cítíš, že tě - prosím, uvažuju zcela hypoteticky, jistě máte mezi sebou vztah pěkný - můžou vykopnout bez nároku na nic, tedy pokud své peníze investuješ a nenecháš si ode všecho potvrzení.
Nikdy nevíš, co se můžer stát, proto se sepisují předmanželské a jiné smlouvy, které tě ochrání. Domluv se s přítelem a potom zajděte k právníkovi, který vám to všechno ošetří tak, abys jednou neměla holý zadek, jak píšeš.