Odešel k milence a teď se chce vrátit
.jpg)
Je mi skoro padesát let, manžel je o čtyři roky starší. Vychovali jsme dvě děti, které už žijí samostatně. V manželství nám to vždycky klapalo, kromě nějakých běžných menších rozmíšek jsme nikdy žádné větší problémy neřešili. Když děti vylétly z hnízda, začali jsme si víc užívat sami dva – výlety, večeře, kultura. Bylo to moc fajn, najednou jsem si připadala jako za svobodna.
Bohužel tato idylka trvala jen asi rok. Pak se najednou manžel začal od mne odtahovat, z práce chodil čím dál později, pak přibyly „pracovní víkendy“ a mně začalo být vše jasné. Došlo mi, že se objevila jiná žena.
Strašně jsem se trápila, ale nechtěla jsem zahodit tolik let společného života, utěšovala jsem se, že je to jen nějaké poblouznění a brzy ho to přejde. Ano, opravdu jsem tehdy byla ochotná to překousnout, kdyby to ukončil. Jenže on to neukončil, naopak. Jednoho dne mi oznámil, že se zamiloval a už nedokáže žít dvojí život, chce se odstěhovat.
Byl to šok. Nemohla jsem tomu uvěřit, že by všechno, co mezi námi bylo, dokázal takhle spláchnout. Plakala jsem, prosila, aby neodcházel. Pyšná na sebe nejsem, že jsem se dokázala takhle ponižovat. Stejně mi to k ničemu nebylo. Sbalil se a odstěhoval. Čekala jsem, kdy mi přijde žádost o rozvod, sama jsem ji nepodávala. Chtěla jsem to nechat na něm. Ale nic takového nepřišlo. Jen jsme se dohodli ohledně majetku, já zůstala v našem bytě a on si nechal auto a chatu. Bylo mi to jedno, sama bych tam stejně nejezdila.
Následovalo období, kdy mi bylo hodně ouvej, připadala jsem si jako odložená, nepotřebná věc, která už dosloužila a k ničemu se už nehodí. Postupem času jsem si začala zvykat a najela svůj vlastní režim a docela to šlo. Pak přišel Covid a já skončila na home office. To bylo krušné. Byla jsem ve svém bytě jako vězeň na Bezděze. Občas přišly na návštěvu děti, ale snažili jsme se dodržovat opatření a pro jistotu se moc nestýkali.
No a Teď, skoro po dvou a půl letech, se mi manžel ozval. Nejdřív začal nenápadně, jak se mám, jestli jsem zdravá, pak se opatrně zeptal, jestli jsem sama, nebo někoho mám. Po pravdě jsem mu odpověděla, že jsem sama a dodala jsem, že mi to tak vyhovuje.
Už to zkrátím: Po pár dalších telefonátech z něj vypadlo, že by se ke mně rád vrátil. Nasypal si popel na hlavu, prý byl úplně zblázněný a teď mu došlo, co ve mně ztratil. Prosí mě o odpuštění, že mi tak ublížil.
A já nevím, co teď. Jsem někde na půl cesty mezi ano a ne. Pořád ho mám ráda, dovedu si představit, že bychom byli zase spolu. Co si ale představit nedovedu je, jak dokážu tuhle jeho zradu překousnout. Myslím, že to ve mně už pořád bude a logicky to poznamená i naše případné další soužití.
Co myslíte? Je možné se přes něco takového přenést, udělat tlustou čáru a začít znovu? Zažila jste některá něco podobného?
31.5.2021 Rubrika: | Komentářů 88 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Odešel k milence a teď se chce vrátit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Trvala bych na "rozděleném majetku" tak, jak si to on sám rozhodl při odchodu. Takže hezky darovací smlouvu manželce na byt (celý), a ona jemu na auto a chatu, rovněž do výhradního vlastnictví. Až budou skutečně vyřešené majetkové poměry, pak uvažovat o nějakém možném znovusblížení. Možná by se při tom dělení ukázalo, co je manžel zač.
Zatím má chatu, tj. má kde bydlet, a auto, aby mohl dojíždět do práce. Na full servis bych ho nechala hodně dlouho čekat, až by se ukázalo, že mě nebere jako zaopatřovací ústav na stáří, když ho ta "osudová láska" vykopla.
Vlaďko, nechovej se jako hadr na podlahu.
.gif)
No jo,přijít o servis na který je člověk zvyklý není nic příjemnýho.Prostě si umí spočítat kde mu bylo líp.Beztak si milenka našla jiného.Já osobně bych takovou zradu asi neodpustil,sem jenom chlap.
.Jako nevěru když někdo někdy v opilosti uklouzne to se dá se skřípěním zubů a odhozením vlastní hrdosti překousnout ale tohle je příliš.Ale každý je jiný,za mě asi ne.
začala bych opatrně, možná to povyražení bylo finančně náročné, auto je již ojetina na chatě se musí pracovat, to přítelkyně nechtěla, možná vyčerpal i úspory. Ty jsi mu při rozchodu dala jasně znát, že o něj stojíš a tak v tom vidí velkou naději, že ho vezmeš zpět.
Jak se píše níže nechat se zvát na rande,hýčkat a postupně získávat jistotu. ně hned poskytnout servis.
Já bych ho asi vzala zpět: myslím,že sám sebe tím úletem hodně vytrestal! Muselo pro něj být hodně těžké jít za manželkou a přiznat se,že to podělal...Ony představy bývají krásné,ale realita pak ukáže vše ve své tvrdé každodennosti.Ta jeho Idolka se zřejmě vydržela přetvařovat něco přes rok a ten další se on rozhodoval od ní odejít.
jak píše Linda - začala bych s ním "randit" - večeře, výlet atd. - ale rozhodně bych si ho nestěhovala hned domů... ať se snaží - a ať máte čas na rozmyšlenou, jestli k sobě ještě stále patříte nebo ne.
A hodně bych zvažovala, jestli jeho touha po návratu není náhodou o tom, že ho ta druhá vykopla a on nemá kde bydlet....
Brat ho jako noveho partnera. Nenech se hned zblbnout jeho recickami, ale pozvolna zjisti, jestli opravdu stoji zato s nim znovu chodit.
Pán zřejmě zjistil, že by mu život s tou novou dál spíš zabrat, než aby měl výhody a tak si radši nasype popel na hlavu v naději, že mu dlouholetá a osvědčená partnerka na další soužití kývne. A proč by měla. Bydlí ve svém a má na starosti sama sebe. Na rozdíl od něho to zvládne levou zadní. Pán asi nerad vaří, žehlí a uklízí. To bude to celé. To jeho prozření.
Pán zřejmě zjistil, že by mu život s tou novou dál spíš zabrat, než aby měl výhody a tak si radši nasype popel na hlavu v naději, že mu dlouholetá a osvědčená partnerka na další soužití kývne. A proč by měla. Bydlí ve svém a má na starosti sama sebe. Na rozdíl od něho to zvládne levou zadní. Pán asi nerad vaří, žehlí a uklízí. To bude to celé. To jeho prozření.
.gif)
Jak již bylo napsáno, pomalu. A hlavně z té situace něco vytěžit pro sebe. Pokud to tak nebylo dříve, víc pomáhat v domácnosti, více pozornosti....
Vlaďko, odpověděla jsi si sama... máš ho ráda a dovedeš si představit, že byste byli spolu... pokud se tedy k tobě nechoval vyloženě hnusně... souhlasím s Lindou, pomaloučku, polehoučku...
.jpg)
Kdyz ti to neni uplne proti srsti tak bych zacala pomaloucku polehoucku. Nech se pozvat na veceri, na vylet, do divadla....proste zacni z nim znovu chodit a uvidis jak bude TOBE. Bude se ti to libit a budes chtit vic a nebo naopak cim vic casu spolu ztravite tim vic ti jeho nevera bude vadit???? A podle toho jak se to bude vyvijet bych se zaridila. Rozhodne bych si ho nestehovala zpatky do bytu hned ted tady dneska......
Je jasné, že je to jenom vaše rozhodnutí. Kdyby ale bylo po mém, nebrala bych ho zpět. Jenom proto, aby člověk nebyl sám? Když ho vezmete zpět, stejně to nad vámi ta zrada bude viset jak těžký mrak , stejně už nikdy nebude ta pohoda co bývala. Protože stejně budete mít v hlavě myšlenky na to co za ty dva a půkl roku dělal s tou druhou, jak si užíval v době,kdy vy jste se sama trápila ?A proč brát zpět osahané zboží?
.gif)
vím ,je to těžké ale těžší je zůstat na stáří sama , věřte že vím o čem mluvím.....já bych to rozvážila a vzala jej zpět , bude dlouho trvat než se vše vrátií do tzv normálu pokud to vůbec z vaší strany bude vůbec možné , ono je všude něco a kdo říká že ne tak lže.....mě táhne na sedmdesát , dnes mám přes rok vdovský důchod a jsem ráda i když jsem zůstala sama že jsem se nikdy nerozvedla......vše je ale na vašem rozhodnutí....
přeji ať se správně rozhodnete......
