Moje práce je prý podřadná. Manžel se za mne stydí.
Je mi v poslední době nějak smutno, cítím s mizerně. A přemýšlím, jestli je to moje, nebo manželova vina. Prý jsem ho zklamala a znemožnila. Jde o mou práci.
Máme dvě děti, byla jsem s nimi několik let doma. Manžel má hodně prestižní povolání, je poměrně i dost mediálně známý. Pohybuje se v tak zvaných „vyšších kruzích“, je zván na večírky a různé snobské sleziny. Občas jdu s ním, když máme na večer hlídání.
Před více než půl rokem mi skončila rodičovská u druhého dítěte a já se těšila do práce. Byla jsem doma celkem šest let a nemohla se dočkat, až zase přijdu pořádně mezi lidi. Finance problém nebyly a nejsou, manžel vydělá dost a nikdy nebyl lakomý, v tomhle si na něj opravdu stěžovat nemůžu. Mám kartu k jeho účtu a s penězi normálně disponuji.
Takže jediným důvodem, proč jsem se chtěla vrátit do práce byl sociální kontakt. Už mi doma prostě hrabalo. Hledala jsem práci na poloviční úvazek, což nebylo vůbec snadné. Nakonec se mi to podařilo, dělám v jedné blízké pizzerii servírku v době oběda, kdy se vydávají polední meníčka. Mám to kousek pěšky od domova, pracuju od půl jedenácté do půl třetí. Pro mne ideální. Ráno v klidu vypravím děti do školy a do školky, nakoupím, doma poklidím, někdy i uvařím večeři, aby byla připravená, vyperu jednu pračku a jdu do práce. Strašně mě to baví, vysloveně si to užívám, většinu hostů už znám, chodí tam v podstatě stále ti samí, co pracují v okolních bankách a kancelářích.
Ve tři skončím, převléknu se a při cestě domů vyzvednu mladší dítko ve školce a společně pak starší ve škole v družině. Po půl čtvrté už jsme komplet a odpoledne a večer máme pro sebe. Tím, že mám dopoledne několik hodin čas na domácnost, nemusím se honit večer.
Jsem tak velice spokojená, chodím do práce jako na zábavu. Je tam prima parta, skvělí hosté, peněz je sice málo, ale to mne netrápí. Co mne však trápí je postoj mého manžela. On s tím, abych šla do práce, nesouhlasil, chtěl, abych zůstala doma až dokud mladšímu dítěti nebude pět let. Docela dost jsme se kvůli tomu hádali, nicméně prosadila jsem si svou.
A on to nemůže vydýchat. Prý jsem ho tím výběrem profese veřejně znemožnila, jak to prý vypadá, že jeho žena dělá pingla a posluhu, že je to pro mne, s mou vysokou školou, nedůstojné a pro něj ještě víc. Naléhá na mne dost důrazně, abych s tou prací okamžitě skončila a našla si něco normálního, aby se nemusel stydět, když se ho někdo zeptá, co dělá jeho žena.
Já zatím odolávám, jsem fakt spokojená (až na postoj mého muže). Po těch letech doma úplně cítím, jak se mi do žil lije nová krev, děti nijak netrpí, mám čas na domácnost i na ně a na pár hodin se prostě nějakým způsobem pracovně realizuju. Samozřejmě, vím, že v tomhle případě nejde o nějaké budování kariéry, ale copak je to vždycky to nejdůležitější? Mít postavení, peníze? Mrzí mne, že manžel není schopen pochopit a přát mi, že jsem úplně normálně a lidsky spokojená. A že tuhle práci nebudu dělat do důchodu, že je to jen na nějakou dobu, než děti povyrostou.
Nejhorší je, že muž se mi to snaží všemožně zprotivit, vysmívá se mi, používá hlášky, které mne ponižují, dává mi najevo, že si mne vůbec neváží. Takový nikdy před tím nebyl.
Chtěla bych se vás zeptat, když se na naši situaci podíváte z pohledu nezúčastněného člověka, co si myslíte? Měla bych v práci, kde jsem spokojená, skončit jenom proto, že můj manžel se tím z nějakého důvodu cítí znemožněný?
8.10.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Moje práce je prý podřadná. Manžel se za mne stydí.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.ten tvuj chlap ma ale PEKNE nizky sebevedomi.................. ale k Tobe
1) kdo se pta co dela druheho zena / manzel? Proboha 19. stoleti je z pryc. A kdyz teda musi odpovedet a nerekne ze dotycnemu do toho je velky kulovy (a jsme zpet u jeho sebevedomi) tak at rekne ,ze se zena momentalne hleda / seberealizuje / dela nejaky projekt ohledne stravovani ...co ja vim, kdyz uz chlap nema sebevedomi tak at ma aspon fantazii
2) evidentne panovi vyhovuje te schazovat. Zeptala bych se ho jestli mu vadi ,ze jsi stastna? JEstli ma opravdu tak nizke sebevedomi ze i hoste v obyc pizzerce jsou pro nej potencionalni nebezpeci takoveho razu, ze by z tebe radsi udelal putku domaci
3) pokud by po bodu 2) nezmenil pristup tak bych mu oplatila stejnou minci - proste bud na nej arogantni, uvidis jestli se mu to bude libit.
CHlapska jesitnost , ta je tak na dve veci ale na nic vic
hadianoha - 8.10.2013 8:17
At ti v te pizzerii koupi podil, kdyz je takovej frája. Pak bude moct snobařit, ze jeho zena je majiteka restaurace, a ty jako zodpovedna majitelka muzes vypomahat a nebude to pod jeho velectenou uroven.
Copak se ho denně někdo ptá, co dělá jeho žena? To asi ne. Může odpovídat, že jeho žena se věnuje práci s lidmi a že je to její koníček, když už se stydí za konkrétní práci. Já si myslím, že ty urážlivé hlášky používá proto, aby Věrku přinutil dělat, co chce on. Má chlapec nízké sebevědomí a asi ještě nízké postavení, když není schopen akceptovat rozhodnutí své ženy. A tak bych se nehádala, ale šmajchlovala a lichotila o dušu, jak je skvělý a jak nás dobře zabezpečuje, že se nemusím honit a můžu se lépe věnovat dětem a jak to mladšímu svědčí, že je v kolektivu vrstevníků. A že je lepší, když si děti svoje odstůňou jako malé, protože to znamená, že později budou mít lepší imunitní systém (to nekecám, to jsem četla a na sobě a svých dětech taky pozoruju, že to asi platí).
Stydět by se měl za sebe, ne za tebe.
Tak ať ti tedy najde něco ke spokojenosti vás obou, když je známý, určitě má kontakty, ne?
Jestli je politik nebo něco podobného, začala bych se navážet já do něj, jak je jeho práce, na rozdíl od mojí, naprosto zbytečná
On má prostě problém, když to má říct známým. Jestli do něj někdo rejpl, že nevydělá dost, aby jeho manželka nemusela někde v hospodě roznášet obědy, a on nevěděl jak odpovědět, cítí se blbě a jediné řešení, jaké ho napadlo je, že toho žena musí nechat.
Připadá mi to podobné, jako když se děti spolužákovi posmívají, že nemá značková trička nebo že rodiče jezdí ve škodovce a on neví co s tím, tak se za rodiče stydí.
Nevím, snad by se dalo pomoct manželovi, aby získal trochu jiný pohled a dokázal známé nějak vtipně odpálkovat.
Kdyby třeba řekl s úsměvem, že jeho žena si našla bláznivého koníčka, celý život toužila dělat servírku, mohla by sedět doma, ale baví se tím, že roznáší pizzu a báječně si to užívá, to co vydělá stačí tak na kapesné, ale ona je šťastná, což on sice nechápe, ale co by jí v tom bránil, když ji to tak baví, tak by to bylo pro něj přijatelnější. Asi bych mu v takovém případě nezazlívala, že tu práci tímto způsobem před známými zlehčuje, kdybych byla u toho, tak bych to třeba i potvrdila. Pro klid doma by to stálo zato, jestliže by už o tom pak doma přestal mluvit.
Jediné, co bych mu opravdu neodpustila by bylo, kdyby mě v soukromí zesměšňoval.
Nechci být sprostá, ale postoj tvého muže k práci je hodně divný. Ostatní lidé se tak živit mohou, ale pro jeho ženu to je podřadné povolaní Tak ti má nějaké "vhodné" zaměstnání sehnat, když je tak vlivný. Nemám ráda tyhle nadřazené lidi, co to jsou vyšší kruhy? Dnes to evokuje spíš pohrdání než nějakou úctu k takovým lidem. Nechci házet manžela do jednoho pytle, ale jelikož to prostředí trochu znám, nedělám se přehnané iluze o kvalitách těch rádoby "lepších" lidí a jejich ofrňování nad obyčejnými lidmi mě opravdu baví. Jak bylo v té pohádce: "Nad nikým se nepovyšuj, před nikým se neponižuj"
Nemohl by to manžel brát, jako že to je tvůj koníček? Prostě něco, co ti přináší radost, rozptýlení a baví tě?
Kawa - 8.10. 7:17 to napsala hezky. Pokud fakt u tebe nejsou penize problem, choď místo vydělávání za malý peníz na nějaké kursy, buď aktivní v mateřském centru, "fušuj" do nějaké charity. Pokud si budeš vytrvale trucovat na svém, je možné, že se mužovi fakt zprotivíš, a on ti zdrhne za nějakou nánou, co bude dostatečně repre.
Manžel je trotl ...
Manžel Věrky je snob. Myslím, že práce servírky je hodně namáhavá a je to profese, kterou bych dělat nechtěla. Ne proto, že to nějaký blb považuje za podřadné, ale je to práce, kde musí být člověk hodně fyzicky a hlavně psychicky odolný. Do pizzerie snad nechodí typičtí ochlastové, takže věřím, že to tam Věrku těší, ale v klasické hospodě to bude o dost náročnější. Manžel by na ni měl být pyšný, že zvládá poměrně náročnou profesi a ne jí házet klacky pod nohy.
Taky jsem nějaký čas dělala nekvalifikovanou práci, protože poblíž nebylo nic v mém oboru a byla jsem spokojená, byli tam skvělí kolegové a nenosila jsem si práci domů. Zajímavé bylo, když jsem se vrátila zpět ke své profesi, tak mi pár lidí řeklo, jak jsem se mohla takhle zahodit.
Kdybyste už nebyli svoji, radila bych radikální rozchod. Tohle je hrůza - manžel je bohužel buran, snob a blb. Žádná práce není pod úroveň!!! Asi mu vadí, že jsi samostatná.
no hele, jestli on měl takvéhle nějaké postavení ve společnosti už když ste se poznali, tak bych mu zas až tak nevyčítala, že z toho není na větvi, tos mohla tušit, že život "ve společnosti" nemusí být vždycky jednoduchý, ono ho to možná vážně může poškodit, ale fakt je, že dávat to najevo ponižováním je fuj...
Já osobně bych tohle nešla dělat,mně by se líbilo být v knihovně nebo tak něco,ale nechápu,proč by se měla jakákoliv skutečná práce znevažovat!!! Někdo musí dělat WC bábu,někdo musí dělat uklízečku,pokladní,metařku...Kdybych si měla vybrat brigádu,tak klidně jdu dělat cokoliv.Servírku ne,odešly by mi nohy.Ale kdysi jsem taky dělala servírku,jen jsem skoro nemohla chodit -udělaly se mi puchýře přes celé paty i zespod a byla to muka muk! Dnes nějak mizí hrdost na svoji práci,neboť není nic jistého!
Moje dcera dela v pizerii to co vy a je tam velice spokojena.Rohodne by nemenila.I ja jsem velice spokojena ve sve praci a pracuji za minimalni mzdu,ale u me ten problem financni je,ale praci zmenit nechci spise bych chtela neco k tomu kdyby bylo.Takze ja vas chapu.Tak a ted si jdu precist komentare co vam napsali druzi.
Věrko, závidím Ti. Ne manžela, to je opravdu vůl Ale to, že děláš práci, která Tě baví a zároveň Ti umožňuje věnovat se dětem apod. Navíc se nemusíš bát o peníze, protože manžel dobře vydělává. Stůj si za tím a zkus to tomu zabedněnci ještě nějak v klidu vysvětlit, ale dej najevo, že je to Tvé rozhodnutí a nehodláš kvůli manželovi hnít doma. Jak jsi sama psala, není to navěky, tak si to pořádně užij. Držím palce