Neštěstí nechodí jen po horách aneb Příhoda pro otrlé.
Jestli právě snídáte či svačíte a chcete to ve zdaru dokončit, zadržte! Tato příhoda je jen pro otrlé a dokládá, že neštěstí nechodí jen po horách, ale člověk mu vstoupí do cesty, aniž by si to nějak zasloužil.
Někdy vás okolnosti donutí udělat věc, o níž jste přesvědčení, že byste ji nikdy neudělali. Možná že by vás to obveselilo, kdyby se to týkalo vašeho nepřítele či nějakého protivy. Jediné, co vás napadne, je „proč zrovna já?!“ Byl parný letní den a já jsem nutně musela jet do Prahy. Jelikož to byla návštěva poměrně důležitá, odpovídalo tomu i mé důstojné oblečení a šperky.
Protože jsem jela neklimatizovaným vlakem, doplňovala jsem tekutiny a za hodinu cesty poctivě vypila litr a půl bublinkové vody. Přece se nebudu tahat s lahví, že?
Když jsem dorazila na Smíchovské nádraží, už jsem netrpělivě podupávala a vyhlížela místní sociální zařízení. Na rozdíl od toho přijatelného na nádraží Masarykově mě ohavná špinavá místnůstka na Smíchovském přímo odpuzovala. Jenže příroda byla silnější.
Na prkénko nebylo lze si sednout v žádném případě, proto jsem zaujala pozici dřepmo s předpažením a udržovala balanc. Dýchat se tam dalo jen velice mělce, pročež jsem spěchala. Když se už už blížilo vysvobození, ozval se jásavý, cinkavý zvuk.
K mé nekonečné hrůze se mi z prstu sesmekl zlatý prstýnek po babičce a po odrazu od umatlané mísy, pokračoval do hlubiny plné vody, papíru a......... No fuj!
Co mi zbývalo! Scéna z Homolkových s lovením čepic v kadibudce byl proti tomu slabý odvar. Na schůzku jsem dorazila až za hodinu, kterou jsem strávila mytím, drhnutím a desinfekcí své pravé ruky. Sama sobě jsem blahořečila, že na schůzky jezdím s předstihem. Přesto jsem v duchu kuckala, když jsem inkriminovanou ruku s prstenem podávala pěti lidem. Kdyby jen tušili...
13.6.2007 Rubrika: | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Neštěstí nechodí jen po horách aneb Příhoda pro otrlé.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Vikina, eště že jsem ti na srazíku nepodala ruku, ale jen jsem se na tebe mile usmívala
Šťastná Baronka: tak to bacha, ještě jí/ho můžeš potřebovat
tyrkys: a dík za vzkaz, zrovna jsem se smichy řachla hlavou o svůj drahej monitor
Šťastná Baronka: ze Singapuru
tyrkys: te´d budu oficiálně za trotla...odkud se vrátila tvá kámoška? a jaký jiskření?
Šťastná Baronka:
Kámoška se odtama nedávno vrátila a nic neříkala. To já cizácký záchodky zkoumám (viz jiskření)
hancze: tyrkys: ale tyrkys má pravdu, vyfotit, vyfotit,vyfotit
tyrkys: nekecej
ten chlastající smajl tam je omylem
hancze: ty instrukce prosím vyfotit!!
Vikina: jéééééé ty ruský voňavky taky znám...rusky voňavka: DUCH a taky za kopějky byly v SSSR ty "áftamáty na dúchy" to byl smraaaaaad hodily se kopějky a než se jeden nadál, áftamát udělal chšššššš....a měli jste to v ksichtě
hancze:
Šťastná Baronka: no hele, asi takhle.... tady byly dycky zvykem turecky hajzliky. ...klasika...soklik, v sokliku budto naka dira buhvikam nebo keramicka misa v zemi , po stranach stupatka...misto toaletaku kybl s vodou nebo hadice....takze furt mokro, naslapano...kentus navic tu naj vsude nejakej blbej spad nebo co no jenze po evropsku, aby jako byli in, tak voni to zacali menit za normalni hajzlikovy misy ...a ted voni jako ty malajci chtej bejt hygienicky a nesedat na to prkynko a kdyz des po malajce na ten hajzlik, tak na prklynku jsou otisky bot...voni holt sou zvykly na ten drep treba v singapuru, tam uz jsou pokrokovejsi, vsude na verejnejch weckach visi kresleny komiksy ala chlapik de na velkou, stoupne na prkynko, drepne, ted mu to ujede a on do ty misy zahuci ...na poslednim obrazku ma nohy v sadre
Kamarád byl na WC za totáče v Rusku v nějakém velkém hotelu. V předsíňce tam dřepěla "děžurnaja" (na pánském!!!! ). Kamarád vykonal potřebu, vyšel ven, umyl si ruce a než tomu mohl zabránit, přiskočila ona soudružka a postříkala ho voňavkou. Kolegové ho pak posílali spát na balkón
hancze: maj tam lopuchy na útěr nebo toaleťák ? A nebo vycvičený potkany, který ti aj připálí cigáro a otevřou dveře? (dotaz Evropana)
ja vzhledem k tomu kde ziju, radsi historky s mistnima verejnyma weckama k dobrymu nedavam, to uz snad ani neni k smichu