Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

žoržet: Arna:

žoržet:

Rema: Arna: kubikm:

Chlápek přišel do Lídla a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.

"Máte psa, pane?" ptá se prodavač.

"Jasně, že mám!"

"Promiňte, pane, ale podle nového nařízení EU budete muset dokázat, že máte psa, než vám prodám psí žrádlo."

Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se objevil znovu a na vodítku táhl svého psa:

"Tady je!"

"Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky.

O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky krmení pro kočky.

"A máte kočku, pane?"

"Jasně, že mám!

"Promiňte, ale podle nového nařízení EU musíte mi ji ukázat, než vám pro ni prodám krmení."

Chlápek vyběhne z krámu a za chvíli je zpátky před prodavačem a za ocas zvedne kočku.

"Děkuji vám, zde je vaše krmení."

Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici od bot s malou dírou ve víku.

Prodavač se ptá: "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!"

"Strčte prst do té díry."

Tak prodavač opatrně strčil prst dírou do krabice.

"Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!“

Prodavač vytáhl prst a znechuceně si jej prohlédl. "Uf, vypadá to jako hovno..."

"Taky že je! A vzal bych si dvě roličky toaletního papíru."

Pardon 2x

Přijde žena na sociálku pro podporu a s sebou si přivede patnáct dětí. Vejdou do kanceláře a žena zavelí:
„Pepo, sednout!“
A všechny děti se posadí. Úřednice chvíli kouká vyjeveně, pak se osmělí a zeptá, jak se děti jmenují, aby si je zapsala.
„To je jednoduchý, kluci jsou všichni Josef a holky Josefina.“
„Opravdu?“
„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím ‚Pepo, vstávat!‘ a všechny vstanou. Pak zavelím ‚Pepo, jídlo!‘ a všechny se nasnídají a tak to jde celý den.“
„No co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě?“
„Pak ho zavolám podle příjmení.“

Přijde žena na sociálku pro podporu a s sebou si přivede patnáct dětí. Vejdou do kanceláře a žena zavelí:
„Pepo, sednout!“
A všechny děti se posadí. Úřednice chvíli kouká vyjeveně, pak se osmělí a zeptá, jak se děti jmenují, aby si je zapsala.
„To je jednoduchý, kluci jsou všichni Josef a holky Josefina.“
„Opravdu?“
„Ano, hrozně to zjednodušuje život. Ráno zavelím ‚Pepo, vstávat!‘ a všechny vstanou. Pak zavelím ‚Pepo, jídlo!‘ a všechny se nasnídají a tak to jde celý den.“
„No co když potřebujete zavolat na jedno konkrétní dítě?“
„Pak ho zavolám podle příjmení.“

kubikm:
Dekuju za pobaveni. Denicek by mel mit pokracovani

kubikm:
Bude pokračování deníčku?

26. únor
Dnes jsem měla nehodu. Nedařilo se mi odbočit z kruhového objezdu. Bylo na něm totiž moc aut (nechci přehánět, ale byla tam přinejmenším čtyři). Jezdila jsem pořád dokola, držela se středu. Čekala jsem na svoji příležitost do té doby, než jsem se unavila a narazila do pomníku ve středu objezdu.
Myslím si, že by měli omezit dopravu na kruhovém objezdu na jedno auto.

3. březen
Pronásleduje mě neštěstí. Když jsem vyjížděla z garáže, omylem jsem si spletla
brzdu s plynem. Narazila jsem do auta přede mnou a rozbila mu celý pravý bok.
Auto náhodou řídil instruktor autoškoly, který mi dal řidičák. Dobrý člověk, o tom netřeba pochybovat. Trvala jsem na tom, že je to moje chyba, ale on jen velmi slušně opakoval: "Bože, odpusť mi! Bože, odpusť mi!"

Deník blond řidičky...

5. leden
A je to, mám řidičák! Konečně můžu řídit auto a nemusím poslouchat instruktora: "Tady je zákaz vjezdu!", "Jedete v protisměru!", "Pozor na tu starou dámu! Brzděte! Brzděte!" a podobně.
Nevím, jak jsem to tam mohla ty dva roky vydržet!

8. leden
Autoškola zorganizovala party na oslavu mého odchodu. Přišli všichni instruktoři. Jeden se mi svěřil, že se za mě šel pomodlit, druhý měl slzy v očích a všichni společně tvrdili, že se při této příležitosti opijí.
Bylo to velmi příjemné, ale myslím si, že až taková oslava byla trochu přehnaná.

12. leden
Koupila jsem si auto. Musela jsem ho však nechat v prodejně, aby vyměnili zadní nárazník. Při odjezdu jsem totiž namísto jedničky zařadila zpátečku.
To bude tím, že jsem už týden neseděla za volantem.

14. leden
Konečně mám svoje auto. Při odchodu z parkoviště jsem byla tak šťastná, že jsem se rozhodla udělat si výlet. Ostatní řidiči ale měli stejný nápad. Jezdili za mnou a troubili jak na svatbě. Nechtěla jsem být nepříjemná, tak jsem se připojila k jejich hře a zpomalila z 10 na 5 km/h.
Všem se to moc líbilo a troubili ještě víc.

22. leden
Mám úžasné sousedy. Vyrobili tabulku s velkým nápisem POZOR PŘI PARKOVÁNÍ! Bílou barvou pro mě vyznačili velký box na stání a zakázali dětem hrát si venku, kde parkuji. Všechno proto, aby mě moc neznervózňovali.
Je to velmi milé...

31. leden
Všichni řidiči na mě troubí a dělají různá gesta. Je to milé, ale trošku nebezpečné.
Když mi jeden chtěl cosi říct, nevěděla jsem, kde najít čudlík na otevření okna. Když jsem ho hledala, tak jsem do někoho narazila.
Naštěstí jsem jela svojí výletní rychlostí 10 km/h.

19. únor
Město je velmi špatně osvětlené. Dnes jsem jela poprvé autem v noci a celou dobu jsem musela mít zapnutá dálková světla, abych lépe viděla. Ostatní řidiči si mysleli to samé. Když mě spatřili, také si zapnuli dálková světla a troubili.
Je to trochu nebezpečné. A takhle troubit v noci by už vůbec neměli, ruší tím lidi.

26. únor
Dnes jsem měla nehodu. Nedařilo se mi odbočit z kruhového objezdu. Bylo na něm totiž moc aut (nechci přehánět, ale byla tam přinejmenším čtyři). Jezdila jsem pořád dokola, držela se středu. Čekala jsem na svoji příležitost do té doby, než jsem se unavila a naraz

hypermarkety se starají o maso jako o malé děti

když smrdí, tak je přebalí

tohle napsal jeden náš kamarád
Jak jsem se vypořádal s koronavirem.
Jelikož jsem již ve věku, kdy pobírám státní rentu, tak jsem uposlechl rad moudřejších a omezil jsem styk.
Ano, trávím tyto nebezpečné dny v penzionu.
Nějaký čas posedím v restauraci. To při snídani, obědu i večeři. Občas si dám i kávu se zákuskem, ale taky i pivo. Néé, neprosedím tam většinu dne. I ve městě má kultura své místo. Ale i pohyb je potřeba a tak někdy vyrazím na hory, nebo na jiný výlet s výšlapem. Taky na návštěvu místního aquaparku jsem si udělal čas. Je pravda, že přeci jen nějaký styk je. Potkám kuchařku, servírku, pokojskou i místní manažerku. Ale to je bezrizikový styk. Ptáte se, kde jsem nalezl onen vskutku pohádkový penzion?
Je to náš byt 3+1 v paneláku.
Teď již víte že v kuchyni, která je zároveň i jídelna, posnídám jako v honosné restauraci. Potom zaběhnu do obýváku, kde nejraději sleduji předpověď počasí. Ano, to je to moje město. Podle počasí vyrazím na hory. Teda vyběhnu si na balkon a jelikož bydlíme těsně pod střechou, tak mám výhled do širého okolí. Když je příznivé počasí, tak zvolím jiný výlet s výšlapem. Takovou tůru, kdy vezmu kbelík a jdu vynést odpadky. Tady vidíte, že skoro celý den je vyplněn nějakou činností. Ještě že mám v tyto namáhavé dny neomezený vstup do místního bazénu, kde zrelaxuji své tělo.
O posilovně a dalším zařízení se zde již nebudu zmiňovat. Takže neustálým sportovním pohybem utužuji své zdraví a omezeným stykem vzdoruji zákeřné pandemii.

kubikm:

zážitek sestry z veteriny
dáma, ale opravdová dáma, hezounká, navoněná, upravená, s přepravkou. Sedla si a do té přepravky šeptala:,,Neboj se miláčku, doktor se na tebe podívá, drahoušku můj, určitě ti pomůže, neměj strach, ty moje zlatíčko. " V tom zazvonil mobil a ona do něj opět šeptá:,,Jsem s číčou u doktora............ne s píčou, s čičinou debile !!!!! Jsme na veterině. ", to zařvala. Nemohla jsem hejkat smíchy a mlátit hlavou do stolu, jen mi vytryskly slzy. A paní povídá:,,To byl manžel, dement, ani si nevšiml, že jsme obě odešly."

kubikm:

povídá čerstvě rozvedená žena žena
sranda - soud přidělil všechny 3 děti manželovi
a přitom ani jedno není jeho

Včera jsem se po dlouhý době popral o holku
Neke a s kým?
no s manželkou

Stěžuje si paní Mrkvičková kamarádce
ten můj kašle a chrápe
tak ho pošli k doktoru
to nepomůže, on kašle na mě a chrápe s jinou

povídá manželka manželovi
Představ si, že Vojta chtěl, abych se s ním vyspala
Doufám, žes odmítla
no jasně - jednak jsem šťastně vdaná, slušná žena a pět stovek je málo

žoržet: kubikm:

ptá se lékař blázna
proč za sebou taháte ten provázek?
Zkoušel jsem ho tlačit, ale krčil se

kubikm: Jo jo pamatuju.

kubikm: taky si je dodnes pamatuji

YXH: kdysi tu běhaly vtipy proti lidskosti, vyprávěla hlavně mládež školou povinná
1/ maminko, já nechci bratříčka - nekecej a žer, co ti dávají
2/ tak se Pepíčku ještě 2x zhoupni a potom babičku odřízneme
3/ maminko, kde máme tatínka? 3 mýdlo zpravaj4/ jé, proč se ten dědeček tak točí? nekecej a vypni mixer
4/ proč ten pán tak kličkuje? nekecej a střílej
fuj, to je ale ošklivé...proč si to pamatuju dodnes?