Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Se svým přítelem chodím půl roku. Je mi 22 a jemu je 31 let. Mám ho ráda, rozumíme si. Poslední dobou si ale začínám uvědomovat něco, co mi nedá spát.

Mám totiž pocit, že je Mirek přehnaně žárlivý. Začal s tím až tak poslední měsíc a od té doby to neustále stupňuje. Když třeba někde jsme a já se tam pozdravím s nějakým klukem nebo mužem, okamžitě začne vyzvídat, kdo to je a jestli jsem s ním někdy něco měla. Nebo mu třeba řeknu, že ve středu se s ním nemůžu sejít, že už něco mám, a on vyžaduje, abych mu podala hlášení. Co mám, jak je to důležité, kdo tam bude, co tam budeme dělat…

Unavuje mě to. Často mi třeba volá i do práce, jen tak. Prý mě chce slyšet, ale já myslím, že je to z jeho strany spíš nějaká kontrola. Když mu řeknu, že se s ním nemůžu v pracovní době vybavovat, hned se ptá, jestli tam třeba nemám nějakého chlapa.

Minulý víkend už mi došla trpělivost. Šli jsme tancovat a já jsem tam potkala bývalého spolužáka s jeho dívkou. Pár kousků jsem si s ním zatančila a Mirek vzteky málem sežral skleničku. Prý když jsem tam s ním, nemám co tancovat s jinýma. Pohádali jsme se přímo tam. Řekla jsem mu, že nejsem jeho majetek, že to jeho věčné špehování a podezírání mě ničí a že jestli s tím nepřestane, rozejdu se s ním. A hned jsem odjela domů. Sama. Měla jsem opravdu velký vztek.

Doma jsem o tom začala víc přemýšlet a pomalu mi dochází, že Mirek asi nebude ten pravý. Tohle chování nedokážu snášet. On mi pořád volá, omlouvá se a slibuje, že už si bude dávat pozor, že to všechno dělá proto, že mě má moc rád a bojí se, že o mě přijde.

Mám ho pořád ráda, on je jinak opravdu fajn. Ale mám vážné obavy, že je to prostě žárlivej rapl. A že život s ním by byl peklo.

Nebo je takové chování normální? Dělají tohle všichni chlapi? Bohužel, moc zkušeností v tomto ohledu nemám, chodila jsem před ním jen se dvěma kluky. Ale ani jeden z nich mě takhle neomezoval.