Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Máme dva syny. Jedenáctiletého a devítiletého. Včera mě strašně naštvali a já jsem udělala něco, o čem teď nejsem přesvědčená, že to bylo dobře. Jednala jsem v afektu a ve vzteku.

Oba kluci chodí ze školy kolem třetí, já se z práce vracím až kolem půl páté. Tu hodinu a půl jsou tedy sami doma. To víte, že občas trnu, aby nevyvedli nějakou lumpárnu, ale nic jiného dělat nemůžu.

S manželem jsme jim v dostatečném předstihu nakoupili dárky pod stromeček. Přesně to, po čem oba kluci touží a co si moc přejí. Schovala jsem to v ložnici do skříně, zamkla a klíč dala do šuplete v nočním stolku.

Včera jsem přišla z práce a šla se převléknout. Jak jsem otevřela skříň, okamžitě jsem poznala, že v ní někdo kramařil. Bylo mi jasné, že to byli kluci, že šmejdili, co dostanou pod stromeček. Nepodařilo se jim to ovšem dát zpět do původního stavu, takže byli odhaleni.

No a já jsem udělala něco, co mě dnes moc mrzí, a vím, že jsem to těžce přehvízdla. Když jsem zjistila, co udělali, dostala jsem příšerný vztek. Zavolala jsem je, ukázala na skříň a zeptala se, co to má znamenat. Oba stáli jak zařezaní a blekotali, že už se nemohli dočkat, že byli moc zvědaví. Vjel do mě šílený vztek a zároveň jsem byla strašně zklamaná. A tak jsem všechny ty jejich dárky vyndala a dala jim je. S tím, že když byli tak nedočkaví, tak ať si to vezmou hned, že proč se nakonec máme obtěžovat s nějakýma Vánocema.

Přenosila jsem jim nové hračky a vůbec všechno do jejich pokoje a ukončila to tím, ať si to pěkně užijí, protože pod stromečkem už nic mít nebudou.

Kluci se těch věcí ani nedotkli, oba brečeli a mně bylo za chvíli jasné, že jsem přestřelila. Jenže co s tím teď? Na jednu stranu si říkám, že jsou vytrestaní na několik let dopředu, na druhou je mi líto, že mají zkažené Vánoce. Protože další dárky pro ně už žádné nemáme, ani na ně už nejsou finance.

Manžel se na mě zlobí, vyčítá mi, že jsem se zachovala jako hysterka, že to je přece normální, když děti hledají dárky, a mně je z toho všeho nějak úzko. Nejradši bych snad byla, kdyby ty Vánoce letos vůbec nebyly.

Také vaše děti šmejdí a hledají dárky? A jak to řešíte, když na to přijdete? Co byste dělali na mém místě?