Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Chtěla bych se na něco zeptat. Je mi 18 let a čtyři měsíce chodím s klukem, kterému je 26. Je fajn, jezdíme na výlety, chodíme do kina, za zábavou, rozumíme si.

Přesto je něco, co mě na něm zaráží. Nevím, jestli mám být na pozoru, nebo ne. Má totiž rád alkohol. Jak má příležitost, tak se napije a často se i opije. Nijak pravidelně, ale dá se říct, že vždycky, když si spolu jdeme někam sednout a objednáme si lahvinku, nezůstane jen u jedné. Zatímco já jsem schopná celý večer usrkávat dvoudecku, on vypije zbytek lahve a objedná si i další.

Když pak odcházíme, má už ztěžklý jazyk, motá se. Mně se to vůbec nelíbí, snažím se ho brzdit, ale on je pokaždé dotčený. Je naštvaný, i když ho v tom opileckém stavu odmítám a nechci žádné důvěrnosti. Jenže já za to nemůžu. V takových chvílích se mi hnusí.

Hodně mě to trápí. Máma mi řekla, abych se měla pozoru, že by to mohl být začátek jeho alkoholismu a že bych s ním měla peklo na zemi.

Já nevím. On se neopíjí denně, ani každý týden. Má to spíš tak nějak nárazově. Někdy se opije třeba třikrát týdně, ale pak se zase čtrnáct dní nenapije.

Chtěla bych ho to nekontrolovatelné pití odnaučit, jenomže nevím jak. Nechci ho ztratit, mám ho ráda, ale přiznám se, že s alkoholikem bych být nemohla. Ale také se mi nechce náš vztah hned ničit.