Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V poslední době, když se dívám na televizi na nějaký americký film nebo seriál, si uvědomuji jednu věc: všechny ty nové mladé herečky jsou jako podle jedné šablony. Stejné účesy, stejné nalíčení, stejné grimasy a stejně přiblblé úsměvy. Opravdovou osobnost aby mezi nimi člověk hledal pod mikroskopem.

Vždycky si pak vzpomenu na tu spoustu skvělých hereček, které už mají mládí za sebou, ale přesto si zachovávají úroveň a krásu, jež z nich vyzařuje. Mezi ně patří i má nejoblíbenější, na kterou nedám dopustit. Je to Meryl Streep /Ostatně, po kom si myslíte, že jsem si kdysi dávno zvolila svůj nick:o))/.

A tak bych naše pravidelné portréty filmových idolů chtěla dnes obohatit právě o tuto výjimečnou ženu.

Narodila 20. 6. 1949 ve znamení Raka jako jediná dcera ze tří dětí. Matka pracovala jako reklamní výtvarnice a otec byl úředníkem jedné farmaceutické firmy.

Divadlu se Meryl začala věnovat už na střední škole a v letech 1970 – 73 absolvovala hereckou průpravu na Yale Drama School. Od poloviny sedmdesátých let slavila své první úspěchy třeba v divadle Phoenix Theatre, kde získala ocenění za roli ve hře 27 vozů plných bavlny.

Do širšího diváckého povědomí se pak dostala prostřednictvím seriálu Holocaust. Ztvárnila zde ženu, která odejde se svým židovským manželem dobrovolně do koncentračního tábora. Za tuto roli obdržela cenu Emmy 1978.

Pak už její hvězda stoupala a Meryl dostala příležitost zahrát si v mnoha zajímavých filmech a ztvárnit velké množství charakterově náročných postav. Nebudeme je vyjmenovávat všechny, ale nelze nevzpomenout na velmi silný film Sophiina volba. Za roli Polky Sofie Zawistowské, která se musela v koncentračním táboře rozhodnout, které z jejích dětí bude žít a které zemře, získala v roce 1982 Oscara. Přiznávám, že když jsem tento film viděla, pomalu jsem ani nedýchala. Stejně jako při skvělém filmu Kamerová versus Kamer, kde jí byl partnerem Dustin Hoffman.

Další zajímavou příležitost dostala ve filmu Silkwoodová. Zde představovala obyčejnou, bezprostřední a temperamentní dělnici, která doplatila svým životem na to, že se pokusila odhalit pravdu o porušování bezpečnostních zásad a ochrany zdraví zaměstnanců. Film byl natočen podle skutečné události. Skutečným případem, který se stal v Austrálii, bylo inspirováno také drama Výkřik ve tmě, v němž se představila jako Linda Chamberlaineová, manželka pastora sekty adventistů, nevinně odsouzená za údajnou vraždu svého dítěte.

Kromě psychologicky složitých partů M. S. zvládá i odlehčenější polohu humorné nadsázky, jak o tom přesvědčila rolí herečky Suzanne Valeové ve smutné komedii podle autobiografické knihy herečky Carrie Fisherové Pohlednice z Hollywoodu a také rolí stárnoucí muzikálové divy Madeline Ashtonové, jíž se koupená nesmrtelnost příliš nevydařila, v bláznivé černé komedii Smrt jí sluší.

V roce 2003 dostala Cézara za celoživotní přínos světovému filmu a cenu „Commandeur de l´Order des Arts et des Lettres“, nejvýše ceněnou francouzskou filmovou trofej. Ve stejném roce si zahrála ve filmu Andělé v Americe, následující rok pak ve snímku Manchurianský kandidát.

Meryl Streep je představitelkou uměřeného, kultivovaného herectví s umírněnými gesty, své role komponuje podle zákonů psychologického prožitku a pravdivosti, ale také estetiky. Se svou rodinou a s režisérem A. J. Pakulou se M. S. zúčastnila 1. ročníku MFF Zlatý Golem v Praze 1995 u příležitosti promítnutí filmu Sophiina volba. Po vztahu s předčasně zesnulým hercem Johnem Cazalem (1936-78) se v roce provdala 1978 za sochaře Dona Gummera, s nímž má syna Henryho a tři dcery (Mary, Grace, Luisa).

Jako herečka je skutečně všestranná. A filmů, které natočila je opravdu hodně. Který z nich máte nejraději? Pro lepší vzpomínání jich ještě pár vyjmenuji: Vzpomínky na Afriku, Madisonské mosty, Divoká řeka, Marvinův pokoj, Předtím a potom, Hodiny….