Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Málo historických postav je tak známých jako Jan Hus. Zjistila jsem, že i dnes se najdou lidé, kteří si myslí, že se jich ptáte na souseda. Ovšem většina z nás bude schopna na otázku po Janu Husovi nejméně vám přiblížit jeho mučednickou smrt.

Jan Hus skutečně znamenal dost zásadní zlom. Jako jeden z mála se odvážil veřejně kritizovat katolickou církev a žádat nápravu zjevných hříchů, které se v jejím středu děly. Proto byl sice oblíbený v lidu, ale o něco méně u představitelů církve. Žádal totiž návrat k chudobě, pokoře a skromnému životu kněží, stejně jako likvidaci jejich vlivu na světské záležitosti. A to bylo trochu nepohodlné. Svými požadavky a svým kázáním si ale získal úctu a lásku pražského lidu. Vypráví se, že na jeho kázání tajně chodila dokonce česká královna.

Hus byl kritický, neoblomný a pro církev nebezpečný. Proto se postupně stával terčem šikany. Byla na něj uvalena klatba a na Prahu tzv. interdikt. Hus ztratil i podporu krále, který ho dosud chránil. Proto Hus Prahu opustil a kázal mimo město na Kozím Hrádku, později na Krakovci. Na venkově také Hus napsal svá nejznámější díla – Knížky o svatokupectví, Výklad viery, desatera a páteře, O církvi a další. A mimochodem také O pravopise českém. Dílo, v němž se zabývá českým jazykem (jeho autorství u tohoto spisu ale není zcela jisté). Hus se ve svém pohledu na jazyk projevil poměrně pokrokově – razil totiž zjednodušení pravopisu, protože chápal, že jazyk se musí více přizpůsobit potřebám lidu. Hus ostatně také zavedl do pravopisu „nabodeníčka“, předchůdce diakritiky.

Roku 1414 odjel Hus na koncil do Kostnice, kde se měl zpovídat ze svých kázání. Padl vlastně do léčky, byl totiž na koncil pozván Zikmundem Lucemburským, který mu zvláštním glejtem zajistil bezpečný příchod i odchod – jenže ne pobyt. Hus byl zajat a stal se vězněm souzeným vlastně za zločiny. Protože odmítl ze své pravdy ustoupit, skončil tak, jak všichni víme – byl upálen 6. července 1415. Na hlavě měl kacířskou čepici, byl upálen jako heretik, jeho popel rozprášili do řeky. Už tehdy vnímali lidé jeho smrt jako mučednickou. Často se ale dnes objevuje domněnka, že koncil snad byl svolán kvůli Husovi, že právě jeho soud byl hlavním tématem. Jenomže tak to nebylo. Hus byl jen jeden z mnoha bodů projednávaných na tomto koncilu, i když zřejmě jako jediný skončil na hranici. Jeho smrt vlastně odstartovala války krále a šlechty s povstalci, které vedl další historický hrdina – Jan Žižka. Tak počalo jedno z nejproblematičtějších období českých dějin.