Manžel nasekal dluhy. Budu je muset splácet?
.jpg)
Dostala jsem do dost těžké situace, nevím si rady a mám strach, co bude dál. Jsem vdaná, je mi 34 let, máme dvě děti. Až do nedávna jsem žila v přesvědčení, že naše manželství je v pořádku a že nám všechno klape.
Můj muž je hodný manžel a báječný otec. O rodinu se skvěle stará, nechybí nám vůbec nic. Dalo by se říct, že on vlastně žije jenom námi. Nechodí do hospody a podobně, svůj volný čas věnuje mně a našim dětem. Stará se, abychom měli vše, co potřebujeme, a zabezpečil nás opravdu bohatě.
Zní to idylicky, vím. Také to ještě před časem idyla byla. Provalilo se totiž něco, z čeho se nemůžu vzpamatovat. Nevím, co mám dělat, a hlavně se opravdu moc bojím.
Svému manželovi jsem věřila, neměla jsem důvod ho z čehokoli podezírat. Teď je všechno úplně jinak. Zjistila jsem, že příčinou našeho nadstandardního hmotného zabezpečení není manželova pracovitost, ale něco úplně jiného. Dluhy. Nevím, proč to dělal, nepatřím mezi ženy, které lamentují, jak chtějí to a tamto... On však měl pocit, že mi musí dokázat, jak se o nás umí postarat, a šel na to velmi nešikovně. Zadlužil se až po uši.
U bank, u známých, u kolegů. Došlo to tak daleko, že nedokáže splácet a věřitelé útočí. Dokonce k nám přišli nějací lidé bušit na dveře a vyhrožovat, že jestli nezaplatí, udělají něco našim dětem.
Jsem vzteky bez sebe. Rozčarovaná, zklamaná a hlavně šílená strachy. Z manžela je najednou uzlíček nervů, nechává se zapírat, nebere telefony. Jenže tohle nikam nepovede.
Přestala jsem si ho vážit, zhnusil se mi. Ptala jsem se ho, proč to všechno dělal. Řekl, že mi chtěl dokázat, jak nás všechny miluje. Tak to se mu opravdu povedlo.
Chci se odstěhovat, můžu bydlet v domku u rodičů. Mám v plánu odnést si jen své osobní věci a věci a hračky dětí. Jinak chci všechno nechat v našem bytě tak, jak to je. Ať si to klidně prodá, aby měl na zaplacení alespoň části dluhů. Já s těmi věcmi nechci mít nic společného.
Přemýšlím o tom, že podám žádost o rozvod. Už s ním nechci být, nechci, aby vychovával naše děti. Jenom nevím, co mě čeká v budoucnu. Své dluhy nabyl za trvání manželství, bojím se, že i já budu mít povinnost je splácet.
Marcela
Mgr. Markéta Tillerová odpovídá
Vaše obava je zcela na místě. Součástí společného jmění manželů nejsou jen aktiva, která za dobu manželství manželé získají, ale patří .jpg)
sem samozřejmě i dluhy. Pro všechny z nás je asi pochopitelné a přijatelné, že součástí společného jmění manželů je například hypotéka, úvěr ze stavebního spoření, půjčka od rodičů na zařízení domácnosti. Často nám však činí problémy vyrovnat se s tím, že součástí společného jmění manželů jsou i půjčky, jež si vezme jeden z manželů, který podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo že součástí společného jmění manželů jsou i dluhy, které si jeden z manželů pořídil bez vědomí a souhlasu druhého manžela.
Zákon však stanoví určitý okruh závazků, které součástí společného jmění manželů nejsou. Takovými závazky jsou jednak dluhy, které se týkají majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů (například když si manželka vezme úvěr na rekonstrukci chalupy, kterou zdědila po babičce). A jednak to jsou takové dluhy, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
Druhý okruh závazků, které nejsou součástí společného jmění manželů, by ve Vaší situaci mohl být východiskem. Je však třeba upozornit na to, že pro to, aby dluh nespadal do společného jmění manželů, musí být splněny zároveň dvě podmínky – závazek musel být přijat bez Vašeho souhlasu a dále musí jít o závazek, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou Vašim majetkovým poměrům. Co je však míra přiměřená Vašim majetkovým poměrům, to nelze říci obecně... V případě, že by na Vás a Vašeho manžela byla podána žaloba na zaplacení některého z dluhů, o němž jste nevěděla, doporučuji Vám, abyste námitku, že dluh byl převzat bez Vašeho souhlasu a že je nad rámec Vašich majetkových poměrů, uplatnila. Přesné posouzení je však v rukou soudu.
Pokud jde o rozvod a případné vypořádání společného jmění manželů, je nutno upozornit na skutečnost, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů upravuje vztahy mezi Vámi a Vaším manželem, není však směrodatná pro věřitele. Pokud si v dohodě upravíte, že dluhy uhradí manžel, a musela byste je pak uhradit Vy, dává Vám dohoda právo požadovat od manžela, aby Vám zaplacenou částku vyplatil.
24.7.2007 Rubrika: | Komentářů 58 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel nasekal dluhy. Budu je muset splácet?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nám se to také podařilo, dohromady teda. Chtěla jsem s manželem rozjet internetový obchod, ale nějak se nám nezadařilo. Přišla exekuce na byt, který byl náš. Naštěstí se nám podařilo domluvit s realitní kanceláří https://www.edoxreality.cz z Prahy, která nemovitost vyplatila, a byt se prodal mimo dražbu, zůstal nám na menší domek u Brna.
Ahoj, možná bych se s ním zkusila rozvést a následně po něm dané dluhy vymáhat. Pokud budeš chtít pomoct se službou vymáhání dluhů, tak já mám jen a jen dobré zkušenosti s firmou https://www.creditmanagement.cz/ , díky které jsem dostala všechny svoje peníze zpět ;-)
Dobrý den,
v případě, že již nestíháte splácet své dluhy a jste v úpadku je možné zažádat o oddlužení. To znamená, že veškeré dluhy po splatnosti a exekuce se sjednotí do jednoho návrhu na oddlužení. V případě, že soud oddlužení schválí je možné v čase pěti let uhradit min. 30% z dlužných částek.
Pokud máte více otázek obraťte se na naše občanské sdružení Nedejte se!
Přesně tuhle situaci zažívám právě teď já. Manžel si před i během manželství nasekal šílené dluhy. Řešil to tak, že dluhy splácel dluhy...Sem z toho nešťastná, bohužel ani já sem to netušila!! Když mi to řekl, nevěděla sem vůbec co dělat dál. Celý jeho plat jde na platbu dluhů u bank, ale bohužel tu jsou ještě osoby, kterým dluží mimo a to jak vyřešit vůbec nevim, žádné peníze nezbývají a banky mu už nepůjčí. Neznáte někdo nějaké řešení??? Docela by mě zajímalo, jak to s paní, která tento článek psala, dopadlo.
Chápu to něco podobného se stalo před lety mojí kamarádce...ta se, ale zachovala jako charakter.
Přes všechno rozhořčení a nenávist vůči manželovi se povznesla a donutila ho, aby o všech prolémech začal s ní hovořit.
Pak všechno rozpočítávali a začli komunikovat s věřiteli a hledali řešení. Nakonec ho našli a ještě teď splácí. A to podotýkám, že v té době byla na mateřské a teď čeká druhé mimčo.
Od Vás mi to přijde značně sobecké. S prominutím, ale za ty léta co jste si žila jako prase v žitě se teď od všeho distancujete.
Ale chápu to sama nevím jak bych se v takové situaci zachovala, aby nestrádali moje děti...ale není to spíš pohodlnost?
Milá Marcelo,
Plně Vás chápu. Já jsem se prakticky kvůli tomuto rozvedla. Můj exmanžel udělal naprosto to samé.Jenže bohužel rozvodem to neskončilo. On se odstěhoval a mě na krku zůstal velice zadlužený byt a spousta pohledávek. Dnes už vůbec nevím kde jsem brala tolik síly čelit všem těm exekutorům a výhružným dopisům.
Nakonec jsem udělala rozhodnutí,které asi nebylo podle mnohých až tak úplně moudré,leč pro mne jediným řešením. Byt,který byl mým jediným jměním a majetkem jsem prodala a dluhy jsem vyplatila,tedy alespon ty co šli na "mojí" hlavu. Naštěstí mi exmanžel nedělal s prodejem bytu problémy a dokonce ani nic nechtěl...asi mu došlo co provedl..nebo,že by svědomí???
Sice ted nemám byt...bydlím v pronajatém bytě s dětmi a mým novým manželem. Zbytek peněz jsem si uložila na spoření a ted spoříme a chceme si byt koupit...svůj..vlastní.
Začínám od začátku...je mi 36 let...a je to fajn...nelituji toho co jsem udělala a věřím,že i vy tento problém nějak zvládnete.
Přeji hodně sil a štěstí.
máša k. My podnikáme oba.Taky se nám daří někdy víc,někdy méně a právě proto je dobře ,že známe stav našich financí.Důvěra je důležitá.Nejdřív se platí co se musí a co zůstane je na přilepšení.Právě proto,že podnikáme,víme že nesmíme dělat dluhy a nebo zůstat bez koruny.Firma je na prvním místě,pak děti,domácnost a pak až naše radovánky.
Satnislava: to možná jde, pokud je stálý plat plus občas nějaké prémie. V podnikání je to horší, někdy se daří víc, někdy míň...
to je vsechno pekny, ale timze se s nim rozvede nic nevyresi. zacvaknout to budou muset napul tak nebo tak. takze prvorade neni vyresit jestli ho opustim nebo ne, prvorade je zjistit jak velke dluhy jsou, prodat druhe auto, prodat treba dum atd a az bude jasne, odkud se splati aspon neco, tak resit, co dal s menzelstvim.
pripadaji mi docela nezrali oba. on utraci to co nema, ona se nepta, ale vseho si uziva a problemy resi tak, ze chce utyct? spatny spatny. nicmene, at uz ho hodla opustit nebo ne, napred je potreba vyresit ty dluhy, aspon ty nejurgentnejsi a pak teprv rozvod!
catcat: 
anebo ho poslat ho k mamince, ať se o něj postará
Hana1: Já bych u něj just zůstala. Páč je na dně, mohl by spáchat sebevraždu a pak bych už tuplem musela platit jen já sama. Sichr je sichr
Teď možná budu za hlupáka,ale je Vás tady hodně co píšete,že nevíte kolik Váš manžel bere a on neví kolik berete Vy.Jak hospodaříte?Když chcete něco koupit,kdo platí?My s manželem máme peníze dohromady.Spolu rozhodujeme na co je použít./tím myslím větší výdaje/.Vím přesně kolik má on a on ví kolik mám já. /jako mzdu /.Nikdy jsme se za celé manželství nehádali kvůli penězům,nikdy si nevyčítali kdo má víc a kdo míň.Máme kasičku,tam jsou pro oba.Asi je škoda,že Marcela nevěděla kolik její manžel vydělává.Pak by si snadno spočetla na co mají a na co ne.
No, je hezké, jaké jsme všechny světice, které jí vyčítají, že od něj hodlá odejít. Nepochybuji o tom, že Vy byste ho pohladily za oušky a řekly mu, jaký je malý chudáček a jak ho chápete. No, odejít chce proto, že chce, aby prodal majetek a mohol tak splatit dluhy. To, že jim někdo buší na dveře kvůli dluhů, to moc nepřidá, že... Vaši manželé dělají doma stojku a kontrolujete jim výplatní pásku? Já ne, Já prosně nevím, kolik můj muž bere. Mám svůj plat a vím, že on má svůj, domácnost platíme tak nějak pospolu. Vím, jaký má základ, ale koliv opravdu bere, netuším, A ani mne to nezajímá a ani nechci, aby mi účtoval. Chci, aby mohl jít na večeři s kolegy, chci, aby si mohl koupit to bezva cédéčko nebo cosi do počítače, chci, aby byl normální. Tím, že si někoho vezmu se neměním v JAS-Grippen. I se mnou po boku musí žít svůj život. Pokud nedokázal být odpovědný a odpovědně se chovat - v což zahrnuji i povinnost přiznat, že na něco prostě nemáme - má, co mu patřilo. Odešla bych taky. Ne proto, že nadělal dluhy. Ale proto, že mne léta obelhával a ˇvystavil nás teď nebezpečí.
Jenže Marcela píše, že si ho přestala vážit a že se jí zhnusil. Pokud to tak opravdu je, je to prostě konec, s tím se nic nenadělá. Vy třeba dokážete spát s někým, kdo se vám zhnusil a koho si nevážíte? Partner se nám může zhnusit čímkoliv, důvody jsou individuální - někomu vadí, že přibral 20 kilo, jinýmu že vypije 10 piv denně, dalšímu že už doma nehne prstem a nechá se obskakovat a jiná zas nemůže rozchodit, že manžela za poslední rok vyhodili už ze třetího zaměstnání. Důvodů pro to, abychom si přestali druhýho vážit, je nespočetně mnoho a pro každýho je ten spouštěč někde jinde. Důležitý ovšem je, že k tomu opravdu došlo. Protože to je prostě konec lásky a konec rovnocennýho vztahu. No a Marcele se zhnusil proto, že udělal tohle.
Jj, jakmile jde do tuhýho, tak se dobře utíká od problémů... Osobně si myslím, že dělat mrtvého brouka je nejhorší. Rozhodně nejsou první ani poslední, komu se něco takového stalo a myslím si, že když se do toho oba obujou a budou komunikovat s věřiteli, tak se určitě dohodnou na nějakém splátkovém kalendáři nebo něco podobného. Zřejmě to bude trvat pár let, než to všechno splatí, ale rozvod bych viděla jako poslední řešení.
