Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Když jsem na sebe vzala úkol napsat o amerických Vánocích, netušila jsem, jak složité to bude. V Evropě je (dlouho byla) většina států definovaná národnostně a nábožensky. Do Ameriky se sesypali lidé různého vyznání, rasy, kultury. Obrovská tolerance na jedné straně, snahy o udržení vlastních tradic na straně druhé. Pověstný tavicí kotlík, v němž se něco rozvaří na beztvarou fašírku, jinde zůstanou tuhé kousky. Jak mám určit přesný postup slavení Vánoc? Není tu nikde hromadně zažitá a po mnoho staletí udržovaná tradice. Není tu jedna národnost, žádné "správné" náboženství.

Obecně začínají Vánoce na Thanksgiving /Díkůvzdání/. Čtvrtý čtvrtek v listopadu je rodinným svátkem. Příbuzní se sejdou, v troubě se hodiny peče krůta, klábosí se, popíjí, hrajou se hry - prostě pohoda. Šílenství vypukne v pátek. Obchody otevírají už v pět ráno a nabízejí o tomto prodlouženém víkendu veliké slevy. Znám lidi, kteří neváhají jít ve tři ráno stát frontu, aby byli mezi prvními, kdo vtrhne do úžasného nakupovacího ráje. Trochu s nadsázkou a trochu s hrdostí se tomuto dni přezdívá Černý pátek.

Thanksgiving také znamená pro většinu lidí čtyři dny volna - to část lidí využije k vánočnímu zdobení. Objeví se první stromečky za okny a na předzahrádkách vypučí svítící drátění sobi, nafukovací Santa Clausové, nebo alespoň ozdobné světelné girlandy na štítech. Děti jsou z té nádhery u vytržení. Možná by lecjaká estetická komise tyto vánoční přípravy zavrhla jako nevkusné, ale já je mám ráda. Naše čtvrť se s příchodem tmy změní v pohádkové městečko plné přívětivých světýlek. V prosinci je také záhodno poslat dopis Santa Clausovi, aby věděl, co má kam přinést. Někde píší i rodiče - aby byl Santa správně informován o hodnosti či nehodnosti potomků.

V obchodech se po Thanksgiving objeví povinná vánoční výzdoba, reproduktory zabzučí koledami, leckde vyvstane i živý Santa Claus a rodiče mohou za příplatek své dítě nechat vyfotit s laskavým červeným dědou. V poslední době dochází k zajímavému paradoxu - všude výzdoba, v obchoďákách jedou koledy, vynoří se vánoční reklamy - ale prodavači se vám neodváží popřát veselé Vánoce. Jen hezké svátky jsou dostatečně politicky korektní.

Pečení cukroví, jak je znám z Česka, se nevede. Někde se vyrábějí cookies, takové beztvaré sušenky. Může to být i přímo rodinný obřad - děti nafasují zástěry a kuchařské čepice a pomáhají, co jim síly stačí. Cookies se ukládají do ozdobných plechovek, které mohou sloužit i jako malá pozornost pro sousedy, vzdálené tetičky, učitelky - prostě lidi, kterým chcete dát najevo, že jste na ně mysleli. Sama mám cookies docela ráda, ale pestrosti klasického vánočního cukroví se nepřibližují ani zdaleka. Na druhou stranu nikdo nepovytahuje významně obočí nad tím, že "ještě není napečeno". Vlastně ani vánoční úklid tu není nezbytnou součástí příprav. Ne, že bych domáckým disciplínám někdy propadala, ale je pohoda, když člověk nemusí čekat na zákeřný útok sousedky nebo tetičky ze třetího kolena kvůli nevyleštěnému okýnku na záchodě nebo absenci vanilkových rohlíčků na slavnostním stole. Nakonec proč taky? Uklízí se celoročně a cukroví se dá i koupit.

Santa Claus už přijíždí

Čtyřiadvacátého prosince je teoreticky běžný pracovní den. Rodiny se ale večer scházejí, buď u večeře, nebo lehkého občerstvení. Někde zpívají koledy, někde jdou na vánoční mši - ať už odpolední, s dětmi, nebo klasickou půlnoční. Před odchodem do postele je důležité u krbu rozvěsit ponožky, aby měl Santa do čeho nadělovat. Co se nevejde do ponožek, to musí Santa dát pod stromek. Některé rodiny nechávají pro Santu u krbu cookies a mléko, jinde raději Santu posilní sklenkou sherry. Nesmí se zapomenout na chudáky soby, co se dřou se všemi dárky - mrkvička jim jistě přijde k chuti. NORAD (North American Aerospace Defense Command) musí každoročně vydat Santovi jednorázové povolení pro vstup do letového prostoru - a dokonce existuje stránka, kde můžete sledovat aktuální zpravodajství o tom, kde se Santa Claus se svými soby a elfy zrovna nachází. Celé to začalo v roce 1955, tiskovou chybou v inzerátu obchodního řetězce Sears Roebuck & Co. v Colorado Springs. Místo linky, kam měly děti telefonovat Santovi, se objevila osobní "hotline" vrchního velitele CONAD (Continental Air Defense Command; předchůdce NORADu). Plukovník Harry Shoup, jemuž jako prvnímu zazvonil telefon ohledně Santy, neváhal, ověřil na radarech postup nadílkového spřežení ze Severního pólu na jih a začal informovat zvědavé děti o vývoji situace. Tak se zrodila tradice, kterou v roce 1958, po vytvoření společného obranného systému s Kanadou, převzala nová instituce - NORAD. V dnešní době pracovníkům NORADu pomáhají stovky dobrovolníků - osobně podávají telefonické a emailové informace tisícovkám dotazujících.

Zatím se zdá, že Santa vždy dorazil - alespoň u zkoumaného vzorku populace si na doručení dárků nikdo nestěžoval. Někde se rozdávají dárky čtyřiadvacátého, případně si rozbalují jeden balíček ještě večer. Malé děti ale většinou musí jít spát a počkat na nadílku do rána. Konkrétní tradice se liší rodinu od rodiny. Někde se dárky nebalí, dělají se hromádky pod stromeček a děti rozeznají "svou" hromádku podle toho, co si přály. V jiné rodině se nechávají dárky přišlé poštou v obálkách a balíčcích. Rodina je roztroušená po celé zeměkouli a místo anonymního daru mají pod stromečkem faktickou upomínku, že na ně myslel někdo vzdálený tisíce kilometrů. Jinde zase Santa Claus přináší pouze skutečné drobnosti - malé hračky a cukrovinky - a nikdy nezapomene dětem do punčochy výchovně přihodit k bonbonům i kartáček na zuby.

Pětadvacátého prosince je svátek - dopoledne uběhne ve znamení rozbalování dárků a rodinných návštěv. Také je to doba, kdy lidé hodně telefonují. Nejen my, co žijeme na jiném kontinentě než naše rodina, ale i americké rodiny jsou často od sebe tisíce mil daleko. K obědu bývá krůta nebo šunka (případně krůta a šunka). Odpoledne pokračuje rodinný program - návštěvy, hry, zpívání koled, procházky, televize nebo třeba i rodinné bingo - co kdo ráčí.

Šestadvacátého je tzv. boxing day. Ne, nenechte se mýlit, nikdo nikoho neboxuje. Název má svou tradici v Anglii. Údajně pochází od slova box (krabice), do které služebnictvo dostávalo na druhý svátek vánoční výslužku. V USA není šestadvacátého oficiálně svátkem. Vypukne jakýsi Černý pátek naruby. Lidi oblehnou obchody - a vracejí. Dárky, které se sešly duplicitně, dárky, které neodpovídají barvou či velikostí, nebo se prostě nehodí, a vlastník by si za ty peníze raději pořídil něco jiného - nebo si rovnou nechal jen peníze. V zemi, kde chybí tradice třináctých vánočních platů, může taková malá finanční injekce přijít jako na zavolanou.

O Vánocích také obvykle končí kalifornská (a oregonská) houbařská sezóna. V houbových oblastech přijdou přízemní mrazíky, v Sierře Nevadě dosáhne sněhová nadílka úrovně vhodné k zahájení sezóny lyžařské. Ta trvá obvykle do května, ale leckdy se ještě v červnu setkáte s uzavřenými průsmyky.

Jaké tedy jsou americké Vánoce? Zarámované Černým pátkem a lednovým splácením dluhů na kreditních kartách, Santa Clausem a světelnou výzdobou. Čím rámec vyplníte, je na vás. Zběsilým nakupováním? Adventním rozjímáním? Psaním dopisů a pečením cukroví? Úklidem? Ježíškem? Dědou Mrázem? Nebo se budete jen radovat ze slunovratu a naděje na jaro? Vánoce údajně slaví 95% Američanů - zcela zjevně je to tedy svátek, který překročil rozměr křesťanských oslav. Možná proto, že většina lidí bez ohledu na vyznání, rasu, pohlaví či věk cítí potřebu rodinné pospolitosti a zimního vydechnutí před dalším rokem. A možná jen pro ty užaslé dětské oči.

Pozn.redakce: Pokud vás zajímá, jak slaví Vánoce další čtenářky, které nežijí v naší republice, můžete se těšit na články o Vánocích v Kanadě, v Malajsii, v Chorvatsku....