Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Vždycky, když nastane nový rok, říkám si – co nám asi přinese? Co nás čeká dobrého a co špatného? Potom, jak jde čas a události se na nás valí jedna za druhou, vnímám to tak nějak přirozeně. Když se však za uplynulým rokem ohlédnu, vidím, kolik se toho stalo a že to byly mnohdy události hodně závažné. Anebo veselé, příjemné, potěšující.

Tak se pojďme na ten uplynulý rok trošku podívat. Stalo se toho věru hodně. Tolik, že se to do jednoho článku nemůže vejít. Proto se pokusím alespoň o stručné shrnutí toho, co mne zaujalo. A budu ráda, když mě pod článkem doplníte a napíšete to, co z minulého roku utkvělo v paměti zase vám.

Nejprve si neodpustím takovou maličkou, malilinkatou „samožerskou“ vsuvku. V lednu 2006 totiž spatřil světlo světa náš magazín. Ano, už to bude rok. 17. ledna oslavíme první narozeniny. To ovšem není nic, co by nějak výrazněji zacloumalo společenským životem. (I když bych si to samozřejmě velmi přála.)

Co však dostalo do kolen asi úplně všechny, byl triumfální finiš Kateřiny Neumannové na zimní olympiádě. Pamatujete? Já ano, a dodnes mi při té vzpomínce zvlhnou oči.

Jenže nebylo jen takhle vesele. Všichni ještě máme v paměti loňskou třeskutou zimu a kvanta sněhu. Jarek Nohavica dokonce složil hit Ladovská zima. Znáte? “To mokre bíle svinstvo pada mi za limec, už čtvrty měsíc v jednom kuse furt prosinec...“ Copak písnička to byla pěkná a určitě nás pobavila. Méně asi posléze jásali obyvatelé v záplavových oblastech. V důsledku tání obrovského množství sněhu posíleného silným deštěm se v březnu rozvodnily řeky. Tisíce lidí zažívaly již po několikáté v životě nejhorší noční můry.

Co tam máme dál? Třeba volby. O tom snad ani není třeba se rozepisovat. Ještě půl roku po nich se politici dohadovali a dohadovali... a nás řadové občany to už pomalu přestalo zajímat. No, kdo by taky vydržel pořád dokola poslouchat tu samou gramofonovou desku, že?

V červenci začaly krušné časy všem řidičům. Bodový systém vešel v platnost a začal vládnout tvrdě a nekompromisně. Díky tomu se poněkud snížila nehodovost a ubylo mrtvých na silnicích, ovšem jak už to tak bývá, koncem roku už si lidi zvykli. Nehod a karambolů začalo opět přibývat.

Příjemnou zprávou bylo také vítězství Taťány Kuchařové na Miss Word ve Varšavě. Jen je škoda, že jsme neměli možnost sledovat toto klání v přímém přenosu.

Událost, která zahýbala celým světem, se stala 10. srpna. Britská policie doslova v posledním okamžiku zadržela několik mužů, kteří měli provést útoky proti letadlům na lince mezi Velkou Británií a USA. Útok, který mělo spáchat 21 teroristů, měl prý dosáhnout nevídaných rozměrů. Reakcí bylo zpřísnění bezpečnostních opatření na letištích. I když se to někomu může zdát zbytečně omezující, myslím, že je to dobře.

Leč nejen politikou živ je člověk.

Milovníci filmů se dočkali druhého dílu Pirátů z Karibiku, ale i nové bondovky Casino Royale. V televizi jsme zase pod takovou palbou seriálů, že se z toho našinci musí točit hlava. Možná je lepší vyrazit do kina na film Obsluhoval jsem anglického krále, který podle hrabalovské předlohy natočil Jiří Menzel.

Bohužel, i v uplynulém roce nás navždy opustilo několik významných osobností. Zemřel režisér Antonín Moskalyk, herec Boris Rösner, ale také Jaroslava Moserová či generálové František Peřina a František Fajtl...

Mohli jsme sledovat i veselejší obrázky ze společenského života. Třeba uzavření registrovaného partnerství Pavla Vítka a Janise Sidovského, narození třetí dcery Karla Gotta... a mnoho a mnoho dalších svateb a narozených dětí. Také jsme byli obohaceni o dalšího VyVoleného a novou SuperStar.

To všechno jsou určitě události, které více či méně ovlivňují náš život. Větší roli v něm však hrají příběhy, které se týkají nás samých. Našich rodin. Já jsem třeba v uplynulém roce prožila zázrak. Moje maminka, která byla začátkem roku doslova již na druhém břehu, se uzdravila a dnes se těší dobrému zdraví. Mladší dcera úspěšně odmaturovala a vylétla z hnízda.....

A co vy? Co vás v loňském roce zaujalo, zasáhlo, poznamenalo či obohatilo? A to jak ve veřejném, tak v osobním životě?