Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Drahé dámy! Meine liebe Damen und Herren! Liebe Kunden! Musím z celého srdce poděkovat své kolegyni, škrkavce Aduš, že za mne vzala minulé vydání. Zdržela jsem se v Německu na konferenci o cizopasnících, měla jsem tam důležitý proslov ohledně soužití s bakterií escherichia coli. Cokoliv má bičík, je totiž u femininních tvorů vítáno, ale to jistě znáte samy. Velice se mi však po vás stýskalo, proto jsem zde zpět, bičík nebičík!

Lilinka: Květuš, čím jsou způsobené krvácivé průjmy v Německu? Nemá v nich prsty někdo z tvých kolegů?

Tasemnice Květa: Lilinko, kdepak kolegové. Osobně jsem se angažovala v této osvětové činnosti! Zjistila jsem, že mnoho lidí si přestává mýt ruce a my tasemnice se potom musíme o svůj životní prostor dělit s mnoha jinými příživníky a to je, jak jistě pochopíte, nemilé a nepohodlné. Domluvila jsem tedy s několika viry a bakteriemi menší kontrakt a to by bylo, aby lidé nepřestali být čuňata. Než chudáci vědci přijdou na to, kdo jim fušoval do řemesla, bude zas všechno ve starých dobrých kolejích. Mimochodem, už jste vyzkoušely ten nový báječný recept na okurkový salát se zeleninovými klíčky?

Almega: Nyní mám obzvláště zajímavý dotaz: Jak se ochrání sýr od červů?

Tasemnice Květa: A pročpak byste to chtěla dělat? Takový červ má také hlad a právo na kus sýra! Nicméně odpovím i přes nesouhlas mých kolegů. Většina sýrů, když je necháte uležet příliš dlouho, má zabudovanou ochranu a utíká zcela sama. Anebo je musíte sníst dřív, než se červi rozlezou. Ale v žádném případě jim neberte sýr Casa Marza. Tomuto sýru totiž se zráním pomáhají právě červi, kteří s ním ale vysloveně hýbou. S oblibou se podává třeba na svatbách, i když bych ráda věděla na kterých. Ovšem je možné, že svoji otázku pojímáte zcela filosoficky, třeba jako mlynář Menocchio. Podle jeho teorie svět vznikl z ničeho „tak jako v mléce sýr“ a v neživém světě se zrodily živé bytosti – lidé „tak jako v sýru červi“.  Ochránit tedy sýr před červy by znamenalo poměrně velký masakr ne této planetě.

Riki: Proč je sůl levnější než zlato, když lidé potřebují sůl k přežití, zatímco zlato vcelku nikoliv?

Tasemnice Květa: Á, paradox! Existují lidé, kteří pro přežití potřebují kupu zlata! Není jich ale tolik, jako těch se solí. Odpověď je ale nasnadě. Jeden člověk druhému člověku často něco pěkně osolí. Spotřeba soli a poptávka po ní je tedy velice vysoká, a když něčeho kupujete hodně, máte množstevní slevy. Zlato si koupíte párkrát za život, proto je tolik drahé. Kdyby se lidé více zlatili, než solili, bylo by to naopak, ale zas my, tasemnice, bychom velice trpěly, protože zlatý exkrement by nám moc nechutnal. Král Midas by mohl vyprávět.

Orinka: A dál mi vrtá hlavou, že zatímco já nevím, co bych ze sebe vedrem svlíkla, je jakási nelogická móda, při které sice mají dámy holou pr*el, ale zato okolo krku omotaný metr jakéhosi hadru, že jsou jim stěží vidět oči. Je s naším národem všecko v pořádku?? Neni to nějaký signál k islamizaci naší vlasti?

Tasemnice Květa: Milá Orinko, není se čeho bát. Je to jen základní obranný reflex. Vyzkoušejte to sama. Co uděláte, když máte v ruce jen prázdnou nákupní tašku, autobus Vám ve dveřích přivře sukni, strhne ji z Vás,  odjede neznámo kam a na Vaši holou panímadnu se upřou zraky celého sídliště? Zakryjete si taškou obličej, aby nikdo nepoznal, že jste to Vy! Ty chudinky spíš politujte. Víte, co to musí být za peklo, každý den zažít podobnou nehodu?

Kadla: Milá Květuš, skutečně DĚKUJI za radu. Během dnešního dopoledne jsem rozkopala potrubí. Krteček namísto poděkování na mne plivnul a zmizel neznámo kam. Nosná zeď skutečně praskla a dům se naklání doleva. Zbytek jantarové komnaty jsem nenašla, jen 3 chcíplé myši. Co teď?

Tasemnice Květa: Kadluš, cítím snad ve Vašich slovech skepsi či dokonce ironii? To by mě moc mrzelo. Nevzdávejte to a kopejte, kopejte, kopejte. Budete-li kopat nějakých dvacet let, jako pánové Gaensel a Mužík, jistě ji objevíte. Pokud ne, naúčtujte státu zorání několika hektarů pozemků pro zemědělské práce. Konečná suma vyjde skoro nastejno.

Sofffie: Milá Květuško, dnes mě jeden klient poslal do p*dele, ale neřekl mi to do očí. Do té jeho bych lezla velice nerada. Můžu se zastavit u tebe?

Tasemnice Květa: Ale jistě, drahá! Vás já vždycky ráda uvítám. Akorát, kdyby Vám to moc nevadilo, raději bych obrátila pořadí. Přeci jenom, i když jste velice štíhlá a atraktivní žena, do té mé byste se soukala jen s obtížemi. Nicméně, když o tom tak přemýšlím, co jste na toho pána vystrkovala, když na Vás tak láskyplně mluvil? Vždyť Vám vlastně nabízel, že Vás bude doživotně živit! I Vy jedna nevděčnice! Rychle za ním utíkejte a nezahazujte si své životní štěstí!

Darlings, těším se na příští vydání! Další cizopasnická konference by se měla přesunoit do Francie, doufám, že na Riviéře se pěkně doopálím a přohřeju svoje zkřehlé kosti. Pac a pusu a opravdu si teď myjte ty ruce!

Květuš