Osuška v koupelně
„Ty jsi tak krásně lekavá,“ říkává můj manžel a sprostě toho zneužívá. Prý si neumí pomoci. Najde si kdejakou příležitost a klade na mne všude po bytě různé nástrahy a pasti. Pak se tomu nehorázně směje a já jsem blízko tomu, stát se vražedkyní. Jinak jsem docela mírumilovný člověk, ale v tomhle případě by mě stejně každý soud musel osvobodit, poněvadž vražda vlastního manžela ve stavu nepříčetnosti není vlastně vražda, ale pouze spravedlivá odplata. Jsme spolu 31 let a už jsem docela vycvičená a ostražitá. Ale jeden jeho kousek mě doopravdy vylekal, a to víc než hodně.
Bydlíme v panelovém bytě a WC je hned vedle koupelny. Chtěla jsem si po použití WC opláchnout ruce, a jelikož dveře do koupelny míváme otevřené, ani jsem nerozsvítila, opláchla jsem si ruce a sáhla po osušce. Ta se ale pohnula a řekla: "Nesahej na mě!" Ani to nemusela říkat. Lekla jsem se tak, že jsem určitě vytvořila nějaký světový rekord ve řvaní a na nějaké sáhnutí jsem už ani nepomyslela. Ostatně by to ani nešlo, protože jsem totálně ztuhla. Manžel jen sundal osušku z věšáčku, postavil se místo ní a čekal. Věřte mi, že jsem ještě tehdy v noci chtěla vypisovat rozvodové papíry.
30.10.2009 Rubrika: Horoskopy, sny, tajemno | Komentářů 30 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Osuška v koupelně
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
To jsem potřebola hezky se zasmát
až jsem 
Hezké děvčata.
kendyna: 
já když dělala v hospode u saten ve sklepě nešlo světlo výčepní si na mě počkal a děsně bafnul a já jak jsem se lekla tak jsem mu dala pěstí a druhou chytnul o zed,jelo se do nemocnice naštíplá sanice a otřes mozku už na mě nikdy nikdo ani nebaf...
.gif)
LudPa: 
hezky jsem se pobavila dobře napsané
jsem se zasmala jak LudPa tak Kadla.... ale jinak jsem taky posera - staci kdyz na me nekdo bafne i doma .....
Majucha: přenechám ti ho a zadarmo, možná ještě i doplatím,ale bez záruční doby, reklamace nepřijímám
Já jsem starej pos.era,když jsem sama v bytě,tak se zamykám,na chalupě jdu spát sotva se setmí(v zimě tam nejezdím vůbec),předtím prohlídnu všechny místnosti a zamknu je,prohlížím i půdu,pak se zamknu v pokoji(mám tam kýbl,abych nemusela jít dolů ani na WC),ještě se kouknu pod postel a do skříně,co kdyby...a pak si lehnu,ovšem při každém zapraskání nebo divném zvuku zeza dveří jsem na mrtvici,blbě tam spím a stále se budím,a poslouchám,jestli se na mě někdo nedobývá...U postele mám tonfu a zapnutej mobil a mám promyšlený plán,co by kdyby...V nejhorším vyházet z okna matrace a deky a skočit dolů(1.patro,ale zvýšené)...Doma se mi dost smějou,ale s tím se fakt nedá nic dělat,možná,až budu stará babka,tak mě to přestane bavit.
Tak tohle je opravdu na zabití
Já bych ho přizabila.Pamatuju si, jak jsem byla v Brně v Mrštících na 10 malých černoušků od A. Christie.To jsem se děsně bála a se mnou půl hlediště. Přišla jsem pozdě domů a když jsem si lehla, tak na mě spadl obrázek ze stěny, málem jsem se pos....
Jsem lekavá, zrovna minulý týden jsem něco do noci dělala na počítači a vedle sebe jsem měla petláhev s pitím. Napila jsem se, láhev jsem víc zmáčkla a ona asi po pěti minutách práskla, jak se dostávala do původního tvaru. Jako když někdo vedele vás vystřelí. Málem jsem měla infarkt.
.jpg)
PEGG: Jóóó 
.jpeg)
Kadla - jsi taky dobrák, žéé.
Kadla: to nic, ten můj měl taky tuhej kořínek
, a že jsem se ho snažila zlikvodovat přirozenou cestou dost tvrdě. Nakonec mě taky stál 600 za kolek
.JPG)
Kadla: PEGG: kubikm: tedy dámy, máte vyprávět strašidelné historky
