Chci přestat kojit. Jsem sobec?
Jsem pravidelnou čtenářkou vašeho magazínu a vím, že sem chodí hodně maminek s malými dětmi. Ráda bych se jich proto zeptala na jejich názor. Zajímalo by mě, jestli to, co prožívám, je ojedinělé, nebo se to přihodilo i některé z nich.
Mám pětiměsíčního chlapečka, který je zatím plně kojený. Kojím ho, protože můžu, ale nelíbí se mi to a chci přestat. Ze začátku jsme měli poměrně dost velké problémy. Mně se udělalo mléko pozdě a asi jsme nezvládli hned tu správnou kojící techniku. Měla jsem rozpraskané bradavky do krve a při každém kojení jsem plakala bolestí. Zachránily mě tzv. kloboučky, díky nimž se malý dokázal napít a mně se prsa postupně zahojila. Nicméně při kojení opravdu neprožívám nějaké libé pocity, o kterých se zmiňují "moudré knihy". Bradavky mi sice už nekrvácejí, ovšem Kuba se postupem času stal zvídavějším, a když zrovna kojím a něco se někde šustne, otočí se za tím a mě bere s sebou. Tomu, kdo to zažil, nemusím popisovat, jak moc je to příjemné. Pro ty, kdo to nezažili: opravdu "moc"! A to není jediné negativum.
Vadí mi to, že musím v noci spát ve spodním prádle, omezuje mě to a škrtí. Bez prsních vložek nemůžu udělat ani krok, protože jinak mám na oblečení mokré fleky v tom nejnevhodnějším okamžiku. Nepříčetně se těším na dobu, až moje prsa budou zase moje, až při doteku manžela nebudu myslet na to, že za hodinu zase kojím, o užívání si sexu nemluvě. A to už vůbec nezmiňuju to, jak teď v zimě mám problémy se vzdálit od domu na delší vycházku, protože nikdy nevím, jestli najdu aspoň trochu klidné místo na kojení. Taky by bylo prima se v noci vyspat s tím, že mě aspoň o víkendu může zastoupit tatínek.
Prostě jsem si řekla, že budu respektovat doporučení, že první půlrok výlučného kojení je pro dítě nejvhodnější, ale že se zaváděním příkrmů taky převedu syna na umělé mléko. Řekla jsem to manželovi - a narazila jsem na jeho odpor. Že přece kojení je pro dítě to nejlepší a čím déle, tím líp. Povolal na pomoc obě babičky, které, ač nekojila ani jedna, se mě jaly poučovat a všichni dohromady mě označili za sobce, který myslí jen na sebe, místo toho, aby udělal to nejlepší pro své dítě. V podstatě se na to stočí jakýkoliv náš hovor o Kubovi.
Dost mě to deptá. Uznávám jejich argumenty, ale proč oni nechtějí uznat ty mé? Já už prostě kojit dál nechci! Stalo se to některé z vás? Jak jste to řešily?
13.1.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 135 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chci přestat kojit. Jsem sobec?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Určitě podle mě nebude problém a miminko bude prospívat.
Tento problém jsem měla také. Proto zkouším, které mléko mu bude vyhovovat. A sunar se mi zdá nejlepší. Tak ho asi zkusím.
Dávám ho synovi tuhle řadu https://www.sunar.cz/produkt/sunar-premium-3, protože jsem měla problémy s kojením a moje mléko mu nestačilo.
Takže ho doma pijete?
Tak asi, že je co nejvíce podobný mateřskému mléku. Sunar obsahuje plnotučné mléka, a tím je hodně kvalitní. .
Doporučily byste sunar jako náhradu mléka? Viděla jsem v reklamě, že obsahuje mléčný tuk, ale nechápu, jak to myslí.
Doporučila mi vitamíny vhodné pro snažící se o miminko, těhotné a kojící maminky, které obsahují opravdu vyváženou formu vitamínů https://www.ogestan.cz/
A jaké vitamíny tedy doktorka doporučovala?
Já jsem byla u doktorky, když jsem byla těhotná, a ta mi skoro nadala, když jsem jí řekla, jaké vitamíny beru, že zbytečně zatěžuji tělo, takže doporučuji zajít k doktorce, mě pak doporučila, které vitamíny jsou vhodné pro těhotné.
Ahoj holky, konečně jsem otěhotněla, a zajímalo by mne, jestli je vhodné, abych brala ty stejné vitamíny, jako jsem brala, když jsem těhotná nebyla?
Proím, ozvěte se mi, ženy, které nejste nadšené z nekonečného kojení... jedná se o článek do časopisu Family Star, stačí napsat SMS na
725 77 23 29, zavolám sama, doufám, že sem někdo nakoukne.... díky!
Chyba byla, že jsi to řekla manželovi 
Když začneš dávat příkrmy, tak se postupně nahrazuje kojení, takže už tím získáš čas pro sebe, končit hned a naráz je určitě dost nepříjemné, chce to postupně ubírat.
Mně tedy kojení přijde mnohem pohodlnější, dcera trávila noci v podstatě se mnou, usnula jsme okamžitě, když se přisála, několikrát za noc vstávat a jít do kuchyně cosi vařit a míchat není zrovna lákavá představa.
Než se syn narodil, plánovala jsem ho kojit co možná nejdéle, pokud to půjde. Teď po 2 měsících jsem ráda, že už nekojím. Ke kojení jsem vstávala každé 2 hodiny. Přišlo mi, že sotva zavřu oči, hned zase vstávám. Z přerušovaného spánku jsem byla nervózní a taky se to odráželo na vztahu s partnerem. Zatím co on si zakryl hlavu peřinou se slovy: "ježiši" .. já jsem co chvíli vstávala. Častěji jsme se hádali a mně se čímdál míň nalévaly prsy. Malej se prsu pouštěl a prořval celý noci. Tak jsem mu zkusila dát po dvou měsících Nutrilon a ejhle v noci spí dokonce 6 hodin. Máme teď takový rituál - kolem 23 hodiny se jdeme koupat, nakrémuju ho obleču a podává se lahvička. Malej všechno bez problémů zbaští, pak ho chvilku chovám než si odříhne a položím do postýlky a zhasnu. Někdy usne hned a když kňourá, chvilku ho ještě držím za ručičku a hladím od nosánku k čelu. Pak vstává vždy až s tatínkem do práce kolem 6 ranní, což si nemůžu vynachválit! Navíc tak jak už psaly jiné maminky - na cesty beru do termosky převařenou teplou vodu a jen dosypu a protřepu a může jíst všude a kdykoli. Navíc už může chvíli zůstat i babičce na hlídání, takže s partnerem na sebe už máme taky víc času a je to značka ideál. Když je spokojená maminka tak je spokojené podle mě i miminko, takže ať si to každý zařídí podle jeho vlastního uvážení 
Zpětně jsem si prošla celou diskusi a prostě se musím zeptat jeřabinky:
Sama jsi vychovala dceru?
Ani se nedivím.Splašit někoho, kdo by s takovou furií s patentem na rozum vydržel, to dá šichtu.Hnus, takovýhle lidi bez schopnosti vhledů z různých stran.Styď se!!!!
Martino, jsem sice propagátorem kojení (zatím jedno dítě, kojeno 26 měsíců, kdykoli, kdekoli, považuju za pohodlné, narozdíl od spousty jiných maminek v diskusi) a myslím si, že pokud to jde, je to požehnání, protože mám kolem sebe více ženských, co by rády kojily a nejde to, ale určitě úplně nejdůležitější je máma, která je spokojená a v pohodě.Když chcete přestat, přestaňte a kašlete na to, co si kdo myslí, zejména rodinní příslušníci (s výjimkou manžela, tomu bych se snažila vysvětlit, že prostě nejsem v pohodě a tudíž to přenáším na syna, a že mu to nekojení jistě vynahradím dobrou náladou a úsměvem :-) ) Podle mě ten společenský tlak je nejhorš í- a propos, do mě zase kdekdo šťoural, že budu mít syna u prsu až do puberty, že nebude chtít přestat atd. a kecy prdy beďary, dělala jsem ,co jsem cítila, že je správné a všechno bylo v pohodě, všechno probíhalo hladce.A vám doporučuju totéž.Řiďte se svými pocity a svým rozumem.SVÝM.Na ostatní kašlete.Vždycky se najde někdo, kdo si bude myslet, že jste sobec a špatná máma, ale já myslím, že svoje mateřské kvality dostatečně projevujete už jen tím, že to v sobě řešíte, že se ptáte na názory druhých atd.Špatná máma a sobec by to měla na háku.Tak hodně štěstí.
