Naše dítě vyroste bez dudlíku! A basta!
Máme třítýdenní holčičku, je to naše první miminko. Oba dva s manželem ji velice milujeme, nemůžeme se jí „nabažit“. Zatím je ještě hodně malinká, v podstatě jenom spinká, jí anebo pláče. I já jsem ještě po porodu rozbolavělá, a tak doufám, že se během šestinedělí dáme i s Natálkou obě dohromady.
Myslím ale, že všechno zvládám docela v pohodě. Jediné, co mne dost znervózňuje, je ten věčný pláč. Natálka je totiž ubrečené miminko. Mléka mám dost, hlady určitě netrpí. Dávám si i pozor, co jím, abych jí nezpůsobovala nějaké zbytečné bolení bříška. Přesto to u nás vypadá tak, že malá buď spí, nebo pláče. Ještě jsem nezažila, aby byla chvíli vzhůru „jen tak“ a vypadala spokojeně. To je akorát při krmení, po kterém hned usne. Za hodinu se však probudí a vydrží plakat až do dalšího krmení.
Zjistila jsem, že když jí dám do pusinky svůj malíček, zklidní se. Koupila jsem tedy pár dudlíků, a když začala Natálka plakat, jeden jsem jí hned dala. Zafungovalo to úžasně. Maličká se zklidnila, hezky si podudávala a vypadala náramně spokojeně.
Měla jsem velkou radost, kterou mi však po příchodu z práce zkazil manžel. Vyčetl mi, že jsem dudlík použila, odvolával se na naši dohodu, ve které jsme se rozhodli vychovat naše dítě bez šidítka. To je pravda, mluvili jsme o tom, ještě když jsem byla těhotná. Jenže copak jde taková věc naplánovat? Člověk může mít určité předsevzetí, ale zachovat by se pak měl podle toho, jak se situace vyvíjí.
Vysvětlovala jsem manželovi, že než nějaká dohoda by pro něj mělo být důležitější, že je Natálka spokojená a její pláč se výrazně zmírnil. On to však není schopen pochopit. Nedivím se, přes den je v práci, vrací se až navečer, neposlouchá ten pláč jako já od rána do večera.
Nicméně manžel trvá na tom, že mám Natálce dudlík vzít, považuje ho za hloupost a zlozvyk, navíc prý naší holčičce narostou křivé zuby. Já si to nemyslím. Většina dětí vyrostla na dudlíku a křivé zuby nemají.
Máme teď kvůli dudlíku doma pěkné napětí, protože já ho Natálce vzít nemíním a manžel mne za to osočuje z neschopnosti, že nejsem s to utišit své dítě jinak. Nejhorší na tom je, že když přijde z práce, dudlík jí sebere a vůbec mu nevadí, že se malá pláčem obrací naruby. Hádáme se kvůli tomu strašně, což nepřispívá ani mně ani mojí holčičce.
Jak mám manžela přesvědčit, že dudlík není pro malé miminko nic závadného a škodlivého?
teplé léto.
4.3.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 48 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,2/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Naše dítě vyroste bez dudlíku! A basta!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Takovej tatínek 
ani neví jaký to je když 
miminko neustále pláče a jaký je to pro tu maminku oddych,když miminko
na chvíly usne. náš malinkej měl dudlíčka do pěti měsíců a jen co prvně omarodil s rýmou a kašlem, tak už dudlík nechtěl,jediné co ho udrndalo,bylo kojení,co bych za to dala kdyby si vzal dudlík na utišení,takhle jestě do dneška vytahuju prso a čekám až usne,brouček náš,dnes už je nám 12 měsíců.
Na dudlíčku není nic,co by škodilo miminku,snad jen tvar dudlíčku,rozhodovat by měli maminky.
Tatínkové at chodí do práce a na rodinu se těší,jak sijí užijí a né jak si budou užívat své rozhodování co je podle nich pro ditě nejlepší.
No, rekla bych, jako zde vetsina, ze manzel by se do dudlikove problematiky nemel plest, vzdyt ty jsi s deckem furt doma a musis to poslouchat.
Mam jeste jeden argument pro: dudlik se doporucuje u malych mimin na spani, protoze u dudlajicich deti je mensi pocet pripadu SIDS.
Miminko potřebuje dudlat, dudlíkem se uklidní, když ho nemá strčí si tam prstíky-náhradu si najde snadno, je chytré- a pak si bude strkat prsty do pusy ještě ve školce a jako dospělý okusovat nehty...Jak řekl profesor Švejcar: Buďte k dudlíkům shovívaví , vy máte zase cigarety...
.gif)
Ani jedno z mých dětí dudlík nechtělo, za to dokázali vydudlávat maminku dost dlouho 
, kolikrát bych byla radši za ten dudlík.... manžel jako malej měl dudlíků 5, jeden v puse a zbytek na rukách a měl je spočítaný 
.jpg)
Co takhle nechat malou o víkendu tatínkovi, kromě kojení. Třeba pak změní názor.
.jpg)
Možná by ses mohla na nějakou psychiku v tomto případě vykašlat a nediplomaticky ho poslat do pihele. Stejně je to tydýt, kterému vůbec nejde o dudlík, ale o to, s někým cvičit. Čím dřív mu to zatrhneš, tím líp.
Osobně si myslím, že miminko, které je spokojené, má pak do budoucna pozitivnější psychickou výbavu, než jsou fyzická negativa pramenící z použití dudlíku. Mojí první dceři jsem frkla dudlík už v porodnici, pravda - měla ho asi měsíc (do té doby mi spousta matek záviděla, že si dcera v tomto věku už dudlík vůbec vzala!) , po měsíci jí začlo štvát, že z něj neteklo mléko a plivala ho (dost naštvaně- lítal přes celou postýlku), ale našla si samozřejmě náhražku - ocucávala si při usínání rukáv nebo cíp peřiny.. Druhá dcera taky dudlík odmítla brzo, má raději svůj palec, ale popravdě - ač jsem nebyla nikdy nějakým extra zastáncem dudílů, tak jsem se snažla jí z toho palce přeučit zpět právě na dudlík - a to se mi nepodařilo, problém s palečkem trvá stále - občas ho má docela zmacerovanej - nevím, jak jí to odnaučit,ale dudlík nebere a zkoušela jsem rukavičky, tak to je vzteky bez sebe.. Co s tim,nevíte? Co s vašim manželem Adriano, to nevím, asi bych na něj šla přes tu psychiku miminka, protože ono vynervované dítě opravdu neni nic zdravého (někdy pro samé vzlykání začnou i hůř prospívat), když to nezabere, tak ev. přes vaší dětskou doktorku,jak tu někdo radí.Držim palečky!
Znám jednu, co taky nedala děcku dudlík, lehla si vedle kočárku, opalovala se a děcko řvalo na hory doly a rovnátka pak stejně nosilo.
Nevím, moje děti neřvaly, dudlíky jsme sice doma měli, ale ani moc nebyly potřeba. Zhruba kolem těch 9 - 10 měsíců jsem je vyhodila, protože podle mého dítě, které už se staví na nohy a začíná vydávat zvuky, nepotřebuje žádnej dudlík. Stejně si nacpe do pusy cokoli, co najde. U třítýdenního mimina je to asi jedno, klidně bych mu dudlík nechala, zuby ještě dávno nemá a než ho celý den chovat a nosit, jako že to některé matky dělají, tak to ať radši má dudlík a je ticho. 
Řekla bych že je lepší dudlík, než aby si našla náhradu - třeba palec, to se odnaučuje hůř. 
.jpg)
moje děti dudlik skoro do 3let a vnouřata taky všecky 3 ńuňu
.JPG){kind=avatar}
Moje děti dudlík neměly, protože ho nechtěly a plivaly ho. Jinak bych je s dudlíkem klidně nechala.
Udělala bych, co radí holky - pokud nevezme za správné, že o dítěti v tomto věku rozhoduješ ty, schovala bych dudlík před jeho příchodem a o víkendech a odcházela bych si od toho křiku odpočinout na krátkou procházku. Přece tě miluje, tak musí pochopit, že si potřebuješ odpočinout
.jpg)
chytrájakrádio: to nejsou lidi to sou ty, no týý pokrokový egojistí ....
takový starostsi bych fakt chtěla mít. dudlík ano nebo ne překvapuje mě, co jsou některý lidi schopný tak fatálně řešit
.jpg)
Ota: a navíc dudlík se dá vyvarit, prst strcí kamkoliv (hlavne az povyroste) a pak hned do pusy ....
