Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V moderní civilizaci je v posledních desetiletích alergie velkým problémem. Nárůst alergických onemocnění určitě souvisí se změnou životního stylu, ale genetický vliv se při něm uplatňuje také. Lze vzniku alergie vůbec nějak zabránit – třeba už v těhotenství?

Alergikem snadno a rychle?

Riziko alergie pro dítě z rodiny, kde se alergie nevyskytuje, je přibližně 20%. Pokud je ale v rodině již někdo alergikem, roste toto riziko na 50–80 %. Pokud jsou alergičtí oba rodiče, blíží se riziko 80 %.

Pro takto ohrožené děti je snahou co nejvíce rozvoji alergie bránit, dodržet nějaká preventivní opatření. Studií, které se tímto problémem zabývaly, je celá řada, a některé si vzájemně odporují.

Alergeny (příliš) neodstraňujte

Je proto velmi obtížné vybrat jednoznačně platná a fungující preventivní opatření proti rozvoji alergie u dítěte. V poslední době se ukazuje, že není vždy prospěšné se alergenům preventivně vyhýbat, naopak je podporována spíše přirozená expozice. Důraz se nyní klade více na rozvoj a podporu ochranných mechanizmů než na odstranění alergenů. S alergenem se totiž většinou dítě v životě stejně setká.

Při dodržení přísných opatření je to sice později, než je běžně zvykem, to ale právě může být chybou. Imunitní systém je v té době už totiž jinak naladěn a může reagovat neadekvátně. Ve finále je tím dosaženo spíše opačného účinku, než by bylo žádoucí.

V těhotenství bez diety a bez kouře

V těhotenství se nyní nedoporučují žádná speciální dietní opatření. Dokonce ani během kojení nejsou doporučována žádná speciální omezení v jídle. Nemá také smysl se v těhotenství snažit vyhýbat inhalačním alergenům. Jediné opatření, které je v tomto období prokazatelně účinné a brání rozvoji alergie a astmatu u dítěte, je zamezení pasivnímu i aktivnímu kouření.

Kojení je ideální prevence

Po porodu je potom nejvýznamnějším preventivním opatřením proti alergii kojení, minimálně do 4.–6. měsíce věku. Pokud kojení nestačí, je u dětí s vysokým rizikem alergie doporučován dokrm hydrolyzovanou kojeneckou výživou. Zavedení pevné stravy do jídelníčku je doporučováno po 4.–6. měsíci věku a není nutné je oddalovat ani u rizikových dětí. Pokud již dítě konzumuje nemléčné příkrmy, tedy od 4.–6. měsíce věku, není nutné mu podávat preventivně hydrolyzovanou kojenecká výživa a je možno přejít na běžný mléčný přípravek vhodný pro daný věk.

Z dalších preventivních opatření je během celého dalšího vývoje jasný význam zamezení kontaktu s tabákovým kouřem.

Preventivní omezení kontaktu s roztoči a podávání probiotik jsou zatím předmětem výzkumu a neexistuje jednoznačný závěr.

Kontaktu s domácími zvířaty je nutné zamezit pouze při prokázané alergii na ně, z preventivních důvodů to nutné není. V rodině s rizikem narození dítěte-alergika tedy není nutné preventivně zvíře z domácnosti odstraňovat.

(van)

Zdroj: www.bez-alergie.cz