Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Atopický ekzém je kožní projev přehnané reakce organismu na dráždivý podnět. Pokud má nebo někdy v životě měl jeden z rodičů podobný problém – ekzém, astma nebo sennou rýmu, je šedesátiprocentní pravděpodobnost, že dítě onemocní ekzémem. Jestliže jsou alergici oba rodiče, zvyšuje se tato pravděpodobnost na 80%.

Atopie tedy znamená vrozenou dispozici k alergickému onemocnění, při kterém organismus reaguje přemrštěnou imunologickou (alergickou) reakcí na zevní podněty (alergeny). Nejčastějšími alergeny jsou u kojenců některé potraviny, zejména kravské mléko, vejce nebo lepek. Starší děti  pak trápí hlavně inhalační alergeny, např. prach, roztoči, peří, pyly a prach ze srsti zvířat.

Kůže atopiků je velmi suchá, to způsobuje nedostatek lipidů, tzv. ceramidů, schopných vázat vodu. Střídají se období zhoršování a klidová stadia. Onemocnění se zhoršuje i díky zpocení, změnám počasí, očkování či stresu. Obecně dochází ke zhoršování na podzim a v zimě, v létě bývají projevy mírnější. Asi u 75% dětí ekzém vymizí do období puberty, citlivá pokožka však přetrvává po celý život.

Ekzém se projevuje už v v kojeneckém věku, zpravidla ve třech měsících, a to nejprve na obličeji s postupným šířením na celé tělo. V předškolním věku se lokalizuje do krční rýhy a záhybů končetin – loketních jamek, zápěstí, podkoleních jamek a pod hýždě. Ložiska bývají suchá, zarudlá, při akutním zhoršení mají tendenci mokvat. Děti pociťují výrazné svědění, často se přidružuje senná rýma, alergický zánět spojivek nebo astma.

Správná léčba ekzému zahrnuje nejen aplikaci mastí, ale i dodržování určitého režimu. Základem je odstranění známých alergenů. Dále je třeba v okolí atopika vytvořit v rámci možností hypoalergenní prostředí. V bytě by se nemělo kouřit, k eliminaci prachu a roztočů je nutno pravidelně vysávat, vhodné je odstranit koberce a těžké závěsy. V okolí ekzematika by neměla být zvířata se srstí nebo peřím.

Důležitá je i správná hygiena kůže. Mýdlo se používá jen na ruce, nohy a místa vlhké zapářky, nejlépe je volit tzv. syndety, které se dají koupit v lékárně. Nemocný by se také neměl koupat v horké vodě. Stěžejní je další ošetření pokožky přidáním speciálního oleje, event. škrobu či odvaru z otrub do koupele. Pokožku je třeba ihned po koupeli ošetřit krémem, který umožní zadržet v ní vodu. Vzhledem k výraznému zhoršení ekzému po zapocení je třeba dítě oblékat do vzdušných oděvů, nejlépe z bavlny.

Základem lokální terapie je pravidelné používání zvláčňujících krémů a mastí. Existuje řada prostředků vhodných k ošetřování suché kůže. Přednost dáváme těm, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Na ložiska ekzému se ke zklidnění používají různé pasty např. se zinkem, dehtem či ureou. Na mokvavá ložiska aplikujeme vysychavé obklady vlažným černým čajem, borovou vodou nebo odvarem z řapíku.

Použití tzv. kortikosteroidních (hormonálních) mastí se omezuje jen na akutní projevy ekzému. Vzhledem k riziku nežádoucích účinků se je snažíme se aplikovat nanejvýš týden. Alternativou těchto preparátů jsou nové lokální imunomodulátory (pimecrolimus, tacrolimus), jejichž nežádoucí účinky jsou ve srovnání s kortiokosteroidy velice nízké. Vhodným doplněním lokální terapie jsou klimatické, lázeňské a přímořské pobyty.