Lásečko, moc tě lovískuju. Brzinko mi zavolinkej.
Můj miloučký blogísku, přeji ti krásňoučký dníček. Jsem mocinky zalovískovaná do Davídka. Přečetlinkovala jsem si jeho vzkazík a už jen čekám, kdy mi zavolinká. Je moje lásečka a už se těším na náš první sexíček. Moc ho andílkuju.
Milý deníčku, nejsem moc velký fanoušek zdrobnělin, ale při rozumném používání mi nijak nevadí. Poslední dobou, hlavně při poslouchání dorostové mládeže, jsem však získala pocit, že jiný slovní tvar už neexistuje. Hned potom na mě z internetu vykouknul tvůj kolega, z kterého jsem nahoře citovala. Neveřila jsem svým očíčkám a po chvilince čteníčka se mi začal zvedat žaloudeček. Dobrá, tohle psala nějaká city zatemněná patnáctka, ale sotva jsem si večer zapnula rádio, volali tam dospělí lidé. Bylo to prakticky to samé. Všichni posílali přáníčka svým lásečkám, byli po dobré mňamce a těšili se na víkendeček. Kromě očíček jsem přestala věřit i svým ouškám.
Neboj se, deníčku, nejsem zapšklá. Mluva bez diminutiv by byla nuda a používám je samozřejmě i já. Vždycky jsem jimi chtěla vyjádřit nějaký vřelý nebo citový vztah. A tak nemám nic proti Janičkám, maminkám, pejskům, kočičkám, domečkům, autíčkům nebo třeba pivíčku. Ale co vede někoho mít citový vztah k mikrovlnné troubě, obkladům v koupelně nebo autobusu emhádé mi zůstává utajeno. Natož ke slovesům. Nad volinkáním, zdravinkáním, lovískováním nebo jezdinkáním mi už opravdu zůstává stát i rozoumek.
Nicméně používání zdrobnělin má u nás dlouhou tradici. Ty to asi, deníčku, nepamatuješ, ale já už od malička vzpomínám, že návštěva jakéhokoliv lidovějšího pohostinského zařízení znamenala rozpravu ve stylu: „Á, takže pro paninku jedna polívčičkáá, tady jeden gulášéék, pivíčkó a pro dětičky kompotečéék.“ Už se to ale dostává do normálu a naštěstí se mě už dlouho žádná obsluha nezeptala, co budu papat.
Tak si představ, že zdrobnělý jazyk bez problémů ovládl internetové blogy, diskuze i obchody. Stačí jen otevřít aukční server a zavalí tě tuny tričenek, mikči nebo celý setík. Začíná být běžný v rádiu a pomalu se vtírá do všech masmédií. Za chvíli se z něj stane úřední jazyk. Živě si představuji, jak mi jednou přijde výzva z finančního úřadu k zaplacení daňky, dostanu pokutičku za rychlou jízdečku nebo jak dozorčí v metru hlásí porušinku eskalátorku. A bude hotovičko.
Dokonale to vyjádřila jedna slečna v okovaných botách, která stejně tak jako já neunikla v tramvaji rozhovoru dvou zaláskovaných slečen. Chvíli na ně zírala výrazem, který zahrnoval úžas a opovržení zároveň, a potom prohlásila: „... bych šavlila jak hyena.“
Můj milý deníčku, asi jsem divná. Vůbec nevím, co znamená andílkovat.
Mocinky vás všecky lovískuju.
4.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 146 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Lásečko, moc tě lovískuju. Brzinko mi zavolinkej.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ahojinky, moc děkujinečkuju za pěkňoučký článeček, mocinky jsem se zasmějinkala
Lovískování taky těžce rozdýchávám, ale co teprve LoVÍsKovÁNí ????
MAjušinko Já bych taky třískala hlavou do zdi, když to čtu nebo slyším a ještě mě berou mory, když to dotyčný stvrdí pozdravem "Ahojda, Ahujíky, Achujíky, Ahujky" a obligátní "Ju?" NECHÁPU!!!!!!!!!
Ale na druhou stranu, radšia ť jsou lidi poťapaně uslintaní, než vulgární.
Vidinkám,že tadyčko už se nedějánkuje pranicičko!!!Škodička,takové to bylo tématíčko!!!
Nenávidím zdrobněliny, nevím, co k tomu lidi vede... Je fakt, že to je teď velká móda.
abadon: ...ja padnu.......prcinkat
Clanek
vyfikundace je něco jako fíčura tudíž to je to co píše Deafina - slangový výraz pro vylepšení, chytré zlepšení
Vifikundace = vyčúranost
Nojo, ono je to něco jinýho doma, kdy leckdy přehrávám a je to součást škádlení nebo mazlivé nálady. Ale přijde mi to taky trochu ujeté, když to vidím na netu při běžné mluvě a slyším tak mluvit některé holčiny v MHD. Zajímalo by mě, jakej psychologickej aspekt k tomu lidi vede?
Jé napsala jsem se s velkým V, normálně mám malé.
Jé to je dobrý, Osminka a Vosmajda za sebou. Jakpak bychom asi mluvily na osmáčky degu? Teda já žádné doma nemám, to by mě manžílek hnal i s osmáčkama. Ale tu přezdívku mám podle nich, a Osminka už byla obsazená.
Měla jsem v práci kolegyňku, které tchýnička přinesla dýničku, nebo si taky brala sáčínek, když byly k obědu buchtinky. Ale teď nepracinkuju, jen chodím na brigádičky a na pracáček. Zdrobněliny jsem používala a měli jste vidět pohled syna, když jsem mu komolila jméno. Manžel zase používá množné číslo, pokud jde o naši fenečku. "Fenečka" má 45 kilíček. Ale co mě opravdu rozčiluje, takové ty zdrobněliny hospodyňské - křupavá kůrčička, a třeba teplíčký bačkůrky, z toho šílím.
moc jsem se pobavila, díky ..... a popravdě mě tahle mluva taky trošku seránkuje
r1911: Mne nenapadlo to hledat ve slovníku cizích slov. Díky za nasměrování. Já to však našla až v několikátém, v ABZ, kde je psáno, že je to slangový výraz pro vylepšení, chytré zlepšení. Pěkné!