Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Magazín pro Šťastné ženy

 

Hádáme se kvůli tomu, kde budeme žít

Hádáme se kvůli tomu, kde budeme žít

S partnerem jsme spolu pět let, máme půlročního chlapečka. Žijeme ve středně velkém městě v bytě na sídlišti. Já jsem spokojená, partner nikoli a vytrvale mě přesvědčuje, abychom se přestěhovali do domečku v blízké vesnici.

Byt, ve kterém žijeme, je můj, dostala jsem ho od rodičů, respektive od maminky, která ho zdědila po svých rodičích. Byla a jsem moc ráda, že nemusím řešit hypotéku ani placení drahého pronájmu a jsem ve svém. Hned po škole a nástupu do práce jsem se do něj nastěhovala a postupně si ho zařídila podle svého vkusu. Po nějakém čase se ke mně přistěhoval přítel a založili jsme rodinu.

Z mého pohledu nám nic nechybí, byt je velký, čtyřpokojový s velkou lodžií. Navíc je umístěn v nejvyšším patře, takže nám nikdo nedupe nad hlavou a jako nejbližší sousedy máme samé starší lidi, často už důchodce, kteří nejsou nijak hluční. Máme tady krásný klid, kolem hodně zeleně, před domem krásné dětské hřiště, obchod doslova za rohem a i veškerá další vybavenost celkem po ruce. Jak jsem psala, já jsem maximálně spokojená.

Ne tak můj partner. Už když jsem otěhotněla, začala básnit o tom, jak by to bylo fajn mít vlastní domek. Nejdřív to bylo jen v rámci takových těch snů, alespoň já jsem to tak brala. Co jsem netušila je, že on se začal po nějakém domečku intenzivně pídit. A pak přišel s pro něj úžasnou nabídkou. Otec jeho kolegy prodává rodinný domek v blízké vesnici. Je vdovec, bezdětný a pro něj samotného je dům zbytečně velký. Dřív v něm žili jeho rodiče a on s manželkou, ale během několika málo let všichni zemřeli a on tam zůstal sám.

A přítel se úplně zbláznil. Byl se tam už podívat a je to prý nádhera. Krásný udržovaný dům se zahradou, dole kuchyň a obývák s ložnicí, nahoře další tři pokoje. V každém patře vlastní sociální zařízení s kompletní  koupelnou. Garáž.

Přítel se do představy, že ten dům koupíme, úplně zbláznil. Prý když prodáme můj byt nebude potřeba brát si vysokou hypotéku, ale nižší a budeme mít krásné bydlení na venkově, zahradu, i pro syna prý bude takové prostředí vhodnější.

Já jeho nadšení nesdílím. Jsem vysloveně městský typ, vyhovuje mi, že mám vše v dosahu, že se nemusím kvůli každému většímu nákupu nebo návštěvě lékaře, pošty atd. složitě přesouvat autem z bůhvíjaké tramtárie. Vesnice, kde ten zázrak stojí, je poměrně malá a za vším bychom museli dojíždět. To by znamenalo pořídit druhé auto, jedním by jezdil muž do práce a druhé bych měla k dispozici já se synem.

A tahle představa se mi vůbec nelíbí. Z mého pohledu bychom si akorát zkomplikovali život, zatížili se hypotékou, vzrostly by nám náklady plus pro mě v době mateřské značné nepohodlí stran nákupů, lékařů apod. Já jsem teď ráda, že žijeme v klidu a vůbec se mi nechce začít řešit změnu bydlení.

Partner to vidí jinak, pro něj je bydlení v domku velkým snem, pravda je, že je to takový kutil, rád něco vyrábí, opravuje, asi by se na tom domě a zahradě mohl lépe realizovat, než v bytě.

V posledních týdnech jeho nátlak vzrostl, dotyčný pán už chce prý dům co nejdříve prodat a pokud se nerozhodneme do konce června, zařídí se jinak. Hádáme se kvůli tomu každý den. On tam za každou cenu chce, já tam za žádnou cenu nechci. Jeden druhému předhazujeme, že je sobec. Je to patová situace a já nevím, jak z ní ven. V žádném případě nechci bořit rodinu, ale taky se opravdu nechci nikam stěhovat a prodávat svůj byt. Ani jeden nejsme schopni uvažovat racionálně, dostali jsme se do fáze, kdy jsme oba ovlivněni svými emocemi a pomalu nejme schopni spolu už normálně promluvit.

Jak z toho ven? Ustoupily byste v zájmu klidu v rodině? Já už nějak nevím, co je a není správně a přepadají mě myšlenky, že jsem to já, kdo je z nás dvou větší sobec a neměla bych být tak tvrdohlavá.

Anežka


8.6.2018   Rubrika:   |   Komentářů 64   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,6/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Hádáme se kvůli tomu, kde budeme žít

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-64
Kayty
Kayty - 21.6.2018 7:03

kubikm: Když už jsme u toho, co Vám dává ten "papír" za jistotu? Když budu chtít ze vztahu odejít, odejdu stejně a "papír" to nezachrání. Je jedno, zda tam jsou / nejsou děti. Nevíte, co u této konkrétní situace mělo důvod, že se nevzali. Napsané to může být jakkoli, ale není tu vyjádření druhé strany.
Můj příklad - jsem svobodná, mám dvě děti. Přítel má barák, který žere docela dost peněz. Proto se svatba vždycky odložila, protože se chceme podělit alespoň s nejbližší rodinou a ne 4 na úřadě a zdar. V nejbližším horizontu nás čeká nová střecha, což bude docela ranec, takže zřejmě zase nic.
Navíc, co tím papírem získám? V mém případě nic. Majetek nás obou je vnesený, nabytý před manželstvím. Já z toho jeho a on z mého bude mít víceméně prd, dědit budou děti. Jo vlastně, stejné příjmení a to je fakt důležité :-D :-D Není zásadnější, že se rodiče mají rádi, žijí spolu, milují své děti, a je jedno jak se jmenují?

 
kubikm
kubikm - 17.6.2018 21:31

Pokud by Anežka existovala, tak bych se jí zeptala, zda dítě má příjmení po ní, nebo po otci....
Verera: pokud by bylo po ní...tak to byla ona, co si ho nechtěla vzít...a má proč, protože ji nutí do prodeje jediné jistoty, co má.....

 
kareta
kareta - 15.6.2018 17:30

Verera: je to trubecsmajlik - 14

 
YXH
YXH - 15.6.2018 13:39

Ja bych do toho nesla. smajlik - 66

 
Verera
Verera - 15.6.2018 13:38

kubikm: Njn, chudák pán si neměl pořizovat dítě s Anežkou, když jí nestojí za to, aby si ho vzala,že smajlik - 2

Proč se automaticky vždycky považuje chlap za padoucha, co si nechce vzít ubohou ženskou s dítětem a ona za uťápnutou osobu, která prahne po sňatku, ale nemá sílu se ho domoct?

Většinou se na tom museli dohodnout, pochybuju, že by většina nesezdaných dvojic spolu takto zůstávala, protože se pánové odmítají oženit.

 
PEGG
PEGG - 15.6.2018 9:17

Rozhodně bych se odmítla zadlužit jen pro nějaký jeho kapryc smajlik - 68
Co tím docílí, když vás donutí přistoupit na jeho podmínky? Asi jen další neshody

 
PEGG
PEGG - 15.6.2018 9:07

Vy máte byt, on ať koupí barák. Byt pak můžete případně pronajímat. Nájem používat na splátky hypotéky, na to bych kývla, ale za předpokladu, že bych na tu vesnici taky chtěla. V případě rozchodu bych se měla kam vrátit a on ať si hypotéku doplatísmajlik - 26

 
PEGG
PEGG - 15.6.2018 8:47

Nevím co radí ostatní, ale byt bych rozhodně neprodala.
Nevyřešila by to nějaká rekreační chatka? Kde by partner mohl kutit a jezdili jste tam jen na víkendy.
Barák je požírač peněz, zvláště starý. Takhle zavřete dveře a můžete na dovolenou, ale kolem baráku je většinou tolik práce, že vám na žádnou dovolenou nezbude čas a peníze a předpokládám, že on bude u baráku spokojený a nebude chtít nikam jet, s odůvodněním, že vám přece nic nechybísmajlik - 66

 
kareta
kareta - 14.6.2018 8:22

kubikm: na tyto případy je nejlepší pojistka věcné břremeno užívání pro rodiče majitelky, tím pádem je byt neprodejný a po prdelismajlik - 26

 
kubikm
kubikm - 13.6.2018 22:54

a potom
1/ kdo vlastně koupí ten starej barák?
2/ za čí peníze?
3/ pro je nutné prodat vyhovující byt?

mám pokračovat? je to prostě krádež za bílého dne.....smajlik - 48

 
kubikm
kubikm - 13.6.2018 22:51

kareta: no právě
já bych prostě neměla dítě s někým, komu nestojím ani za to, aby si mě vzal
kecy, že na papíru nezáleží...jsou blábol...záleží
z takového vztahu se neutíká...
nejsem blbá, proti nevěře ...to prostě nechrání, no...to je jasné...

 
kareta
kareta - 13.6.2018 15:01

Verera: smysl svatba moc v jejich případě nemá,zvláš´t když on chce mermomocí hypotéku, čili dluhy.smajlik - 26 A dluhy spadají do SJM. Já se svatby bojím jak čert kříže. Představa, že mi zaklepe na dveře exekutor mne děsí víc jak případná milenka s dětma.smajlik - 68

 
Verera
Verera - 13.6.2018 14:22

Dům se zahradou je fajn, když jsou děti malé a můžete je tam vypustit místo courání po sídlišti a vysedávání na hřišti,což mě teda děsně nebavilo.

Ale je potřeba myslet i trochu dopředu. Pokud není školka a škola v místě, je to hrozná honička, když si děti nemůžou zajít na kroužky samy a autobusová doprava je mizerná, tak je to spíš pro zlost.

Pokud oba baví obhospodařovat zahradu a kutit, berou to jako něco za něco, ale pokud půjdeš na vesnici a zahrada je pro tebe jen práce navíc a přibudou ti k tomu jen starosti, tak to nemá smysl.

Zkuste se místo hádaní zamyslet nad denním programem za pár let až budete mít třeba dvě děti a ty půjdeš do práce. Je přítel ochoten a schopen se zapojit napůl, než budou děti soběstačné a to bude trvat s mizernou dopravou o pár let víc než ve městě? Počítá s tím, že budete roky opravovat, protože zas tak nový ten dům není? Co si vlastně od domku slibuje?

Rozhodně bych byt neprodávala, i když teda nechápu, proč pána všichni odsuzují, že si Anežku nevzal, na tom se asi dohodli, ne? Proč by s eměla vdávat , kdy nechce.

 
sallie
sallie - 12.6.2018 16:17

Anežko, nešla bych do toho. Pokud manžel potřebuje kutit atd., tak si pořiďte chatu... muset všude autem je vopruz a až vám dítě trochu odroste, bude chtít na kroužky a podobně - a vy se zblázníte až budete organizovat přesuny.
Plus jestli si vyrostla ve městě a nejsi nijak utržená z představy vlastní zahrádky, tak i ten efekt, že by sis užila pěstování vlastních kytiček a zeleniny, tam není - bude to pro tebe utrpení....

 
dadka
dadka - 12.6.2018 14:59

kubikm:
To máš pravdu, přehlédla jsem to....-Ale i tak....Kdyby se rozešli, dítě nebo děti připadnou s největší pravděpodobností matce a ona by měla kde s dětmu bydlet. Aler když by se měli dělit o barák, tak to už je horší. Moje kamarádka měla s manželem peklo na zemi, ale protože měli dům a jeden druhého nemohl vyplatit, protože byli zadlužení kam se podívali, tak žili spolu.
Ale to už předbíhám....Člověk nesmí myslet na nejhorší....

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-64
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 160803.
Archiv anket.