Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Magazín pro Šťastné ženy

 

Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Potřebovali bychom od vás slyšet názor na velmi citlivou situaci v naší rodině. Zemřel manželův otec, dědeček našich dětí. Byl poměrně mladý, ještě mu nebylo ani pětašedesát. Měl rakovinu, šlo to dost rychle.

Momentálně vyřizujeme všechny náležitosti související s úmrtím, tchyně je samozřejmě hodně špatná, tak to obstaráváme hlavně my. Pohřeb se bude konat v pondělí. A my s manželem řešíme, zda brát nebo nebrat děti s sebou.

Jsou ještě poměrně malé, synovi je osm a dcerce pět let. Dědečka v posledních týdnech už ani neviděly, byl v nemocnici, kam za ním nemohly, a i kdyby ano, asi bychom je tam nevzali. On měl to poslední období hodně špatné, už si ani nebyl podobný, pro děti by to byl šok.

Že dědeček zemřel, jsme synovi i dceři co nejcitlivěji řekli. Plakali, vyptávali se, ale druhý den už na to moc nemysleli. Byli jsme rádi, že se moc netrápí. Možná to zní cynicky, ale je to tak.

Teď jsme ale narazili na problém s babičkou, která trvá na tom, že poslední rozloučení musí být s celou rodinou, že děti tam nesmějí chybět, že by to dědečkovi bylo líto. Velmi na nás naléhá, dneska dokonce citově zaútočila i na děti, kdy před nimi o dědečkovi mluvila a u toho strašně plakala, byly z toho dost rozhozené, měla jsem problém je uspat.

Teď tady s manželem sedíme a přemýšlíme, jak to udělat s tím pohřbem. Oběma se nám zdá, že by to pro děti byla velká psychická zátěž a na pohřeb je brát nechceme. Jenže manžel má ohled i na svou matku, navíc zemřel jeho otec, cítí to jinak, než já. Já bych byla jasně nekompromisní, on se přiklání víc k mému názoru, ale stoprocentně jistý si není.

Tak jsme se oba rozhodli, že se zkusíme zeptat na názor tady. Braly byste tak malé děti na pohřeb prarodičů? Případně máte s úmrtím v rodině a pohřbem a malými dětmi vlastní zkušenost? Předem děkujeme za všechny vaše názory.

Zuzka a Petr


11.10.2018   Rubrika:   |   Komentářů 71   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 1,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-71
krasaka
krasaka - 16.10.2018 21:56

smajlik - 61Takže - pohřeb už je za námi, zřejmě byl už včea??? Moc by mne zajímalo, jak to pisatelka a manžel vyřešili a jak vše dopadlo s dětmi ?
Bylo by skvělé, kdyby nám o tom mohla někdy napsat - může to být poučením pro podobné další případy - přeji klidnou dobrou noc všem smajlik - 47smajlik - 31

 
YXH
YXH - 16.10.2018 15:08

Hanča: Prave proto. Kdyz by se jim chtelo tak ano, ale jenom kvuli tomu, ze na tom 'trva' babicka, ze dedeckovi by to bylo lito, si myslim ze je kapku drsne. Dedeckovi to je sumak protoze tu neni. Je to jenom vule babicky, my jsme to meli takhle se svatbou. Brali jsme se 6 tydnu po smrti meho tatinka, tak jsme chteli jenom obrad se svedky a pak nekde v restauraci obed. Manzelova teta "musela mit svatbu" babicce by to bylo pry lito. tak jsme meli aspon malou svatbu 18 lidi.... No nakonec nam babicka rikala, ze proc jsme delali svatbu, ze jsme si radsi meli usetrit penize. Ona byla moc rozumna.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 16.10.2018 9:47

Byla jsem na pohřbu ve svých asi ve 4 letech zemřela malá holčička a rodina si vybrala kluky a holky za družičky, nevím zda se to tak říká i u pohřbů. Zřejmě nám vysvětlili jak se chovat a o co jde.Pamatuji si to jen matně.
Když zemřela moje babička, bydleli jsme společně v jednom domě. To bylo v 6 letech, také jsem to ustála. Možná jsem si lehčeji uvědomovala to že již není, že jsme se rozloučili. Když zemřela moje maminka tak jsme vnučku na pohřeb nevzali dlouho se na ni ptala nedokázala pochopit proč je v tom hrobě co dáváme svíčky a docela morbidní otázky
Každý je jiný a jinak snáší co se děje, pokud na pohřbu neprobíhá hysterie tak to děti zvládnou. Kolikrát je rodiče nechají dívat na filmy, hrát hry, kde se vraždí střílí a nijak se to neřeší.
Je to na rodičích a nemělo by se pak vyčítat.

 
sharon
sharon - 15.10.2018 20:24

Heather: smajlik - 47

 
Hanča
Hanča - 15.10.2018 18:46

YXH: Speedy: už jsem myslela, že jsem jediná, kdo děti do 10 let na pohřeb nebere, pokud teda sami na tom netrvají, na pohřbu otce jsem měla co dělat, abych ochránila matku od nájezdů otcových sestřenic s kterými se viděla snad jen na svatbě, neměla náladu na žádný povídání před obřadem a byla jsem ráda,že se nemusím ještě zaobírat svou sedmiletou dcerou

 
Haninka
Haninka - 15.10.2018 17:21

kubikm: Nemám příliš v oblibě vkládání odkazů na různé články a ani nejsem příznivec pana Jiřího X. Doležala, ale s tímhle článkem souhlasím:
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/90517/pohreb-kockovych-jak-jsem-se-stydel-za-sve-spoluobcany.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku
Jako malá holka jsem s babičkou navštívila několik pohřbů jejích známých a kamarádek (negativně se to na mě nepodepsalo) a matně si vybavuji, že byly opravdu takové, jaké autor článku popisuje včetně omezení dopravy. Je pravda, že doprava nebyla taková jako dneska.

 
YXH
YXH - 15.10.2018 15:23

Speedy: Jsem na tom podobne hodne spatne snasim jakekoliv louceni, a prave proto bych deti nebrala. Jeste tak snesu zname, ale s cleny rodiny v podstate "ziju" porad. Sice tu nejsou fyzicky, ale ve vzpominkach a srdci tu jsou se mnou. Znam lidi co na pohrbech vyvadeli jako pominuti (brek a stenani a hysterie) no a pak neboztika jenom pomlouvali ...

 
Heather
Heather - 15.10.2018 14:31

Aktuální zkušenost z naší rodiny: před dvěma týdny jsme pohřbili maminku, pohřbu se zúčastnily i bratrovy malé děti (6,5,3) a vůbec nikoho nenapadlo, že bychom je tam nevzali (pohřeb byl v kostele). Bylo jim vše vysvětleno úměrně jejich věku a seděly se svou maminkou trochu vzadu, aby s nimi mohla v případě potřeby vyjít ven a nerušit ostatní, ale nebylo to zapotřebí. Po pohřbu byly trochu smutné, ale na následné hostině, kde se sešlo dost lidí, už zase řádily jako obvykle. Podle mého názoru patří k životu smutek i radost. Dnes se děti až úzkostlivě přede vším smutným a negativním chrání, v dospělosti se pak často hroutí při první nepřízni osudu.

 
krasaka
krasaka - 15.10.2018 14:21

Speedy: smajlik - 61 tudíž bude muset Tvůj muž počkat na Tebe a nemusíte se loučit ani ve velkém ani v kruhu rodinnémsmajlik - 48 Jenže ženy většinou žijí déle /v ČR cca o 6 let,nevím jak je to u vás??/ a jestli jsi o dost mladší ???
Já jsem poprvé ovdověla již ve 29létech a bylo to až nechutné, jeho rodiče vystavili otevřenou rakev na dvorku, aby všichni viděli, jak vypadá člověk po otravě plynemsmajlik - 76smajlik - 48
Veškerá pozvání na pohřby širšího příbuzenstva jsem ignorovala, při nenadálém odchodu mého tatínka mi srdce krvácelo a na pohřbu druhého manžela v Bavorsku jsem ten tyátr přežila tak, že jsem stála na druhé straně nežli rodina a kondolující cizí mi dali pokoj /dlouhá mše,+blbé kecy/. Proto si nepřeji vůbec nic, chci mít aspoň po smrti klid a pokoj, bylo by snad pro ryby užitečnější mrsknout mou obézní postavu z loďky kus od břehu do moře a snad jednu kytku a dost. Byla bych ještě i po smrti užitečná, do země nikdy a platit krematorium+urnu se mi jeví jako nešetrné a zbytečnésmajlik - 48/a taky být daleko od těch,kteří by mohli brblat o Dušičkách, že byli u hrobu s kytkou vlonismajlik - 68/

 
Speedy
Speedy - 15.10.2018 10:57

máša h.: Diky za tvuj prispevek, uklidnilo me, ze nejsem uplne mimo misu. Osobne pohrby nesnasim, mam primo fobii. Jeste tak ty civilni v rodinnem kruhu zvladam, jinak jsem absolutni hysterka. Na druhou stranu, ja na ty odesle lidi, co jsem z nejakeho duvodu nemohla na pohreb, myslim mozna stokrat vic nez mnozi, co tam byli. Jako vyhodu vnimam to, ze je vidim za zivota, v plne sile, zazitky s nimi atd., kdybych byla na pohrbu, napevno se mi usadi v hlave vzpominka prave na nej. S mamkou jsme se loucili v uzkem kruhu rodiny a kamaradu, bez oficielniho obradu, ten bych asi nezvladla. Bylo to moc hezke, pobreceli jsme si i se zasmali. Zajimave je, ze uz jako male dite jsem mela fobii ze hrbitovu, pohrbu atd. Zrejme se s tim clovek nejak rodi. Neni to tim, ze bych neakceptovala smrt, patri k zivotu, muj muz ale rika, ze si nemuze dovolit umrit, protoze si me nedovede predstavit, jak to rozlouceni ve velkem zvladam.

 
Gosi
Gosi - 15.10.2018 9:44

Decka bych na pohreb vzala, ja byla poprvy v sedmi, s otevrenoi rakvi v kostele a taky s dedou a přišlo mi to apravny, mela jsem ho rada a bylo pro jeho pamatku i pro me vhodne se s nim rozloucit. Jsme katolici, takze u nas to ma trochu presah, ale i tak... U pritelovi rodiny vesme hlidam decka a chodim s nima az pak na kar, vetsinou jsou do peti let, letos jsem taky hlidala, ale podle meho je tam uz vzit meli(4 a 7), ale nebyl to muj pribuzny, ani moje deti, jen jsem byla o neco pozadana a nebyl problem to splnit... Osobne povazuju ucast na pohrbech za "moralni povinnost" a soucast dobrych zpusobu, co se Kocku tyce, taky je chapu, bylo to jejich dite (a sice po nem, narozdil od toho druheho, potomek zustal, coz je v tomhle veku plus), ze byl nezodpovednej a stalo to jeste jeden nevinnej zivot je hodne blby, ale porad jsou svetsi a ty tu estradu proste prozivaj a tohle jebto posledni, co pro nej muzou udelat... To, ze by meli odskodnit, pokud to vubec nejak jde, i druhou matku, snad i oni budou brab jako samozrejmost, ale nemyslim, ze to aouvisi s pohrbem... A aspon tu msi odslouzili za oba...

 
sharon
sharon - 14.10.2018 17:58

Haninka: já si to myslím naurčito.....úmysl to jistě nebyl , tady se dá říct mladej ( možná namachrovanej) a blbej......a doplatil na to i on....

 
Haninka
Haninka - 14.10.2018 15:29

kubikm: ten,kdo někoho zabije, není pokaždé vrah, Wikipedie říká, že:
V právu se vraždou rozumí zločin spáchaný člověkem na jiné lidské bytosti, jenž způsobí smrt bez právního ospravedlnění (resp. v širším pojetí bez morálního ospravedlnění) a je vykonán s úmyslem zabít. Ve většině zemí se jedná o nejzávažnější zločin a bývá trestán nejvyššími dostupnými tresty.
Tady si troufám říct, že nebyl úmysl...

 
sharon
sharon - 14.10.2018 13:18

kubikm: nějak se mi ani nechce na dvou sáhodlouhou diskuzi odpovídat.......je mi jedno kdo kolik má peněz , jaké kdo má výhody , nikomu nic nezávidím....a kdo byl či nebyl na pohřbu a proč je mi fakt jedno.....řeknu jediné - neznám - nesoudím!!!!
ps. něco si o tom přečti - zjisti......byt to nikomu život nevrátí.....smajlik - 54

 
žoržet
žoržet - 14.10.2018 12:32

enka1: Vydrží! Strouhám, cpu do sklenic a steriluji už řadu let a vždy v pohodě vydrží ( tedy než se spotřebují smajlik - 98) !

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-71
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 160798.
Archiv anket.