Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Stejně jako u Čech, můžou i na Moravě fungovat pásy astrologických znamení. Budou ale jiné, protože na rozdíl od "lvích" Čech je Morava zaměřená střelecky. To znamená, že přijímala víc cizích vlivů než centrum státu a tak byla více otevřená okolí a světu.

Své centrum má dnes právě v Brně. Při spekulativním rozboru se ukazuje, že možnosti popsat oblasti vypadají jasněji. Dnešní Morava do sebe zakomponovala i Slezsko a kus Slovenska. Skládanka se proto skládá logicky. Na rozdíl od Čech, které jsou kompaktně odděleny horami od okolních zemí, má Morava různorodější kulturní oblasti. Kam tedy patří Slovácko, Haná, Valašsko nebo Horácko a jaká mají specifika?

Pás Berana

Tento směr jakoby měl ve znaku automobil, nebo spíš motorku. Na severozápad od města se totiž nachází nejdřív slavný Masarykův okruh. Zde se často odehrávají velké motocyklové závody, které každý rok přilákají statisíce diváků. Řev motorů a nebezpečná rychlost, to se znamením Berana určitě souzní. Za tímto okruhem naleznete další, mnohá auta hlavně na dálnici, která vede směrem na Prahu. Na této trase lze nalézt města jako je Velká Bíteš a Velké Meziříčí, kolem kterých fungují oblasti praktického průmyslu a skladovací plochy. Tvrdá a nepříliš úrodná země tak přeje podnikavosti a určitému riskování. I po železnici se z Brna lze dostat taky směrem na větší průmyslová města, jako je Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě, kde najdete hlavně důležité strojírny a centra zimního sportu. Tady, na bývalém pomezí Čech a Moravy vždy stálo mnoho železných hamrů, kde lidé museli tvrdě pracovat.

Pás Býka

Směrem na západ od Brna se dá nalézt především čistokrevný venkov. Nachází se tu rozsáhlé plochy poměrně úrodné půdy, která slouží hlavně pro zemědělské účely. Ta se rozkládá mezi "těsnohlídkovskými" lesy, kde se odehrávala například slavná Pohádka máje a taky Příhody lišky Bystroušky. Sem si lidé jezdí odpočinout a užívat si trochu života, což souzní se znamením Býka. Po cestě tak narazíme na krásné a přepychové zámky, jako Náměšť nad Oslavou a Jaroměřice nad Rokytnou, kde se taky odehrávaly jedny z prvních oper na našem území. Nedaleko je město Třebíč, centrum zemědělského kraje Horácka, kde se vždy zpracovávaly kůže krav chovaných v okolí a dalšího domácího zvířectva. Zůstala zde i zachovalá židovská čtvrť. Hlavní ozdobou této části Moravy je však určitě světoznámá Telč, zámek a město ze světového dědictví UNESCO. Je přímo středem zájmu uměnímilovných osob a turisté tu vyhledávají různé atrakce.

Pás Blíženců

Tímto směrem od Brna vede mezi pásy zalesněných kopců více drobných silnic. Nachází se tu totiž několik průmyslových městeček jako třeba Ivančice, Oslavany nebo Rosice. Tam bylo potřeba přizpůsobivých pracovníků, stejně jako pracovních "zlepšováků" u uhelných dolů. Proto se sem stěhovali lidé ze širokých oblastí, kteří se postupně museli mezi sebou seznamovat a taky se naučit tolerovat jiné lidi. Funguje tu rozvinutá těžba a taky drobnější průmysl, lidé tu dnes proto cítí silnější potřebu ekologických přístupů k přírodě. Za hlubokými lesy najdeme další menší města jako Moravské Budějovice, kudy vedla třeba hlavní cesta na Vídeň. Nebo Dačice, kde se kvůli chytrosti vymyslela kostka cukru. V Kralicích se zase vytiskla Bible kralická, první překlad do češtiny. Krajině ale vévodí jaderná elektrárna Dukovany. Zajímavým místem jsou i vzdálené Slavonice, které fungují jako letní centrum pro intelektuály z center Prahy a Brna. Poblíž města leží Stará Říše nebo Kostelní Vydří, vydavatelská centra knižní kultury, což souzní se znamením stejně.

Pás Raka

Na jihozápad od Brna se kolem řeky Svratky rozkládá široký pás úrodné půdy, kde se nacházelo i hodně rybníků. Lidé zde žijí především na venkově, tedy v chalupách a rodinných domcích. Gurmáni si tu mohou vybírat zdravou domácí stravu, co se rodí na okolních bohatých polích, což k výživě místním často postačí. Původní lidové tradice se tady však tolik neudržují, protože odtud muselo odejít hlavně do Rakouska původní, německy hovořící obyvatelstvo. Místní lidé ale na způsob života přirozeně navázali a tak umí dobře obchodovat, když své produkty nabízejí třeba v Brně. Směrem víc na jih nalezneme trochu bahnitý soutok Jihlavy a Svratky, ze kterého se postupně stala přehradní nádrž Nové Mlýny I., II., III., která se obecně nazývá "moravské moře". V teplém létě se tu rozvíjí rekreace na plné obrátky, vodní sporty jsou tu hodně rozšířené. Na břehu se třeba najde centrum lidové rekreace Pasohlávky, provozují se tu vodní sporty a gastronomie proto jenom kvete.

Pás Lva

Rozkládá se směrem na jihovýchod od Brna. Nacházejí se tu zemědělská městečka, okolo kterých se rozkládají hlavně široce umístěné vinohrady. Vinařství je v této oblasti jižní Moravy důležitou tradicí, která se odvíjí od nejstarších dob království, kdy měla svá práva a způsoby života. Trochu patriarchálním rodinám tu často vládne pevná mužská ruka, grunty tu po staletí mají vlastní pole a sady ovocných stromů. K tomu se váže přirozená lidová kultura. Při setkáních ve sklípku se může každý předvést do sytosti zpěvem i gurmánským koštováním. Více na jihu, za řekou Svratkou se nachází rozsáhlá oblast Lednicko-valtického areálu. Ten je i dnes známý po celém světě jako památka UNESCO. Často vítá velké návštěvy, skupiny turistů zde naleznou hodně rozptýlení. Lichtensteinové a Dietrichsteinové tu totiž postavili celou kulturní krajinu s hrady a zámky, roztomilými zámečky pro své rozkoše, hlavně lovy a zábavy se ženami. Odpočinek je proto příjemný i dnes. Rodí se tu však i typicky lví lázně.

Pás Panny

Tento směr byl vždy plný pracovitých lidí. Fungují tu průmyslová městečka v krajině, kde se nachází mnoho úrodné půdy, ale i rozlehlé lesy na místě písčitých oblastí. Sice se tu žije v malých venkovských obcích, lidé ale často pracují v menších firmách, nebo v centru - Brně. Taky je zde zažitá slušná míra vzdělanosti, proto se hodně čte a studuje. V minulosti se sem stěhovali němečtí protestanti-habáni, kteří s sebou přinášeli nové technologie, vyráběli např. keramiku. Okolo průmyslově důležitého Hodonína se ze země těží ropa, taky lignit a písky a využije se zde vlastně každý centimetr lesní půdy, i když není příliš úrodná. Taky tu najdeme vinice a pole s bramborami, které pomáhají místním rozpočtům. Město Kyjov má rozsáhlou pěveckou tradici a výraznou lidovou kulturu s kroji a tanci. Břeclav je místem velkého železničního koridoru, koleje odsud vedou směrem na Vídeň i Bratislavu, blízká je i dálnice, a proto skrz oblast cestuje mnoho návštěvníků z velkoměst.

Pás Vah

Když si představíme jihovýchodní Moravu, musí do toho určitě nějak zapadnout Slovácko. Tedy kraj, kde se hodně zpívá a tancuje a taky se dodržují dlouhé kulturní tradice, které jsou zapsané i v seznamu UNESCO. Lidé žijí většinou na venkově dost družně a přátelsky, proto zde stále funguje mnoho tradičních spolků. Konají se slavná umělecká setkání lidové tvořivosti, především folklórní festival ve Strážnici a filmový festival v Uherském Hradišti. Okolo naleznete rázovité oblasti jako Horňácko a Dolňácko, kde tradice, písně a tance opravdu žijí i dnes, taky během běžného pracovního týdne. V okolí se nachází centra Velké Moravy, důležitá místa národní kultury jako Velehrad, archeoskanzen v Modře nebo Sady u Kunovic. Turisty oslovují i krásné hrady jako Buchlov a zámky jako Buchlovice s červeně vysypanými cestičkami a pávy. Pro život a k rekreaci je to tedy vhodný prostor.

Pás Štíra

Nejdříve jde o krajinu, kde se dříve nacházelo velké množství rybníků. Ale taky se zde konala třeba bitva u Slavkova, ve světě známá a hodně krvavá. Poměrně nenápadný prostor mezi úrodným krajem a hřbetem Litenčické pahorkatiny pak přechází do oblastí průmyslových městeček, jako jsou Napajedla a Otrokovice, kde se zpracovává ropa, na které navazuje krajské centrum Zlín. Tady se rodila nejen pásová průmyslová výroba, ale taky se tu přímo pracovalo s lidmi ochotnými k absolutní změně života, což je symbolicky spojené se Štírem. Lidi se tak předělávali na pracovité osobnosti, což mnohým vyhovovalo ve zlepšení podmínek života. Rodina Baťova však fungovala i jako diktátor toho, jaké se poblíž velkých továrních hal postaví jednotné domy pro rodiny i jak si lidé užijí volného života po práci. Význam dodnes mají např. místní filmové ateliéry. Poblíž jsou i důležité lázně Luhačovice, místo tajných schůzek českých a slovanských rebelů. V okolních horách bojovalo i hodně partyzánů.

Pás Střelce

Střelec je pro Moravu symbolické znamení. Moravská brána totiž dodnes funguje jako hlavní spojnice mezi severem a jihem kontinentu, táhli jí už mamuti. Brzy se tu taky vybudovala životně důležitá železnice spojující Vídeň s důlní oblasti v Polsku. Dnes zde vede dálnice směrem na Ostravu a Těšínsko, kam často přicházeli lidé z celé střední a východní Evropy. Široká krajina mezi kopci byla vždy důležitá i v ohledu zemědělství. Úrodná Haná měla vždy rozvinutou tradiční kulturu, v širé krajině se živilo mnoho bohatých sedláků. V minulosti šlo taky o přirozený prostor pro armádu, ve Vyškově fugovaly školy a cvičné prostory, podobné to bylo i s vojenskou akademií v Hranicích na Moravě. Tam se taky hodně sportovalo a vyrostl zde např. legendární Emil Zátopek. Na hornatém Valašsku působili svobodně uvažující zbojníci a stěhovali se sem i lidé ze Slovenska a Rumunska. Proto je zdejší kraj plný netypického folklóru a tvrdohlavých, ale bodrých lidí.

Pás Kozoroha

Směrem na severovýchod se nad Brnem rozkládá kopcovitá krajina, odkud vanou studené větry. Život tu byl vždycky tvrdší, pole se musela vydobýt z kamenité půdy, dodnes zde zůstaly hluboké lesy. Jedinečné jsou plochy Moravského krasu, kde se často žilo v jeskyních, hlavně v období třicetileté války. Lidé se tu schovávali, měli zde sklepy a skladiště pro uchovávání jídla a pokladů. Působivá je propast Macocha a celé podzemní systémy, sloupsko-šošůvské jeskyně i ponorná říčka Punkva. Lidé se tu taky občas ztráceli. Do této venkovské oblasti se lidé jezdí rekreovat, pokoušejí se lézt po místních skalách. Za tajemným hradem Bouzovem leží úrodná Haná s Olomoucí. Průmyslové město, i kulturní centrum má mnoho historických památek a důležitý hrad, i kláštery a arcibiskupství. Směrem na málo přístupné Jeseníky, kde se provozuje mnoho zimních sportů leží historická Litovel a hrad Sovinec, taky oblasti těžby vzácných kovů jako Rýmařov a Bruntál. Taky se tu upalovaly čarodějnice. Centrem pořádkumilovného Slezska je zase Opava.

Pás Vodnáře

Tímto směrem je Brno otevřené silnicemi směrem na Prahu nebo Pardubice. Rostou zde rychle oblasti předměstské zástavby, kde bydlí manažeři nebo odborníci. Díky jejich moderním domům i autům se proto zdejší krajina mění. Nad břehy řeky Svitavy měl a má velký význam rozvoj železnice, který umožnil stavbu mnoha průmyslových městeček, počínaje Bílovicemi, Adamovem nebo Blanskem, známými centry strojírenského, nebo stále rostoucího polygrafického průmyslu. I v blízké Kuřimi se nalázají strojírny. Dašími aktivními městy tímto směrem jsou Svitavy nebo Mohelnice. To už jsme ale v oblasti historicky německého vlivu. Změna původních Sudet na české oblasti přinesla nové obyvatele. Šumperk je větším centrem tohoto kraje. Lázně Jeseník a další menší lázně leží uprostřed zdravých hor a hlubokých lesů, kde se lidé léčí ze svých nemocí a tím se taky vodnářským způsobem mění.

Pás Ryb

Na začátku pásu najdeme údolí řeky Svratky s "riviérou" a Brněnskou přehradu, která je díky sinicím bohužel často nevhodná ke koupání. Ale je místním "mořem". Poblíž se tyčí hrad s pohádkovým názvem Veveří. Za ním se rozkládají široké venkovské oblasti s tradičním, konzervativním způsobem života. Patří mezi ně i centrum zbožného života Předklášteří u Tišnova. Žijí zde skromní lidé. Krajina byla v historii chudá, u každé vesničky se nachází malý rybníček. Taky se tu nachází široký prostor pro chov zvířat a koní ( westernové městečko Šiklův mlýn ), jsou tu taky aktivní venkovské mikroregiony. Na řece Svratce a jejích přítocích se nachází mnoho vodních nádrží jako Vír, které zásobují okolní města. Poblíž leží třeba Bystřice nad Pernštejnem, město s regulací hazardu i alkoholu. Město sousedí s hradem Pernštejnem, kde se natáčelo množství pohádek, které v Češích vyvolávaly mnoho fantazie.

Váš astrolog David