Ranní prudiči versus ranní nadšenci. K jakému druhu patříte vy?
Každý jsme jiný. A každý také jinak fungujeme po ránu. Jeden můj přítel býval ráno nesnesitelný. Nejméně hodinu po probuzení (bylo jedno, jestli vstával v šest nebo v jedenáct) byl nepoužitelný. Co nepoužitelný, doslova na zabití. Nesnášela jsem společné víkendy a probouzení. Vždycky jsem měla pocit, že jsem to já, kdo způsobil, že je „krucinál zase to zatracený ráno“. Byl protivný, nedůtklivý, nesmělo se na něj mluvit. V takovém případě odsekával, bručel a urážel se, případně neodpovídal vůbec. Nevydržela jsem to. Život s člověkem, který je schopen se den co den durdit nad tak přirozenou součástí přírodního koloběhu, mě nelákal.
Současný přítel je pravý opak. Probudí se, rozkouká, vstane a okamžitě je schopen normálně komunikovat. Jistě, jako každý potřebuje pozvolný nástup, ale rozhodně se nekácí z toho, že musel vstát z postele.
Jedna moje kamarádka je zase tak trochu přírodní úkaz. Otevře oči a záhy je nastartovaná k čemukoliv. Před mnoha lety jsem s ní trávila dovolenou a byla to docela muka. Tak jako byl můj předchozí přítel extrém v negativním přijímání nového rána, ona byla zase šmrncnutá na druhou stranu. Sotva jsme vstaly, začala okamžitě plánovat, co podnikneme, kam půjdeme, co budeme dělat, vytrvale ze mě tahala odpovědi a nutila mě, abych se okamžitě a střelhbitě zapojila do hovoru.
Jak jste na tom po ránu vy? A jak vaše druhé polovičky? Shodnete se v prožívání ranní nálady, nebo si třeba jdete tak trochu na nervy?
1.3.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ranní prudiči versus ranní nadšenci. K jakému druhu patříte vy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Jarča*: Takovou práci bych asi dlouhodobě nevydržela. My máme pružnou pracovní dobu, takže kolegyně taky chodí na 6, v době kdy já přicházím mají za sebou už třetinu pracovní doby, ale zase když ony už pracují, já ještě spím. Fajn je, že si každý může vybrat jako mu to vyhovuje.
Pentlička: Příliš mnoho spánku škodí stejně jako jeho nedostatek. Teď jsi ve špatném psychickém stavu. Pokus se zapracovat na zvýšení aktivity, jinak upadneš do letargie, ze které nebude snadné se vyhrabat. Věř mi, vím o čem mluvím.
Jsem taky tak trochu přírodní úkaz, protože i já ráno vstanu a hned plně funguju. Manželovi ranní start trvá déle, ale oproti začátkům je už podstatně hbitější.
Jsem ranní ptáče v tom, že nedokážu dlouho spát a v noci padám do postele nejpozději v 22hod. Přes týden vstávám do práce v 5 a o víkendu se sama probudím nejpozději v 7. Ale na rozdíl od těch hyperaktivních ptáčat patřím já mezi ta mírně nevrlá A tak se nějakou chvíli po vstanutí ostatním spoluvstávajícím radši vyhýbám (a oni mně), v zájmu zachování jejich zdraví
Já nevím co jsem. Když jsem chodila do práce, byla jsem přes týden strašně nevyspaná, kolikrát jsem usnula už u zpráv a chodila jsem spát nejpozději v 10. Ráno o půl šesté jsem byla jak praštěná pytlem po hlavě a vzbudila jsem se pořádně až v práci po prvním ranním kafi. Teď,. co jsem doma, mám úplně převrácený režim, usnu tak o půl druhé ráno a spím do 10. Ale večer, jak se setmí, tak stejně nejsem nijak zvlášť aktivní, jsem schopna maximálně si číst nebo tupě zírat na TV. Rozhodně večer nemám potřebu žádné akce. Tak fakt nevím...
Ja jsem po ranu jako ta kamaradka, neboli jako rybicka, ovsem v deset hodin vecer - pokud nejsem v divadle - padam do postele klidne oblecena a nalicena.
Křeček: 8:47
Verera: to jo. Jenže my děláme v zimě od 7 a jinak od 6, takže sovy dost trpí
já vstávala celej život hodně brzy a tak si teď už pár let užívám že nemusím....že si vstanu až se vzbudím a vlastně ani to hned nevstávám napřed zobnu léky na tlak a pak minimálně půl hoďky poslouchám rádio. S mužem zároveň vstáváme málokdy po těch letech víme proč a taky si užívám ponocování nevařím, nepeču ale čtu nebo čumím na telku......super důchod !
Jarča*: Tak to zas já se probouzím k plnému provozu už tak v těch 9 a to do práce přicházím. Ne teda, že bych byla schopna běhat sprinty, ale duševní pochody nutné ke kancelářské práci už probíhají normálně.
Verera: ve 23 hod.se pustit do žehlení To mi připomíná mojí kolegyni, která je taky schopná jít večer po televizi péct buchtu nebo uklízet. Zato v práci se pak nemůže probrat pomalu do oběda
Na dovolené, když jsme my s dcerou ráno otevřely oči, měli už pánové za sebou několikakilometrový výlet. No, aspoň vybili přebytečnou energii a neprudili.
Ale zase s malými dětmi je kombinace rodičů skřivan -sova praktická. Manžel chodil brzo do práce, já jsem vypravila děti, šla na 9., on přišel brzo domů a mohl je vyzvednout a zajistit odpolední program.
Je fakt, že mě poněkud rozčiluje, když ho vidím doma prakticky pouze pospávat, ale jeho zase vyděsí, když ho ve 23 hod. posílám z gauče do ložnice s tím, že se potřebuju pustit do žehlení a on mi tam překáží To totiž začíná mé nechutně aktivní období.
On je OBROVSKY rozdil mezi vstat a probudit se!!! To prvni provozuji nedobrovolne v pul sesty to druhy o neco pozitivneji zhruba o 2 hodiny pozdeji. O vikendu jak kdy ale obvykle se probudim kolem osme. A usinam ruzne, nekdy omdlim na gauci u tv v osm vecer a jindy strasim klidne do pulnoci s jeste nemuzu usnout
Monik: Nechutně aktivní, to je ten výraz, který jsme hledala.
U nás je to podobné jako u vás, jen sovy jsme my s dcerou, skřivani manžel se synem.
Syn vstává každé ráno o půl 7 ať je víkend nebo má později školu, také vybíhá z domu tak,aby byl ve škole včas. tj. 10 minut před otevřením. v 7:30.
Dceru vykopu z postele nejdřív po 7. Do školy chodí také včas, tj. těsně předtím, než by dostala poznámku za pozdní příchod, tj. v 7:55
Manžel je schopen ráno vyskočit brzo, teď vstává do práce ve 4. V 8 zalehne k televizi a není s ním moc řeč. Já chodím spát tak v 1-ve 2, o víkendu si užívám noční klid a jdu třeba ve 4, ve všechní den vstávám o půl 7, o víkendu si pospím, pokud to jde,ale zas nevýš tak do 9-10. Asi se věkem potřeb spánku snižuje nebo si organismus zvyká, když mu nic jiného nezbyde.
Viv :o): Pravidelně odrovnávám kolegyně v rno v 6:00 u výtahu.
Každodenní velká soutěž: Ony jezdí výtahem, já běhám po schodech...
A denně vyhrávám