Se slušností nejdál dojdeš. Platí to i dnes?
„Se slušností nejdál dojdeš,“ říkávala moje babička. Myslím, že toto pořekadlo je stále pravdivé, a kdyby se podle něj řídili všichni lidé na celém světě, bylo by nám tady asi o mnoho lépe.
Nežijeme ale v pohádce, žijeme v tvrdé životní realitě, která se s námi zrovna nemazlí. A tak bych výše zmíněné moudro doplnila: „Tam, kde je ale slušnost krátká, je dobré mít po ruce hůl“. Je to tak. Mnoho lidí bere slušnost, vstřícnost a toleranci druhých jako jistý druh slabosti a zkoušejí, kam až mohou zajít.
Začíná to už v útlém dětství. Jsou děti průraznější a sebevědomější a naopak jsou jiné, které se drží spíš zpátky a snaží se na sebe moc neupozorňovat. Jsou kluci, kteří nejdou pro ránu daleko, a také jsou takoví, kteří rvačky nevyhledávají a radši se stáhnou. Ti se pak stávají terčem posměchu a často bývají označeni za zbabělce. A to dokonce i svými rodiči.
„Co brečíš? Tak jsi mu měl jednu pořádnou vrazit a on by si příště dal pozor!“, hřímají otcové nad svými změkčilými potomky. Jenže ono to není jen tak. Když je hošík spíš plachý a bojácný, těžko se odváží napálit vyhlášenému školnímu rváči, který je navíc o hlavu vyšší, pořádnou herdu. Čím víc je jim pak předhazována jejich vlastní neschopnost a nedostatečnost, tím spíš se uzavírají do své ulity.
Bohužel, scény, kdy maminky nabádají pomalu již batolata k tomu, aby si nenechala nic líbit a řešila vše ukázáním síly a nebojácnosti, jsou stále častější. Jako by pomalu vymizela schopnost domluvit se lidsky.
Co si o tom myslíte? Je správné připravovat děti na život tím, že jim budeme zdůrazňovat, jak je důležité umět se „o sebe postarat“ tím, že se nebudou bát dát někomu ránu? A nutit tak vlastně ty „slušné“ k tomu, aby se snižovaly na úroveň těch agresivních?
Ať o tom přemýšlím, jak chci, nějakého zaručeně správného pohledu se nemohu dobrat. Jen je mi líto, že to čím dál víc vypadá tak, jako by se lidská společnost přizpůsobovala těm neslušným. Jenže po pravdě – ono nám asi nic jiného nezbývá.
Stalo se vám někdy, že jste byli v situaci, kdy jste si řekli: „A dost, slušnost stranou,“ a nastoupili jste na někoho pěkně zostra? Anebo patříte spíš k těm, kteří si nikoho k tělu moc nepřipouštějí a drží si odstup za maskou tvrdé neprůstřelnosti?
5.4.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 70 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Se slušností nejdál dojdeš. Platí to i dnes?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
holky, to přišlo úplně nečekaně, potřebovala jsem pohlídat psa. přišla jsem v klidu a v míru, jenže tentokrát otec byl nějak na můj vkus moc prchlivý, u nás tomu říkáme "údernej", slovo dalo slovo a nakonec z toho byla příšerná hádka, kdy jsem křičela, brečela, křičela, vyčítala, vzala jsem to pěkně od dětství, uvedla spoustu příkladů, kdy jsem udělala spoustu kopanců jen proto, že jsem poslušně poslechla jejich rady a řvala jsem jak pominutá (což ale opravdu není můj styl, nemám tohle ve zvyku a ještě 2 dny jsem se vzpamatovávala z této mojí zběsilé reakce), že už mi nikdy nebudou mluvit do života, že ho za mě žít nebudou a tak podobně..no asi po hodině hádky jsme se společně uklidnili, oni mi PODĚKOVALI!!! za to, co jsem jim všechno řekla, že se budou snažit a nakonec ještě matka seřvala otce, že když se bude chovat jak hovado, tak že už k nim nikdy nepřijedu a že kdyby ona měla takového otce, tak by se s ním nestýkala. podotýkám ale, že příčinou většiny nesvárů a problémů je máma, nikoli otec. no takže teď jsem se začala léčit ještě se střevama, ze kterých jsem začala asi vlivem stresu krvácet, ale jinak mám klid, pohodu a oni se přestali plést.dokonce už mi ani nenutí koupi bytu, který měli pro mě vybraný.
.gif)
Florencie: 
ti teda řeknu,že si takovou situaci vůbec neumím představit,asi bych jen zalapala po dechu
...jak už jsem psala,je to debil
.jpg)
sqwela: povidej, prehanej jak to dopadlo 
... nejsi doufam ted sirotek, ze by mati kleplo z tve vzpoury ke ktere jsme te podnecovaly 
loupák: Uráží mě, že si někdo cizí dovolí se ke mě takhle chovat. 
Linda: Takhle pohotově reagovat nedokážu, bohužel.
Od tý doby, co jsem mu řekla, že se ke mě takhle chovat nebude zase neustále poslouchám narážky na to, jak jsem prudérní. Je to prostě debil.
sqwela: Nejhorší je, když se oni burani snaží chovat jako honorace. O to trapnější to pak je. Od doby, co mi to řekl si ho vůbec nevážím. Urazilo mě to. Prostě zedník, kterýmu se podařilo vybudovat firmu, si teď hraje na velkýho šéfa, ale chová se pořád jako zedník (čímž nechci urazit zedníky - narážím na jeho vzdělání).
sqwela: 
tak povídej jak to u vás proběhlo,jsem moc zvědavá
sharon: Když je někdo průbojný a umí komunikovat, topřece neznamená, že nemůže být slušný. Jen musí znát hranici, za kterou nejít i když protějšek tak průbojný není.
sqwela: Vyřízeno s rodiči? Tak to gratuluji! A přimlouvám se taky za pokračování 
sqwela: S rodiči? Myslíš tu svoji svatbu? Jak to teď tedy vypadá , že bychom měli aspoň ujednoho článku pokračování.
Bellana: dnes jsem byla místo oběda na couračce ve městě, vlezla jsem do obchodu s kalhotama, kde zrovna majitel pucoval svoje podřízené, dělal z nich úplné idiotky, měla jsem sto chutí ho seřvat, jestli neví, jak se chovat ke svým zaměstnancům.jenže pak mi došlo, že bych ho tím před nima ztrapnila a ony by si to pak vyžraly ještě víc. zbohatlé hajzlíky nesnáším a že je takový každý druhý zbohatlík je mi jasné už dávno a je mi z toho smutno.
.JPG){kind=avatar}
Teď mi došlo, že jsem to napsala, jako by všichni bohatí byli neslušní darebáci. Ale tak to vůbec nemyslím. Podnikavost je dobrá věc, když se vede poctivě. Naopak, poctivých podnikatelů si vážím. Nemám ráda jen ty, kteří podvádějí. Třeba ta kauza H-systém. Jeho majitelé jsou za vodou a v pohodě, ale co ti povedení, kteří mají své domy zaplatit už potřetí? To je prostě něco tak hluboce nemorálního, že s takovými lidmi bych měla problém být ve stejné místnosti. Nechápu, jak oni se sebou mohou vydržet
.
sharon: Syn si jednou stěžoval, že ho jeden kluk uhodil. To chodil do školky asi týden. Řekla jsem mu, ať se nikdy nezačíná prát sám, ale když mu někdo dá jednu ránu, ať mu vrátí dvě. Pak už se mu nestávalo, aby ho někdo napadal. Být slušný neznamená být otloukánek.
PEGG: Jdi ty, brepto. To, co vidíš v zrcadle, nemůže být horší než to, co vidím já. Ale já mám pro strach uděláno
mimochodem, dámy, už jsem si to vyřídila i s těmi rodiči 
a slušná jsem opravdu nebyla 
Florencie: burany z burákova mám v práci kolem sebe ve větším, než malém množství, zajímalo by mě, jestli, kdybych je všechny najednou zabila, by mi dali nízký trest, že jsem svět zbavila takových kreténů, a nebo jestli by mi nakonec ještě stát nezaplatil za službu vykonanou naší vlasti. Mně se ti IDIOTI ptávají, když jsem na ně moc ironická, jestli už nechci táhnout na mateřskou, že už mi tikají digitálky! hovada! a přitom já na ně ironicky spustím jen tehdy, když už opravdu musím, když nedělají to, co mají, dělají mi v laborce čurbes apod. umím být velmi ale veeeelmi sprostá, ovšem držím se, páč sebe samu bych ve chvíli nasranosti potkat nechtěla nesnáším tupá, burancká, vidlácká stvoření a za vidláka považuji každého neurvalce, ať je z obydlené zatáčky, nebo třeba z Brna. apropos, právě Brňáků máme docela dost a jeden větší křupan, než druhý. ach jo.
