Pověry a těhotenství. Hlavně je neberte vážně.
„Proboha, cos to udělala?“ Moje tchyně vypadala nadmíru vyděšeně a vytřeštěně zírala na žluté froté dupačky s kačenkou „na bříšku“. „Co by? Koupila jsem pro miminko dupačky, protože se mi líbily.“ Nebyla jsem si vědoma žádného přestupku. Dítě bylo na cestě už skoro pět měsíců a připadalo mi úplně přirozené, že na něj budu kupovat oblečení.
„A ty nevíš, že se to nesmí? Že to nosí smůlu? Ještě je brzy kupovat výbavičku. Tím si můžeš přivolat nějaký neštěstí a kdoví, třeba o dítě přijdeš!“
Tfuj tajbl, baba jedna. Takhle mě děsit. Pověrčivá jsem nikdy nebyla – když pominu, že jsem v dětství stoupala na každý kulatý kanál – a nemínila jsem na tom nic měnit jen proto, že jsem těhotná. Milou nastávající babičku a její děsivou prognózu jsem vypustila z hlavy. Bylo mi jasné, že pokud se „něco náhodou stane“, rozhodně to nebude kvůli tomu, že jsem koupila dupačky.
Také jste se setkaly v době svého těhotenství s nějakými pověrami, které hraničí se zdravým rozumem? V dřívějších dobách se jich tradovalo bezpočet a já se dodnes divím, že tehdejší těhule přežily svůj jiný stav, porod a šestinedělí, aniž by bylo nějak výrazněji poznamenáno jejich duševní zdraví. Posuďte sami.
Pověry o těhotenství.
Když jí těhotná mnoho chleba, bude mít dítě velkou hlavičku.
Žádný jiný pohyb v těhotenství nenahradí vytírání podlahy. Jedině tím se zabrání, aby lůžko nebylo přirostlé.
Když se těhotná lekne a sáhne si na některou část svého těla, děcko bude mít tamtéž znamení.
Když těhotná žena nosí horké hrnce na břiše, bude mít přirostlé lůžko.
Podívá-li se těhotná do ohně, bude mít děcko ohňové skvrny.
Těhotná nemá podlézat šňůru na prádlo, aby dítě nemělo omotaný pupečník kolem krčku.
Pověry o porodu
Podváží-li se palce rodičce, nevykrvácí.
Rodička snadněji a rychleji rodí, napije-li se svěcené vody.
Porod postupuje rychleji, přijde-li sousedka.
Rodička po porodu nesmí usnout, aby děcko nezemřelo.
Trvá-li porod dlouho, bude to děvče.
Pověry o šestinedělí
Po porodu se nemá 6 neděl větrati, aby rodička neofoukla.
Šestinedělce se nemají větrati peřiny ani měniti prádlo.
Jde-li nedělka po západu slunce ven, skočí jí na záda hejkadlo a bude jí křičet do uší tak dlouho, až ohluchne.
Která nedělka nepije kořalku, "nevyčistí se".
Pověry o novorozencích
Dítě bude míti kudrnaté vlásky, zabalí-li se po porodu do kožichu.
Když děcko pláče nebo zvrací, je uhranuté.
Když jde kouř od svíčky, postavené na vaničku děcka, ke dveřím, děcko zemře.
S dítětem do jednoho roku se nesmí chodit k zrcadlu. Jestliže by se do něho podívalo, přestalo by růst.
Novorozenec se má položiti na práh, aby se brzy dostal z domu.
Narodí-li se dítě v pátek, je nešťastné.
Děvčátko se má zabaliti do modré zástěry, aby bylo dobrou hospodyní.
Když se děvčátko protáhne pánskými kalhotami, není nestydaté.
Chlapec musí býti stále zaobalen, aby se mu nezkřivily ruce a nohy, a stále ležet na zádech, aby se mu nezkřivila hlava.
Když se křtí chlapec dopoledne, neopíjí se.
Pověr na toto téma je opravdu hodně. Některé jsou k pousmání, některé přímo děsí. Co ale rozhodně vím, že bych jako šestinedělka nechtěla ležet v šest týdnů stejném prádle a peřinách v nevětrané místnosti.
1.2.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 77 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pověry a těhotenství. Hlavně je neberte vážně.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpeg)
Meryl 
kdes to vyštrachala
hlavně to hejkadlo mě pobavilo.
U nás nesměl být do porodu doma kočárek, tak jsme ho šli kupovat až těsně před termínem, jenže mi cestou praskla voda a místo pro kočár jsem šupajdila do špitálu a tak jsme tradici dodrželi
.
Jo, souhlasím s Vererou, ty "pověry" mají reálný základ. Tahání hrncůů na břiše - babička měla hospodářství a kdo to viděl, ví, jak vypadaly třeba hrnce s pomejema. Takže ony ty pověry vlastně tu těhotnou ženskou chránily aspoň v minimální míře od nějakých nebezpečných věcí, třeba, i s tou vodou je to tak... Na pole stejně chodily. Jen nám už to připadá zvláštní, protože hrnce máme maximálně pětilitrový, voda je nezávadná. A ta sousedka? No, pokud ta ženská rodila sama, bez báby, tak se vždycky hodila.
.jpg)
caira: ten náš páprda už je v důchodu, uuuffff!
Jadvinka: hrůza, myslela jsem, že tohle se týká především buranů z maloměsta (ale pozor, nikoho se nechci dotknout, sama pocházím taky z malého městečka) a ne např. zámožných majitelů prosperující firmy..ačkoli to nezaručuje, že to nejsou taky burani, že :-)
Loupák 11:17: ty taky
.gif)
Verera: takhle se nad tím zamyslet mě nenapadlo,něco na tom asi bude
sqwela: máš vzkazík
.gif)
sqwela: 1.2.2013 8:55: 
Mam to v kanclu a úúúúúúúúúúútrpně trpííííííííím
Něco možná mělo nějaký základ ze zkušeností, ale odpovídalo to chování té doby. Jenže chování se změnilo a pověry zůstaly.
Hejkadlo - asi nepomáhaly domluvy dceři, že se nemá courat venku a má se starat o dítě, tak ji matka vyděsila něčím, čeho se bála od dětství a ujalo se to .
To mytí- no, pokud se k mytí používala kdejaká stojatá rybniční voda, tak možná byla větší šance chytit nějakou infekci než když se někdo nemyl, kdo ví.
"Když jde kouř od svíčky, postavené na vaničku děcka, ke dveřím, děcko zemře. " Tomu bych možná i věřila, to by znamenalo, že od okna pěkně táhne a koupat v průvanu děcko, může si uhnat nachlazení, antibiotika nebyly, zápal plic nadohled a už to bylo.
Stejně tak někde vysvětlovali pověru, že pokud je svatba v květnu, nevěsta do roka zemře. Po svatbě obvykle byla žena brzo těhotná, začátek těhotenství připadal na léto kdy bylo spousta těžké práce na poli a to vyvolávalo víc komplikací a větší úmrtnost. Jistá logika v tom je, jenže na dnešní podmínky už to nelze aplikovat, ovšem už se zachovala zase jen ta rada bez vysvětlení okolností.
loupák: no já jsem chodím dost dlouho,jen jsem nakukovala anonymně,ale dnes jsem to konečně rozseklaa jsem tu s vámi
.gif)
no píšete tu o tom jak kdo "voní" bež dežodorantů 
já před časem pracovala u firmy,kde majitel a majitelka-manželé,zapáchali tak,že se to nedalo vydržet,hrozný štiplavý pot.A to jsou opravdu movití lidé,vozí se v luxusních autech ,ale zřejmně taky uznávají,že špína po páru dnech opadá sama a různé umělé vůně asi taky neuznávali,takže když se majitelka přiblížila snažila jsem se nedýchat -fuj hnus
loupák: asi všichni v práci makaj, jak šroubci, a nemůžou tady tolik vysedávat 
to já mám spíš naopak..jak říká moje kamarádka z Prahe, prostě núďo 
sqwela: 
děžodoranty mu asi nevoní,je hold zvyklej na rize přírodní vůně
ty vo.e,zpátky na stromy!
jaklo: 
ráda tady vidím nové ikonky na pokec,poslední dobou jich tady spíš ubývá
věčná škoda...
loupák: díky za přivítání
loupák: já držka držkatá jsem si ho jednou vzala bokem a řekla jsem mu, že by se měl častěji koupat, nebo si alespon měnit oblečení, že hold člověk se potí a že ani on není výjimka a že to prostě cítíme..no a víš co on na to, že prej za komačů se takovýhle kraviny neřešily a byl větší klid, že tohle přišlo ze západu a že deodoranty (on říkával děžodoranty) vyvinuli proto, aby z lidí mohli tahat prachy a že je to mediální bublina 
musela jsem to vydržet 4 roky!
jaklo: 
vítej
sqwela: 
jak dlouho si musela toho smraďocha vedle sebe vydržet? Fakt nechutný
...to ani nekomentoval ty vaše osvěžovače vduchu na stolech?
dadka: to je taky mazec mít takový sousedy
loupák: je mu 62, naštěstí je už v důchodě, tak nám tu nesmrdí pod nos, ale onehdá si přišel do labiny pro filtrační papíry na nějakou domácí potřebu a smrděl furt stejně, jako když tu dělal.já měla stůl vedle něho v jedné řadě, tak jsem mezi nás šoupla aspoň skříňku s tiskárnou, abysme nebyli tak těsně vedle sebe, ale moc to nepomohlo..každý jsme měli na stole nějaký sprej (já měla mandarinkový) a vždycky jsme každou chvíli stříkli do luftu tím sprejem, aby se dalo v kanclu vydržet.já občas utekla do labiny a třeba jsem začala uklízet, nebo cokoliv, jen nesedět v kanceláři, hlavně v létě, když se ten smrad nedal vydržet..je to prostě prase, jak řikáš, ale zas na večírcích máme vždycky milión úsměvných a vtipných historek k dobru a máme se po letech pořád čemu smát
