Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Krize nás semlela na kašičku a já nevím, jak dál

Krize nás semlela na kašičku a já nevím, jak dál

V několika posledních týdnech, nebo spíš už měsících, mám pocit, že si nevím rady s vlastním životem. Ačkoli je mi už téměř padesát, dostala jsem se do situace, kterou nejsem schopná zvládnout. Připadám si jako vyždímaný citron, bez elánu, energie.

Začalo to v červnu, kdy přišel manžel o práci. Podnik, ve kterém byl zaměstnaný skoro třicet let, skončil, došlo k hromadnému propouštění. Muž se zaevidoval na pracovním úřadě a od té doby marně shání práci. Je celkem šikovný řemeslník, tak si přivydělává alespoň různými drobnými službami, ale to není na uživení.

Já pracuji jako úřednice, plat nemám nijak závratný a rozhodně z něj nejde utáhnout veškerá naše režie. Zpočátku jsme měli nějaké úspory, ale ty už se rozkutálely. Každý měsíc doslova bojujeme o přežití a čím déle to trvá, tím více nás to zmáhá. Manžel je zoufalý, připadá si neschopně, když nás nedokáže zabezpečit, a i mně už došly síly na to, abych zvládala všemu čelit a ještě ho psychicky držela nad vodou.

Jsem na dně. Po výplatě mé mzdy a manželových dávek poplatíme vše důležité a zbude nám sotva na jídlo. Nakupuji hodně skromně, vlastně si nic nedopřejeme, pořád jenom úzkostlivě šetřím. A stejně se nám nedostává.

Dříve jsem bývala plná elánu a chuti do života, žila jsem hodně aktivně a teď je ze mne troska. Často pláču, špatně spím, od všech starostí, se kterými se potýkáme, se nedokážu oprostit. Mám jich stále plnou hlavu, manžel samozřejmě také. Bohužel, bydlíme v kraji, kde je o práci nouze, zvlášť v dnešní době.

Už mne i napadlo, že se přestěhujeme někam jinam, ale netuším, jak bychom to zvládli. Kde a jak si seženeme byt, když nemáme žádné peníze? Půjčku také nemáme šanci dostat a ani bychom ji asi nechtěli, v našem věku už není snadné se zatížit hypotékou na bydlení. Stávající byt, ve kterém žijeme, je nájemní, takže ho ani nemůžeme prodat.

Připadám si jako v pasti. Naše neutěšená situace mě neskutečně trápí. Hledám nějaké východisko a nemůžu ho najít.

Napadlo mne napsat sem, často tady čtu různé příběhy a diskuse pod nimi. Spousta čtenářek tady má dobré nápady a postřehy. Možná někdo z vás dokáže poradit i v naší situaci, já už jsem opravdu v koncích. Předem všem děkuji.

Světla


10.11.2009   Rubrika: Život a vztahy   |   Komentářů 92   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Krize nás semlela na kašičku a já nevím, jak dál

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-92
siliaster
siliaster - 23.11.2009 14:51

smajlik - 57Dobrý den.Kdysi jsem nemohla pochopit jak může můj muž jen tak říct, že dnes je taková doba, že se musí každej o sebe postarat sám,tak že je to nejlepší,že z práce člověk síce bude živ,ale nedopřeje si.Myslela jsem si že je to názor hodně povznešenej a že je muž sobeckej.Jenže i na nás přišla doba, kdy financí nebylo,dítě bylo na cestě nikdo nám nic nedal.Práci mi těhotné už nikdo nedal,můj muž vydělal před 11 lety 4600 čistého!! Po zaplacení nájmu nám zůstalo 700,-. Pak ho donutilo se začít starat,začal podnikat na několik let se zadlužil,neptejte se mně jak to udělal,prostě dá se zařídit všechno jen je třeba chtít.Prostě neseděl doma,chodil se a ptal se ptal,lidí kolem sebe,zjištoval.Ale doba to bylo hodně zlá.Dnes vyděláváme dost,víc než dost,nebudu psát kolik i v době ekonomické krize,jenže trvalo to celých 10 let než se muž dokázal postavit na nohy takto,dobře.Za to jsem dnes jemu a bohu vděčná a děkuji každej den.I přes to se najdou lidé,dosti hnusní lidé,kteří vám to, že se dnes máte dobře závidí,a dnes mi jen tito lidé dokážou život znepříjemnit.Nechápou, že i my jsme nějak začali,že i ja znám dobře chodobu atd.Pokuste se řídit tím, že se nemůžete spoléhat na to že vás dnes někdo někde zaměstná,protože on vás taky může druhej den propustit a co pak.Skuste víc zapřemýšlet,pokuste se přijít na to jak se spolehnout v tomto směru jen a jen na sebe.Je dost možností to určitě ano.pokuste se třeba něco někde koupit,dráž to prodat..AUKRO..pokuste se nevázat se jen na to že práci nelze najít.Věřte že vím jak vám je,Přeji hodně štěstí a v životě jen a jen to nej nej...S pozdravem.

 
sharon
sharon - 11.11.2009 11:20

DANDYNA1: hlavně nelepte dluh dluhem, držím pěsti.Ota: i my začínali velmi skromě,já pozavařovala co se dalo, co jsem od koho dostala, šila mi maminka, já pletla na děti...a muselo se vyžít...Almega: úplně se bojím napsat , že my se za komančů měli líp a to po všech stránkách , hlavně co se týká jistoty, ovšem tím je nechci chválit do nebes, to že jsme nemohli vycestovat ? teď můžem a nemáme na to....Almega: teď budeme mít europoslance bývalýho komouše a plat bude mít přes půl mega.....tak jsme to dopracovalismajlik - 47

 
Riki
Riki - 11.11.2009 1:44

Na Sokolovsku je to dost průšvih. Rad zaznělo poměrně dost, vesměs i rozumných, až na jedno - vážně si někdo myslí, že je moudré pořídit si psa, když sám nemám co do huby? Pes nestojí jen pár korun za nejlevnější granule, probůh, nehledě k tomu, že z levných granulí bude mít leda průjem. Pes je taky dlouhodobá záležitost, průměrně tak na 15 let, a když nevidí člověk zářnou perspektivu pro sebe, není dobře si uvázat na krk další závazek. A druhá věc - rady o přestěhování se do Prahy. Jo, bezva, všichni se přestěhujeme do Prahy. Plus ty davy Ukrajinců, Slováků, Moldavců a jiných, kteří už tam jsou. To přece taky není řešení, jednou se ta kapacita Prahy, co se týče zaměstnanosti, taky musí vyčerpat.

 
rychlonožka
rychlonožka - 10.11.2009 23:32

Světlo,
jako kladné vidím, že jste zdraví a že jste na to dva. Že nemáte doma nedostudované potřebné dítě a že to trvá jen pár měsíců. Sama dobře vím, co to znamená, nemít koruny. Moje matka musela sakra šetřit, nebyli jsme rozmazlovaní. Po rozvodu sice mám celou výplatu pro sebe, ale chci bydlet ve svém - takže šetření+brigáda. Ač mám děti dávno dospělé, sem tam jim chci koupit, nač se jim nedostává. Jejich platy nejsou nic, než mírné nadminimum. Takže hlavu vzhůru.

 
Irena49
Irena49 - 10.11.2009 20:15

Milá Světlo,
tuhle situaci taky dobře znám, jak z vlastní zkušenosti, tak od jiných.
Např. moje kamarádka z jižních Čech sháněla práci 3 roky. V té době se rozváděla, 2 děti na VŠ a SŠ, kterým aspoň školné platil otec. Odeslala přes Internet stovky životopisů, absolvovala také dost pohovorů, ale většinou jí ani neodpověděli. Prostě věk po čtyřicítce a ani ťuk. Celou dobu jsem to s ní prožívala, jednou nadšená, že jde na pohovor, pak totálně na dně, když opět a opět zjišťovala, že už je dávno dopředu jasné a vše je jen proforma. Celou dobu jsem jí říkala, že musí jít jinam, nejlépe do Prahy a zkoušet jedině přes známé. Ale z různých důvodů nechtěla.
Dnes je od 1.10.2009 v Praze, má skvělé ubytování, plat sice zdaleka ne podle jejích představ (taky si dala říct a slevila ze svých nároků) a bere to jako odrazový můstek...a samozřejmě to nakonec bylo přes nějakého známého. A to jsem zapomněla říct, že dálkově studuje VŠ, ale ona je hrozně aktivní a vždycky se sebrala a šla znovu bojovat.

A moje rada? Pokud bys chtěla změnit bydliště, tak jediné řešení je, že si manžel najde někde jinde práci s tím, že bude i možnost bydlení a pak se teprve přestěhujete. Pokud má řemeslo, tak ve větších městech práci určitě najde. Jinak je třeba zapojit všechny známé a jejich známé atd. Mužský to mají s hledáním práce v tomle věku jednodušší, ženská je na tom určitě hůř. Všude chtějí jen mladice.
Tak držím palečky a dej vědět až se situace vyřeší.
obrázek - G410032_1_.gif

 
Verera
Verera - 10.11.2009 20:09

No, je to určitě hodně nepříjemné a píšeš, že ti nepomůže vědět, že jiní jsou na tom hůř, ale jste na tom třeba líp než rodina, kde muž má plat jako ty a žena je na mateřské s dítětem a takových jsou tisíce. Ti mají vyhlídky na nějaký přivýdělek a na růst výdajů, to u vás myslím nehrozí, takže snížení životní úrovně to určitě je ale žádná tragedie. Nejhorší je to asi na psychiku, při narození dítěte každý pokled životní úrovně čeká a jde do toho dobrovolně, což u vás nebylo.

 
Klekí
Klekí - 10.11.2009 17:03

Almega: Jééva, to tak neber smajlik - 64.
Hele, taky jsem měla kdysi vydělávajícího partnera a dost peněz.
No, pak už holt jen ten jeden plat, ale i tak to bylo v poho. Já nepotřebuji barák a mercedes, stačí mi, když můžu lítat po horách, byt v paneláku, jídlo a takové ty normální věci.
Blbá nejsem, teď je jen blbá doba. Však ono se to obrátí smajlik - 58

 
Almega
Almega - 10.11.2009 16:55

Když jsem si to tak přečetla,jaké kdo máte starosti,tak je mi dosti smutno,jak je to na světě nespravedlivé...Samozřejmě,že se nyní já osobně mám o hodně lépe,než za komunistů,ale bohužel někteří se mají naopak o moc moc hůř...A pomoc žádná,když nestačí vlastní ruce....ráda bych pomohla aspoň nějakým příspěvkem finančním,i když vím,že by to byla jen kapka v moři...

 
Klekí
Klekí - 10.11.2009 16:29

Nečtu kdo tu co psal...píšu jen sama za sebe.....
Drž se Světlo smajlik - 47
Já jsem bez práce už 3/4 roku, jsem sama, mám dvě děti, jedno půjde na VŠ, druhé má 8. Dovedeš si představit z čeho žiju? Musí se to prostě vydržet. Práci stále hledám, píšu na všechny možné strany, chodím po konkurzech. Pokud bych to vzdala, mohla bych si jít zrovna hodit mašli a to tedy rozhodně nehodlám....
A mít plat úřednice, jako, že jsem měla, tak si výskám a jsem v pohodě. Dva lidi z toho podle mého soudu musíte v klidu vyjít. Druhá věc je ta, že je manžel zdepatný, to chápu - takže vám držím pěsti.

 
Ota
Ota - 10.11.2009 16:25

DANDYNA1: je to těžký, my když jsme se ženou ( ještě studovala) začínali ve společném bydlení, uklízeli jsme kanceláře, .. mě tenkrát krachla stabilní práce co jsem měl ještě od dob totáče... úspory jsme měli nula nula nic, auto nic, do restaurace jsme nechodili a ... přece jsme to nějak překlepali.... te´d máme dvacet let spolu, máme něco za sebou, dělali jsme kde co a všude možně a .... vzpomínáme jaký to bylo když jsme večeřeli topinky s česnekem, nebo když jsme za dva roky našetřili na mimosezoní dovolenou v bibione s vlastní stravou atd ....
To zvládnete......uvidíš držím palce smajlik - 105

 
tornado-lou
tornado-lou - 10.11.2009 16:11

mate zahradku? zkuste neco pestovat. vlastni mrkev, cibule, brambory.... vim ze je to v listopadu rada nahouby, sber lecivek nebo i divokyho ovoce uz je taky pase, ale obecne by to mohlo pomoct. no a jinak snazit se delat co nejvic veci doma. nekupovat polotovary ale varit z niceho atd. nekupovat cistici prostredky, ale uklizet octem a sodou atd. muzete treba chovat slepice? nakrmite je zbytkama, nebudete muset kupovat vajicka a treba vam jeste zbudou na prodej.
Grainne ma pravdu, zalezi jak se k tomu postavite. nezoufejte, jste zdravi, mate dceru, vnouce, jeden druhyho, vemte to jako vyzvu. na bydleni mate, na zbytku se da usetrit. bude lip.

 
Jarča*
Jarča* - 10.11.2009 16:04

DANDYNA1: jo, to je příklad, jak finanční krize semele člověka na kašičkusmajlik - 56 To máme v blízké rodině taky. Nezbývá než věřit, že život je dlouhý, všechno má svůj konec, i dluhy, a zase bude líp. Hlavně nepřestat splácet, a když je situace neúnosná, zajít do společnosti, kde jste si půjčili, a nějak se domluvit - snížit splátky nebo tak. Jen se nedostat do kolotoče exekucí!
Já si stejně říkám, že když jsem byla na mateřské za 2 a půl tisíce (a není to tak dávno, malé je 10), tak to nějak muselo jít, a teď chodím do práce a mám někdy pocit, že žijeme od výplaty k výplatě taky. Prostě když je míň peněz, šetří se, když je víc, víc si člověk dopřeje. Hlavně zdraví smajlik - 45smajlik - 46

 
DANDYNA1
DANDYNA1 - 10.11.2009 15:43

no tak příběh paní světy je nic proti tomu co prožíváme mi z manželem je nám jen 25 práci oba máme ale na vyžití to ani náhodou nestačí když zaplatíme nájen a dluhy zbyde nám 2500 na jídlo a nic víc jak píše paní světa nikam nechodíme nic si nekupujem z práce rovnou domů z domu do práce volno trávýme doma práci máme časově velmi náročnou a proměnou takže na brigádu jít nemůžem chtěla bych domácí práci ale už konečně něco co není jen podvod na vylákání peněz žijeme takto 3 roky a dalších pět budem dokud nezaplatíme dluhy přijít jeden o práci tak nás zavřou nebo přinejměnším vyhoděj z bytu protože by nebylo but na nájem nebo na dluhy které mimochodem máme proto že když jsme se poznali a stěhovali do prvního podnájmu měli jsme první výplaty ale kdy vzít 25000 na zálohu nájmů když tolik nedali ty naše platy dohromady?a pak stěhovali jsme se do prázdné garzonky kde nebyl ani vařič a my neměli nic ani ruličku toaletáku jen hadry na sobě a jednu igelitku kdy vzít na nádobý postel obelčení lednici a vlastně ůplně všechno co je v domácnosti naprosto samozřejmé?od rodičů jsme nic čekat nemohli on žil celý život v děcáku mě rodiče po vyučení vyhodili na ulici jak začít od nuli když mi už na začátku byli v mínusu?ted jsme ještě ve větším a ůplně nás dorazilo to když nás dvakrát vykradli a mi si museli znova a znova půjčovat aby bylo čím zatáhnout nájem a ted?bydlíme stále v pronájmu chodíme do práce vše platíme dokonce každý druhý týden chodíme za 400 darovat sanaplasmu aby bylo na jídlo ale ze života nic nemáme a hned tak mít nebude pokud to vůbec tak dlouho vydžíme

 
Jarča*
Jarča* - 10.11.2009 15:18

sharon: no, psát taky(dělá sociální obor), ale hlavně tam bude zaměstnanásmajlik - 68 Já jsem to sem napsala hlavně proto, že práce je leckde, jen jí objevitsmajlik - 58

 
r2309
r2309 - 10.11.2009 14:56

Hugo-z-hor: já myslím, že to není prominutí plateb, ale pouze záloh. V ročním vyúčtování to stejně zaplatíš, jen to pak budeš mít najednou. Pochybuji, že by zrovna ČEZ dával něco zadarmo smajlik - 65

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-92
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77204.
    Archiv anket.