Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak to ctu pribeh,jako kdybych ho psala sama.Sveho druheho manzela jsem si vzala,bylo mu skoro 40 let,nebyl nikdy zenaty.Jsem s nim jiz 16 let,ale pripada mi,ze jsem ho v tom poradku nic nenaucila.Kdyz prisel z prace,ponozky mi daval na fikus,nebo na kazdou zidli v jidelne jiny kus obleceni.Kdyz jedu do Cech,ziji v NSR,tak se desim,co doma bude.Smrad v kuchyni,kde mame i mycku,ale do dnes se nechtel naucit,jak se tam nadobi dava.Hromady nerozlepene posty,neni to pry dulezite.Vlastne poradek neni ,podle nej, vubec dulezity.Umyt si ,nebo vycistit svou obuv,tak to neexistuje.Kdyby tu, s prominutim,lezelo na zemi h...o,tak ho prekroci a jde dal.Take jsem kolikrat udelala to co Ty a nechala ho,jako kdybych mu nechala samostatnost,ale vubec mu to nevadilo.Mluvila jsem s nim o tom mnohokrat,rekl,ze bude delat to a ono,ale nevydrzel.Chodi k nam take navstevy,tak stejne ten poradek,nebo neporadek pada na hlavu hostitelky-zeny ,ne muze,Nemci jsou na poradek dost nauceni a tudiz je to stale na mne,abych uklizela jako cvok jeste po nem.Nejsem zase takovy maniak,abych lezla a stale surovala,ale preci jen....Ten Tvuj pritel je jeste dost mlady,tak si s nim musis stanovit pravidla,co musi delat on a at si uklidi alespon to svoje.Jinak jestli chces byt mirna jako ja,tak z Tebe bude uplny otrok a bude se to spis stupnovat,nez vest k lepsimu.Matka meho muze mela vzdy ve vsem hrozny neporadek a spina byla videt znatelne vsude a to byla rodina intelektualu.Na zaver jen,ze muj muz je lekar -chirurg.Asi si predstavuje ze odlozi znecistene nastroje po operaci a druzi to umyji a uklidi a to je na sale stale ciste prostredi,ale to delaji ti druzi.Preji Ti dobre rozhodovani,jak naucit muze tomu,co take chces Ty,treba k tomu existuji nejake prirucky,ale jeste jsem takovou nikde v knihkupectvi nenalezla.Kazdy muz si nese nejaky ten zlozvyk z minuleho domova a detstvi a treba ma zase nejake dobre zvyky a ty by mely ty spatne prevazit.Pokud to neni,tak pryc od nej!!!!

Ota: No tak můžou strávit zbytek života v hádkách, že jen slavení (či neslavení) podle tohojednoho je to pravé a druhý je zpozdilý zabedněnec či něco ještě horšího nebo se jeden může podřídit, časem si zvykne nebo taky ne a bude si slavit někde tajně, třetí možnost je, že budou respektovat city a přání toho druhého, najít přijatelný kompromis a pak můžou slavit několikrát do roka.

Obávám se, že v případě náboženských záležitostí je nejběžnější ta varianty, že se přizpůsobí ženy, tak nějak se to považuje za přirozené i když tedy nevím proč.

Možná proto, jako kompenzace, se pak v otázkách úklidu naopak bere jako samozřejmost, že muž je bordelář a žena má jediný správný pohled na věc . To mají za ten letitý útlak a diskriminaci, dobře jim tak.

Ota: No průser, já ze studeného odchovu a manžel z "mužíčkova ráje". Navíc stále pod 1 střechou s tchyní. Jo ale výhledově snad ve svém. Nejde o žádného macho, ale o líného parazita u Judity, u mě u pohodlného flegmatika trošku vyčůraného.

kdepak stanovila bych prisna pravidla asi jak pro dite chlapy v urcitem smyslu jak deti se chovaji zkusila bych to rafinovaneji mozna treba i co se tyka sexiku necoo za neco...mnoho stesti a trpelivosti mam tez doma bordelare,ktery si jen mysli,ze kdyz se umyje tim je cistota hotova,ale co se tyka kolem neho nezajem.Je to vse ve vychove pokud ho k tomu matka nevedla a byla zjevnym prikladem i u vas je to hrozne nekoho prevychovat k cistote!!!

Ja by som sa odstahovala a ak by som chcela trvaly vztah, tak s tymto panom urcite nie. Beznadejny pripad.

Ota: a podle mě je jisté, že se mění úplně všichni, jen je otázka jestli se on má změnit podle Justiny :-)))

pavlina: výcucem z debata by mohla být otázka :
Musí se změnit jen on ?

nestíhám číst, co tu už bylo napsáno, ale podle mne je jisté, že se nezmení

Verera: a teď si představ když nejenomže nemají myčku, ale ona je křestanka a on žid, muslim nebo budhista :-)
To už musí být spor

Verera:

Pro někoho je neunosné uklízet, pro někoho neuklízet. Třeba příklad:

Štědrý večer, je po večeři (předpokládejme, že rodina nemá myčku) .

V některých rodinách považují a nemyslitelné kazit si večer mytím nádobí, odloží ho do dřezu na druhý den.

Někde by nesnesli jít ke stromečku a nemýt umyté nádobí,takže nejdřív umyjí, pak teprve přijde řada na dárky.

Pokud se dají dohromady partneři z těchto dvou rodin, věřím, že to bude předmětem sporů a každý může mít svým způsobem pravdu, protože tak byl zvyklý z domova a je to jeho představa, jak mají Vánoce vypadat.

Ono nakonec není vůbec důležité, jestli zvítězí ten nebo ten, ale jestli se dokážou dohodnout a najít přijatelný kompromis tak, aby se cítili doma oba dobře.

Takže předělávat přítele je jen polovina cesty, druhou polovinu bude muset ustoupit Judita a smířit se s tím.

Jo a ještě něco - jak tu správně padlo, v té domácnosti žijí oba - tudíž Juditino měřítko pořádku není jediné, které je třeba zohlednit. Judita by se asi měla rozhodnout, zda je pro ni důležitější ani o krok neustoupit ze své představy o pořádku nebo mít pohodový vztah v příjemné domácnosti. Nádobí by se asi nemuselo kupit tři dny, ale když zůstane na stole jeden hrnek od kafe přes noc, protože večer byly lepší věci na práci, než ho okamžitě mýt, snad se svět nezboří. Prostě to chce trochu ochoty ke kompromisu.

Nečetla jsem to všechno, ale jako zas tak tragický případ mi to neřipadá. Myslím, že ten popis Majuchy, pohled z jeho strany je docela výstižný

Co by za to daly ty, co tu se tam píšou, že manžel nehne doma prstem, jen sedí a sekýruje je za neumyté nádobí a smítka na koberci.

Mezi těmi převýchovnými metodami mi chybí ta , která měla být na prvním místě- klidný rozhovor s vysvětlením vzájemného přístupu k úklidu a priorit. Nepočítej s tím, že mu něco dojde, potřebuje jasné vysvětlení, takže ty instrukce by mohly fungovat, dobrá vůle mu, zdá se nechybí.
Něco na způsob - Vím, že ti připadá zbytečné každý týden vysávat, nepřemýšlej o tom, je to opravdu nutné.
Až budou děti, možná mu to dojde, kdy bude pořeba jim jít příkladem a nebo ty trochu rezignuješ, protože až během pěti minut zlikvidují tvé několikahodnové úsilí a to opakovaně, možná i ty přijdeš na to, že je užitečnější jít s nimi třeba na procházku.

Ota: Jo, vyzkoušela všechno, kromě klidné racionální domluvy a jasného rozdělení úkolů.

My se o tom bavili zrovna včera - jelikož od ledna nastupuju do práce, dosavadní systém "já dělám všechno, jen když něco extrémě nestíhám nebo fyzicky či technicky nezvládám, žádám o momentální pomoc" přestane být možný. Shodli jsme se, že bude dobré sepsat postupně seznam domácích prací, jak často se dělají a jak jsou časově náročné a pak to probrat a rozdělit si to, aby měl každý na starosti něco a přesně věděl, co kdy a jak.
Asi by něco takového měla udělat i Judita. DOHODNOUT se s přítelem, které povinnosti budou jeho a stanovit SPOLEČNĚ podmínky - kdy má být hotovo, jak "dokonale" je kterou práci třeba dělat a tak dále. Pravděpodobně bude muset zůstat v této oblasti šéfkou a občas kontrolovat, zda vše běží jak má a chválit, když ano. Ale muž bude mít své povinnosti jasné a pokud není lenoch nebo šovinista (což zřejmě není, když si bez řečí přepere a nakoupí), snad je bude plnit. Současný problém je jen v tom, že ten chlap nemá pořádek tak vysoko v žebříčku hodnot, tudíž uklízí, až když není zbytí. A nemá tím pádem tak promakaný "management" a plánování činností. Prostě "nevidí" (nenapadne ho), že vyprat by to chtělo dřív, než prádlo dojde a že umýt nádobí je dobré po jídle, ne až před dalším jídlem, když ho už není do čeho dát. Ale to se dá změnit, když se spolu dohodnou jako dva dospělí lidé.

Mimochodem stále mě zaráží, jak tady i ženy, které by si o chlapa odmítajícího se podílet na údržbe domácnosti ani kolo neopřely, vytrvale používají v této souvislosti slovo "pomáhat". Jedním dechem tvrdit, že domácnost patří oběma a že chlap by měl pomáhat mi přijde jako protimluv. Pomáhat lze jen s něčím, co je práce někoho jiného. Tak si to, dámy, rozmyslete, jestli teda ta domácnost je primárně vaše povinnost nebo není.

Ota: ale porna to fakt nejsou, teď jsem se dívala, prostě drbárna jako tady