Vánoční dárky až do desátého kolena
Blíží se Vánoce a s nimi i moje černá můra, která je letos ještě černější než kdykoli jindy. Finanční krize zasáhla i naši rodinu, manžel byl několik měsíců bez práce a na našem rozpočtu se to dost projevilo. Důsledkem toho je, že letošní Vánoce budou oproti těm z minulých let mnohem chudší. A to se týká dárků i jídla a upečených druhů cukroví.
Nijak zvlášť bych se touto situací netrápila, kdyby nebylo našeho rozsáhlého příbuzenstva z manželovy strany. U nich je totiž zažitým zvykem a neochvějnou rodinnou tradicí, dávat si dárky vzájemně mezi sebou. Nelíbilo se mi to nikdy, protože to považuji za zbytečné, ale letos mne to štve ještě mnohem více. Peněz nazbyt nemáme a já budu nucena kvůli zachování dobrých rodinných vztahů šidit své vlastní děti.
Nadělování dárků v rámci našeho širokého příbuzenstva totiž vypadá asi takhle. Manžel je ze tří dětí, oba jeho sourozenci jsou vdaní a ženatí a mají po dvou a třech dětech. Kromě obou našich rodičů a našich tří dětí tak musíme pořídit dárky i pro manželovu sestru, jejího manžela a jejich dvě děti a také pro manželova bratra, jeho ženu a jejich tři děti. Rodinná pravidla navíc určují, že každý dárek musí být v hodnotě kolem tisícikoruny. Když si to spočítáte, je to docela pěkná suma, kterou musíme vynaložit, abychom této vánoční povinnosti dosáhli.
Už v minulých letech jsem se proti tomu bouřila a neuspěla jsem, letos se má úporná snaha opět minula účinkem. Nejdřív jsem to probírala doma s manželem, ten o porušení tradice nechtěl ani slyšet, cítil by se prý potupený, kdyby musel před sourozenci přiznat, že jsme na tom finančně špatně. Pohádali jsme se kvůli tomu opravdu hodně a já se rozhodla, že to vezmu do svých rukou.
Sešla jsem se s oběma švagrovými a na rovinu jim řekla, co a jak. Že doba, kdy byl muž jen na podpoře, nás citelně zasáhla, že se sotva mátoříme z toho nejhoršího a že bych z tohoto důvodu byla ráda, kdybychom se dohodli, že letos to vzájemné obdarovávání vynecháme. Neuspěla jsem.
Obě dvě švagrové mi řekly, že ony už mají dárky nachystané od září a to jak pro mne a mého manžela, tak pro naše děti. A dodaly, že jestli jsme na tom tak špatně, nemusíme jim nic kupovat. Jenže to v tomhle případě taky nejde, alespoň já to tak cítím. Vzít si dárky od nich a nedat jim ani jejich dětem nic, to by bylo nevhodné. Navíc jsem z nich cítila jakousi povýšenost, aroganci, možná i výsměch. Nebylo mi vůbec dobře. Odcházela jsem doslova jako spráskaný pes.
Doma jsem to řekla manželovi a ten mi strašně vynadal, co jsem si to dovolila, že mi prý výslovně řekl, že rodinou tradici dodržíme a basta. Teď se prý bude před svými sourozenci cítit jako blbec. Je mi z toho nanic. Abych na všechny dárky měla, budu si muset na účtu otevřít kontokorent a považuji to za absolutní pitomost, dělat něco takového kvůli dárkům.
Přemýšlím, co s tím. Jsem vlastně sama proti všem a připadám si bezmocně. Kdyby nebylo našich dětí, asi bych se na celé Vánoce letos nejraději vykašlala. Tohle už přece nemá s vánoční atmosférou nic společného, je to jen obyčejný kalkul – ty dáš mně, já dám tobě… a pěkně fifty fifty.
Co byste dělali na mém místě? Jak probíhá nadělování vánočních dárků ve vaší rodině? Také se vzájemně obdarováváte s širokým příbuzenstvem, i kdyby vás to mělo totálně zruinovat?
3.12.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 93 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vánoční dárky až do desátého kolena
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ne ne, u pompo hračkářství fungují některé prodejny jako výdejní místa, můžete se mrknout, u kterých to tak je https://pompo.cz/prodejny/
Objednávala jste si to balíčkem domů?
Letos bude Ježíšek prostě nakupovat online, alespoň u nás. Pro syna jsem teď objednávala z hračkářství lego star wars, je do toho hodně zažraný, tak doufám mu to udělá radost.
Tento rok toho asi pod stromečkem moc nebude, protože s tím jak, asi nebudou obchody moc otevřené, tak nebudu mít tolik času se utrhnout a jít dětem nakoupit dárky bez nich… Jak to řešíte?
Kotě: No, nevím, já si zase myslím, že každý by měl dávat takové dárky, jaké chce a o kterých si myslí, že tomu druhému udělají radost. A je jedno, kolik to stojí. Oni mají hodně peněz, tak je jim hloupé dát něco za pár korun, jen proto, že nedostanou dárky v té hodnotě za kterou by chtěli dát. Vyberu to, co uznají za vhodné a nečekají totéž. Samozřejmě je neznám tak možná ano,ale nemusí to tak být.
Stejně tak kdybych byla natolik pečlivá a nakupovala dárky průběžně, tak je dám i když nečekám, že dostanu něco od druhé strany, když na to nemá. Přece si je nebudu schovávat na další vánoce, až za ně budu moct něco čekat,když navíc by se letos obzvlášť hodily, pokud je peněz málo.
Třeba jim podsouváš něco, co vidíš jen ty, třeba to myslí vážně a neušklíbaly se. Potom se budou ony cítit hloupě, když dostanou taky drahé dárky od vás.
Říkaly že nic nechtějí, tak bych jim nic nedávala. Jejich dětem nějakou drobnost a nebo tu hru pro rodinu.
U nás je to tak, že dárky dáváme jen dětem z příbuzenstva, což už je vlastně teď jen neteř. Jinak dětem, manželovi a mojí mamince, která tráví vánoce s námi. Ona dává jen pár drobností dětem, ale napeče cukroví .
PEGG: samozřejmě, jenomže já zastávám názor, že lidé by si měli vzájemně dávat dary zhruba stejné hodnoty. Tzn., že když já někomu koupím dárek za tisícovku a on mně za deset tisíc, staví mě tím do nepříjemné, nevýhodné pozice a podle mého to není ani slušné.
.JPG)
Markýza: Víš, ona ta hrdost by třeba byla na místě,kdyby tu svou rodinu neměl. Takhle je to jen pitomá ješitnost.
Markýza: já neříkám, že se hned má ponižovat, když chvíli nemá práci
ale dělat ramena, hartusit na manželku "já jsem řekl, že Ty budeš ctít" ...ať je to cokoliv....
To snad má být hrdý na to, že chce zruinovat vlastní rodinu?
Chc to trošku soudnosti.
.jpg)
Křeček: 16:07 - nebudu reagovat na článek, jen na tvou poznámku, víš, podle toho, co Karolína napsala o manželovi, to asi rodina nevěděla, že mají finanční problémy. Její manžel mi připadá jako strašně hrdý člověk, který nerad přiznává sellhání, takže i tu rodinnou tradici chce dodržet spíš prot, že nechce před příbuznými přiznat osobní prohru.
Já to znám, a moc dobře, taky jsem hrdobec - přece před mladší sestrou a taťkou nepřiznám, že jsem na tom mizerně, protože nemám práci, nakonec jsem to říct musela, moc mi pomáhají, zachvali se skvěle, nicméně to nic nemění na tom, že se cítím mizerně
.jpeg)
Kotě - 4.12.2009 19:39 - ale jo, to bych brala,ale pak přece nemůžeš řešit dárky za desetisíce.Možná jsem to jen nesprávně pochopila,ale přišlo mi, že se každoročně potýkáš s problém,kde na takové dary vzít. Když na ně nemám nemůžu je dávat.
PEGG: nenapadá tě, že někdo je třeba rád, že je závislý jen na svých příjmech a na nikom jiném? 
ax: No vidis, to jsem rada, ze jsem se mohla prinest jiny uhel pohledu. Prijde mi, ze tady vsichni na vsechno koukate moc negativne a chybi vam pozitivni pristup.
Podle me se jedna o dve odlisne zalezitosti. Jednak davani daru po sirokem pribuzenstvu, coz je zvyk, ktery Karolinu i Vas vsechny okolo stve.
A pak ta druha a to, ze si zbytek rodiny nerekl, hele, oni nemaji ted moc penez, to nam asi na vanoce nic nedaji, tak to my se na ne taky vykasleme. Nikde jsem nevidela, krome negativni reakce manzela, ze by svagrove meli namitky, kdyz nic nedostanou.
A zase, Karolina jednala za zady manzela. A to si myslim, ze to neni spravne.
Model u nas doma. Moji sourozenci davaji darky jen detem toho druheho. Ja jsem vyjimka, deti nemam, tak davam darky vsem. Bratr me pozadal, at jim nic nekupuju, at dam vic jeho detem. Sestra i svada dostavaji darky ode mne a deti taky.
Tohle je klasická ukázka zvrácenosti-vždyť Vánoce byly od toho,sejít se s blízkými,dobře pojíst,pomodlit se za všechny,dary jen symbolické-ovoce,ořechy,nějaký šátek nebo rukavice,čepice...Později dostávali chudí něco od těch bohatších,aby se měli i oni aspoň jednou v roce lépe...A dnes?FUJ,HNUS,jsou to závody v obstarávání vesměs krávovin,nebo zbytečných věcí,málokdy se něco hodí a vzniknou kolující dary...Tvrdě prosazuji doma zase návrat k tradicím a chudobě-stačí knížka,něco pro radost...Mít z Vánoc postrach,že musím ještě něco koupit těmhle a tamtěm,protože oni na to ČEKAJÍ....zadlužit se...tak to tedy NIKDY!!!Váš manžel měl už dávno,když byl bez práce,toto sdělit ve své rodině,třeba by se divil,jak by mu byli pomohli,práci našli,peníze bezúročně půjčili...tak to by byla opravdová láska k bližnímu....
To je mimo téma
Kotě - 3.12.2009 21:05 - já si občas vsadím sportku a pak se nechávám unášet slastnou myšlenkou, jak vyhraju těch spoustu milionů a podělím celou širokou rodinu,aby se všichni měli dobře. Představa, že já jsem nesmírně bohatá a někdo z moji rodiny žije od výplaty k výplatě, i když netrpí hlady, je pro mě nepředstavitelné. A rozhodně bych to neudělala proto,aby mi byli vděční,ale proto,že je mám ráda a netěšilo by mě, kdybych se měla dobře jen já. A myslím,že stejně by se zachovali i oni. Tak mě trochu zaráží, že jste v takové rodině jediní, kteří jsou závislí jen na svých příjmech. Neber to prosím nijak zle, to mě jen tak napadlo a je to samozřejmě jen vaše věc.
mashanka - 3.12.2009 14:48 
