Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Když jsem si zařizovala svou novou domácnost, mou pýchou byl kompletní jídelní servis z kunštátské keramiky. Je jednoduchá a krásná a já jsem si předsevzala, že kromě ní a čirého skla mi do domu nic jiného nesmí. Jenže člověk míní a život mění. Za těch deset let se mi jich plíživě a postupně různými cestami sešlo tolik, že teď už zabírají v kuchyni celu jednu polici. Hrnky všech tvarů, barev a velikostí. Nejsem kafař a přes léto dávám přednost studeným nápojům, ale jakmile přijde zima, nastává jejich čas.

Každý z hrnků má svou historii. Pravda, u některých jsem byla ráda, že se nešetrným zacházením rozbily. A přiznávám, že tomu s Mr. Beanem, který dostal manžel od vtipných kolegů v práci, jsem i trochu pomohla, protože jsem se na něj nemohla ani podívat, ale většinu mám ráda.

Otlučený bílý s červenými srdíčky se mnou prošel celou vysokou. Okusil čaje, instantní polévky i bílé víno s kompotovaným ananasem, které jsme z něj za dlouhých zimních večerů lžičkou vyjídaly, poslouchaly u toho rádio a sdělovaly si sto a jednu dívčí tajnost.

Velký žíhaný buclák jsem si koupila při dobývání hradu Helfenburk a můj synek si k němu vybral tmavomodrého "prcka". Když přijede moje kamarádka na kafe, ihned se po něm vrhne, protože má fobii z úzkých a štíhlých hrnků. Z těch káva nechutná. Synek na buclatý hrneček zapomněl ve chvíli, kdy k narozeninám dostal hrnek s maskáčovým designem. Právě prožívá své military období a čaj chce jedině "do maskáče, mami!"

Manžel zcela masochisticky pije z hrnku, který je v klidovém stavu celý černý. Pokud se do něj naleje horká tekutina, celý hrnek zesvětlá a objeví se moje fotografie. Někdy se divím, že mu káva ještě chutná.

Můj nejoblíbenější antidepresivní hrnek jsem dostala od babičky kdysi k svátku. Zelený s bílými kopretinami. Na ten jsem vyhlásila embargo a běda tomu, kdo by ho chtěl použít, nedejbože na kávu! Když je mi nejvíc smutno, udělám si do něj pomerančovo-skořicový čaj a zase je líp.

Trochu rozpačitá jsem z půllitráku s indickými motivy, kterému vévodí velký bílý slon. Dárce na jeho dně totiž ponechal cenovku a já od té doby přemýšlím,co na tom probůh stojí 299,-, když designově připomíná ty,co se prodávají v supermarketech za 50,-. No ale darovanému koni... na zem ho spadnout nenechám.

Z čeho pijete nejraději vy? Pochlubte se, nejraději fotkou.