Já nekradu! Jen trošku přemísťuji.
Kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu. Toto heslo bylo aktuální zvláště v minulém režimu, kdy patřilo všechno všem a nic nikomu, a věci ukradené státu opravdu nikoho nebolely. Domácnosti se plnily dlouhodobě nepoužitelným zbožím, jakým byly sponky do sešívaček, skleničky s logem okresního výboru SSM, sáčky na mléko, propisky a tužky všeho druhu nebo igelitové desky. Většina toho byla k ničemu, ale hlavně, že to bylo zadarmo. Dodnes si pamatuji inzerát z porevolučních novin, ve kterých se jeden pán pokoušel vyměnit osmdesát tisíc krabiček nakradených kancelářských sponek za nový automobil. Jestli úspěšně, netuším.
Některé jedince změna režimu nepřiměla ke změnu návyků. Když v samoobsluze, kam chodívám pro menší nákupy, nedávno chytili zloděje, bránil se argumentem, že kdyby si zboží lépe hlídali, nemohl by si ho to té tašky strčit. Což o to, zkrátka se pokoušel nějak obhájit a už od pohledu bylo vidět, že to není žádný ctností a vytříbeným charakterem obdařený jedinec. Daleko horší bylo, že zbytek zákazníků, kteří byli incidentu přítomni, krčili rameny a nepřímo mu dávali za pravdu. Korunu tomu nasadila postarší paní, která prohlásila cosi o tom, že horší by bylo, kdyby okradl nějakého člověka. Ano. Majitel toho krámku asi člověk není. Zboží mu padá zadarmo z nebe, nemusí platit nájem, elektřinu ani platy prodavačkám. Když se okrade firma, nikoho to přece nebolí.
Médii před pár dny proběhla zpráva o muži, který okradl mrtvého mladíka spadnuvšího z letenského metronomu. Na internetu navíc doplněná o autentické video, protože celá akce se odehrála před kamerovým systémem policie. Nevěřila jsem svým očím, když se diskuze pod článkem odehrávala v duchu, že to vlastně žádná krádež nebyla, protože mrtvý mladík už ty peníze nepotřeboval a bůhví, jestli by si je jeho dědicové zasloužili víc než ten zloděj. Vlastně pardon, nezloděj.
Asi jsem divná, ale já si totéž nemyslím. Podle mě je krádež to, když si přivlastním něco, co mi nepatří, nebo za co jsem nezaplatila. Bez ohledu na to, zda to dotyčný potřebuje či nikoliv. To samé se samozřejmě vztahuje i na služby. Za krádež tedy považuji i černou jízdu. Nikoho by asi nenapadlo nezaplatit u kadeřníka, veterináře nebo za výrobu okenic, ale nechat se zadarmo přepravovat je pro mnoho lidí zcela normální. Někomu se zdá normální i to, že obsadí cizí dům nebo pozemek. Byl přece prázdný, tak co? Ale pardon, to vlastně nejsou zloději, to jsou squateři a na ten dům mají plné právo.
Stále se setkávám s přístupem lidí, kteří cítí jakési morální právo ukradnout věc, pokud se jim zdá drahá. Mně rodiče naučili opak. Můžu mít jen to, na co si vydělám. Zřejmě působím jako blázen, když chodím vracet zboží, které někdo přede mnou zapomněl v nákupním vozíku, upozorňuji pokladní na špatně namarkované ceny v jejich neprospěch nebo si nenechám neúmyslný přeplatek vrácených peněz. Je mi totiž jasné, že to manko se anonymně nerozpustí, ale zaplatí ho ta konkrétní paní prodavačka, která má zcela jistě menší plat než já a bude ji to citelněji bolet. A z toho bych radost mít nemohla, navíc pokud byla ještě k tomu milá a příjemná.
A co vy, také si myslíte, že vzít mrtvému peněženku nebo si přivlastnit firemní zboží není krádež? Dáváte si na své věci pozor? A vůbec, ukradli jste někdy něco?
4.6.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Já nekradu! Jen trošku přemísťuji.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Okradla jsem nevědomky omdlelého pána. Ale nerada. Vystupoval z tramvaje, zaškobrtl a padl na nástupiště. Odhodila jsem kabelku a tašku s nákupem a dávala mu první pomoc. Vedle stojící člověk zavolal záchranku. Poté co přijela, převzali pána, naložili a odvezli. Já posbírala kabelku a igelitky s nákupem z Tesca a šla domů. Teprve tam jsem zjistila, že mám o jednu víc - byly v ní tři housky a 20 dkg sýra..... Účtenka byla asi na 23 korun. Už jsem nezjišťovala, kam pána odvezli, abych mu to vrátila, ale blbý pocit mám dodnes.
.jpg)
r1911: jasně, velmi praktické. Jak všichni víme, v pražském metru byly léta letoucí, než je někdo " pokrokový" zrušil jako přežitek.
A teď zase někdo jiný, "pokrokový" objevil Ameriku. 
Já i dcera jsme měly bouračku. Já v roce 1976 a dcera 1997 mě se stratily věci i dceři. Já se tenkrák u místa nehody dcery zastavila a našla jsem tam její kabelku peněženka vybílená a mobil uletěl. Jako děti jablka u sousedů přes plot. V práci nitě a energii, když jsem si pro holky šila kabáty. Já si je ušila látku koupila, pár kabátů se někdy i ztratilo dříve než se dostaly do skladu. Určiitě nás je hodně kdo něco přemístil, často to byly věci, které by skončily v odpadu, ale šikovné české ručičky dokázaly divy.
ještě k té veřejné dopravě - kdyby totiž jezdili všichni poctivě na zaplacené jízdenky, tak by třeba mohlo být to jízdné levnější (tomuhle třeba v metrech pomáhají turnikety, v Irsku je měli i na nádraží a je to velmi praktické 
Majucha: 
v tomhle jsem jako ty, poctivec poctivý
.gif)
mashanka: každopádně obchodníci, hlavně giganti !
Já jsem jednou ukradla pytlík bonbónů, protože jsme zkoušeli, jestli nám to projde - prošlo - bylo mi asi 7 let. Od té doby nic.
Mrtvému vzít peněženku, to je hyenismus - je to v podstatě rabování a za to se střílelo.
Ale s těmi obchodníky... Já je neokrádám, protože to není můj styl, ale těžko posoudit, která strana je větší zloděj.
Zapomněla jsem napsat,že mi taky pár lidí nezaplatilo za práci,čili mě také okradli!! Nemusela bych měsíc pracovat....Teď už končím,jdu ven na slunce,si zajezdit na inlajnech na obnovené dráze,tak jsem zvědavá....
Grainne: jen to placení složenek nikdo neakceptoval.....
.gif)
sharon: ty výplaty, ano.
YXH: všechno je k dostání, ale třeba ne všichni na to mají, tak si to prostě ukradou, říkají si asi , když kradou ti nahoře, tak co !
Grainne: 14:58....co myslíš ? ty výplaty ????
Ono to bylo za komunistu trochu jine nez ted. Casto se veci nedaly normalne koupit. Ja si pamatuju jako mala holka, kdyz nam na cinzaku zatekalo na pudu a nedalo se tam veset pradlo. Bytova zprava si to zapsala nekolikrat ale nikdo nic neudelal. Tak soused ukradl nekolik tasek na strechu nekde v pozemkach, a pak s nima vitezoslavne s mym tatkou tu strechu opravili. To bylo radosti na starem belidle. Neteklo nam na pudu, mohli jsme veset pradlo a neshnil krov. Tenkrat to jinak neslo, nikdo by jim tech par tasek neprodal, protoze to nebyla potvrzena zakazka. A bez papiru clovek nedostal nic. Ja musela prokazovat, ze je ve vane skoro dira a ze je nejmin 20 let stara, protoze ty lidi co bydleli v nasem byte uz tu vanu dostali davno pred tim, nez se stehovali. Bumazka na vsechno, po 7 mesicich handrkovani s urady mi dali bumazku, a domovka mi mohla laskave vanu prodat. Jestli jsem za ni mela platit nebo ne, to mi bylo fuk, hlavne, ze jsme se mohli koupat. Mozna ze to slo nekomu do kapsy, kdo vi....
Ale proc by nekdo kradl ted, kdyz je vsechno k dostani, to nechapu.
sharon: to je z nějakého důvodu akceptovatelnější, než žebrat na náměstí, nebo ukrást rohlík.
aby se to rýmovalo, správně má být......"kdo nekrade hodinu, okrádá svou rodinu".....
