Zn. Hledám nezávazný vztah.
Nevím jak vy, ale já si myslím, že pokročilý, nebo dokonce ještě pokročilejší věk není zárukou zvýšení inteligence ani moudrosti. Vidím to sama na sobě. Nejsem už žádné mládě, ale ať dělám, co dělám, některé věci jsem dosud nepochopila a asi mi už nikdy nebude dopřáno tento stav změnit.
Je toho poměrně dost, co mi občas vrtá v hlavě. Teď naposledy jsem se zamyslela nad poměrně častým a vžitým termínem „nezávazný vztah“. Stačí otevřít jakoukoli seznamku nebo inzertní stránku v novinách a nestačíte žasnout, jak se to tam těmi nezávaznými vztahy hemží. Po něčem takovém touží snad každý třetí inzerát, autor většinou mužského pohlaví.
Moc to nechápu. Už mi dávno není „náct“ a růžové romantické sny mám za sebou. Doba, kdy bych byla schopná usedavě plakat na konci pornofilmu, protože by mi bylo líto, že se nevzali, je už pryč. Přesto ve mně asi kus té romantické duše zůstal a termín „nezávazný vztah“ mi nahání husí kůži. Přece když jdu s někým do postele, tak to je něco zatraceně závazného, ne? Je to to nejintimnější intimno, jaké si vůbec dokážu představit. Jak se to dá zvládnout, sdílet s někým své nejtajnější soukromí a tvářit se přitom „hlavně nezávazně“?
Muži to asi cítí jinak. Ti dokáží oddělit cit od tělesné lásky a mohou si nezávazně užívat až do aleluja. Ale u většiny žen to funguje jinak. Alespoň jsem o tom přesvědčená. Jestliže s někým začnu intimně žít, musím k dotyčnému něco cítit, měl by mě přitahovat... Měla bych s ním sdílet vztah, který směřuje i někam jinam než jenom do postele. A tím nemyslím hned manželství, ale nějaký vývoj, poznávání...
Sama za sebe si neumím představit, jak bych takový nezávazný vztah provozovala. I kdybych v nějakém potemnělém hnutí mysli na něco takového přistoupila, buď bych z toho velmi brzy vycouvala, neboť samotné tělesné ukojení by mi připadalo příliš málo, nebo bych se do svého „nezávazného“ přítele zamilovala. Což je průšvih, protože zamilovat se do někoho, kdo se do vás programově zamilovat nehodlá, je zbytečné mrhání energií a zahrávání si s vlastní duší.
Také mi není jasné, jak vypadá případné setkání na základě takového inzerátu. Představuji si, že je to něco jako obchod. Žádné citečky, zbytečné řečičky, půjdeme rovnou k věci. „Já to mám rád tak a tak, vyhovuje ti to? Co preferuješ ty?“ No, nevím, nevím, pravděpodobně bych skončila již v této fázi. Říct, co mám ráda, a otevřeně se bavit o milování můžu jen s někým, koho znám, komu důvěřuji, s kým jsme něčím spjatí. Cizímu člověku bych patrně byla schopná s ruměncem ve tváři sdělit, že mám ráda šimrání na zádech, čímž bych ho pravděpodobně nenadchla.
Nebo je zde ještě jiná varianta. Dva „nezávazní“ si padnou do oka a kromě té postele zajdou občas ještě i někam jinam. Proběhne tam i nějaký ten rozhovor na intelektuální úrovni, porozumění... a jsem zase na začátku. Jestliže by mi s ním bylo po této stránce dobře, srdéčko by zahořelo a toužila bych „nezávazné“ změnit v něco „závaznějšího“.
Když o tom všem tak přemýšlím (samozřejmě jen ze svého pohledu), napadlo mě, proč si všichni ti „nevyužití“, „zanedbávaní“ či věčně „neukojení“ muži radši nezaplatí prostitutku. Shánět volný vztah jen za jediným účelem je pro ně totiž pořádné riziko. Po různě dlouhém či krátkém ryze sexuálním vztahu se jim může stát, že spadnou do řešení citových problémů své „nezávazné“ polovičky.
Anebo si myslíte, že je mezi námi dost žen, které jsou schopné a ochotné na takový vztah přistoupit? Možná, že jsem se svými názory už skutečně předpotopní a vůbec nevím, jak to dneska chodí.
11.6.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 30 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zn. Hledám nezávazný vztah.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
http://www.goldenbiz.eu/index.php?ido2=128475
Pod pojmem nezávazný vztah si představuju občasné vídání s fajn člověkem, s nímž si rozumím nejen v posteli, na něhož se těším stejně jako on na mě a s nímž mám fajn zážitky /výlet, kultura, sport, romantika ve dvou/...Na tohoto člověka si nedělám žádné nároky, nekontroluju, zda byl ve čtvrtek v práci skutečně přesčas nebo zda jel s klukama v sobotu fakticky na ryby. Neplánuji s ním soužití a vyhovuje nám to tak, jak to je - máme oba svou svobodu a své soukromí, navzájem se respektujeme jako samostatní jedinci. Otázka, jak dalece jsem do něj zamilovaná, není hlavní, důležité je, že se nic neplánuje, ani představení rodičům, ani společné úspory za účelem koupě auta. Neurážíme se, když ten druhý nemá čas, nesnižujeme se ke kontrolám a přepadovkám typu...já šla náhodou kolem....Prostě taková veselá známost....která neplánuje svatbu. Ti dva se mohou potkat náhodně /při koníčku, v práci, na dovče/, nebo se pokusit potkat cíleně /inzerát, nebo přes někoho - hele seznam mě s Tvým kolegou, přijde mi sympatickej/ Řekla bych tak za sebe.
Jsem na tom podobně jako Pegg - možná ještě "hůř". Měla jsem v životě jen jednoho sexuálního partnera - svého exmanžela. Nikdy mě nenapadlo být mu nevěrná a myslela jsem si, že on to má stejně. Nakonec mě opustil kvůli jiné, ale věřím, že té je taky věrný, prostě mě přestal milovat a ji začal. Já ho miluju pořád a už vždycky budu. Po rozvodu jsem si krátce myslela, že si někoho najdu, právě na ten nezávazný vztah - ne sex, ale vztah jako přátelství, chození do kina, na procházky, popovídání, ale nešlo to. Po třech letech jakéhosi "snažení" jsem zjistila, že nejlíp je mi samotné, že si prostě nedovedu vedle sebe představit někoho jiného a spadl mi ohromný kámen ze srdce - už se nemusím o nic snažit. Ale zjistila jsem, že většina chlapů pod pojmem nezávazný vztah vidí opravdu jen ten sex a hlavně s více ženami zároveň - v pondělí s Aničkou, v úterý s Mařenkou, ve středu s manželkou ...
Musím se přiznat, že já na to taky moc nejsem. Ani tak sex bez lásky, to je pak spíš otázka, co je to láska... Ale sex bez důvěry, to bych nemohla. A důvěru mám jen k tomu, koho blíž znám, hodně toho o mě ví, můžu se mu svěřit, mluvit a mluvit, nestydím se před ním, je mi fyzicky příjemný, voní mi, atd. No je toho hodně, těch nároků, takže to už se spíš dostávám k té lásce, protože tak důvěrné přátele mezi muži ani nemám. Snad nějaký ten úlet s někým úplně neznámým v nějakém úplně myšlenkovém zkratu si ještě dokážu představit, ale nějak programově bych na to asi neměla. A to ani ještě před svým dlouhodobým vztahem, to jsem se nijak nevybouřila. Zatím mi to tedy vůbec nechybí a snad ani nezačne. Každý, doufejme, si tím snad projít nemusí. Rovněž, pokud by můj vážný současný vztah z nějakého důvodu skončil, tak si myslím, že bych měla nějaké to období smutku a pak bych opět hledala něco vážného. Nesdílím ten názor, že muže už do domu nikdy, to mi přijde poněkud vyhořelé, asi jak kdo má ty zkušenosti. Naopak, chyběla by mi ta vzájemná blízkost, zvyky, sounáležitost. Ten zbytek je až někde dál a vyplývá mi z toho...
.jpg)
Než jsem se vdala, tak jsem také proti nezávazným vztahům nic neměla. Posléze když jsem se vdala, tak mně ani nenapadlo, že bych mohla být manželovi nevěrná. Když manžel zemřel a měla jsem doma dva puberťáky tak jsem najela opět na "přátelství s benefity" a řekla jsem si, že chlapa do domu už nikdy. Děti jsem do svých vztahů netahala a byla spokojenost na všech stranách. A tak to zůstalo dodnes i když děti už jsou z domova.
Pokud potřebuju být k sexu zamilovaná, aby venku bylo polojasno, vál mírný vítr a já mu hleděla hluboko do očí... nevím. Sex je pudová záležitost. Ne, ani za svobodna jsem nepěstovala nikoho na jednu noc, ale sex s kamarádem? Absolvovala jsem. Kamarádili jsme dál, byli jsme v té době oba volní, občas jsme se spolu vyspali. No a co. Sex není drama, ani není návod, jak je to správně.
.gif)
Tygřík: 
.jpg)
Jinak jak už tu zaznělo - taky proti nezávazným vztahům a sexům nic nemám. Než jsem se vdala, taky jsem si toho užila, obojího, a nikdy v životě jsem toho nelitovala, ani jedinýho z nich... Vyřádila jsem se a do manželství vstupovala vyklidněná... Vztahy třeba víkendový - já byla přes týden v jiném městě, to jsme si každej dělali, co jsme chtěli. Víkendy jsme trávili spolu. Takhle jsme to táhli skoro čtyři roky... Žádný nervy, stres - tehdy mi to fakt vyhovovalo a nestydím se za to 
sharon: Tak to máš ještě dobrý, já ho nikdy neviděla až do konce 
nezávazný sex je pro mě něco jiného než nezávazný vztah. To první už odvál čas a to druhé třeba někdy přijde,ale zatím jsem ráda vdanou paní.:-) Takové občasné rande s večeří, výlet,divadlo, noc v cizím městě...proč ne, když to neubližuje jiným.
Bellana: jak rikavala byvala kolegyne z prace... chlapa do baraku uz nikdy.. dvakrat trikrat do tydne ho večer poszvat na snidani, ale mit doma porad.. ne dekuji.
muze bych nemenila, ale jestli se jednou on rozhodne vymenit mě... tak dalsiho uz domu nechci 
......plakat na konci pornofilmu... to mě dostalo Merylko.....to já jsem na konci pornofilmu spíš při chuti...
.gif)
Nessie:souhlas,taky mám za sebou pár ,,nezávazných sexíků,,
no a?byla jsem mladá,svobodná a nechtěla jsem chlapa po drsným rozchodu s přítelem do baráku
dneska na to náhodou ráda vzpomínám a přiznávám,že do manžela jsem se zamilovala právě po ,,nezávazným sexu,,
a teď mám toho pro mě nejlepšího doma,tak není důvod hledat jinde,ani ve snu by mě to nenapadlo
.JPG){kind=avatar}
Kdybych teď zůstala sama, tak už jedině nezávazný vztah, každý ve svém a za své a vidět se jen tehdy, když jsme oba v dobrém rozmaru. Ono je to tak, že rozmary dlouholetého partnera člověk snáší vcelku klidně, on taky musí snášet moje rozmary, prostě jsme na ně zvyklí. Zvykat si na úplně nové rozmary nějakého muže? To bych určitě už nezvládla. Doufám, že nikdy nebudu muset.
monja: Já jsem si naštěstí nikdy nemyslela, že to bez lásky nejde - kdybych si to myslela, tak bych se v mládí připravila o hezkých pár skvělých zážitků s úchvatnými mužskými
Tak si to užívej!!!
