V těhotenství neschopenka. Jsem líná?
Jaký máte názor na těhotné ženy, které jsou bez nějakých vyloženě závažných příčin na neschopence? Dostala jsem se kvůli tomu do konfliktu se švagrovou a docela mě zviklala v mém plánu zůstat doma. Najednou si připadám jako nějaký vyvrhel.
Je mi dvaatřicet let a po dítěti toužím už dlouho. Nejdřív jsem neměla partnera a podmínky, když jsem pak konečně poznala toho pravého a vzali jsme se, prakticky hned jsme se o děťátko začali snažit. Rok a půl trvalo, než jsem konečně přišla do jiného stavu, už jsme začínali uvažovat o nějakém vyšetření. Ale díky bohu se zadařilo a já otěhotněla naprosto přirozeně.
Teď jsem ve 24. týdnu a začínám se cítit dost unavená. Díky bohu nemám žádné zdravotní problémy, miminko s vyvíjí dobře a já až na počáteční období nevolností se cítím po zdravotní stránce taky fajn. Akorát jsem opravdu dost unavená.
Dojíždím do práce hodinu tam a hodinu zpátky, celý den sice sedím u PC, ale to taky není zrovna ideální. Bolí mě záda, oči, občas se protáhnu, ale není to nic platné. Navíc je moje práce psychicky dost náročná, celý den jsem ve střehu, sice mi zaměstnavatel dopřál kromě polední půlhodinové pauzy ještě deset minut navíc dopoledne i odpoledne, ale i tak je to na mne už dost. Pak mě čeká cesta domů a večer padám doslova vyřízená. Otékají mi nohy, občas mi tvrdne břicho.
Napadlo mne, že se zkusím domluvit s doktorkou a zeptám se, jestli by nešlo, abych zůstala až do mateřské na neschopence. Nikdy jsem nebyla nemocná, od maturity jsem poctivě pracovala, tak jsem si říkala, že i když těhotenství není nemoc, možná bych si trošku oddychu zasloužila.
Chtěla jsem to probrat s nějakou zkušenou maminkou a zeptala jsem se manželky mého bratra, která už má dvě děti. Vysvětlila jsem jí, o co mi jde a její reakce mě naprosto šokovala. Osočila mě z lenosti, ze zneužívání sociálního systému, jak si to prý představuju, brát si neschopenku když jsem zdravá. Ona prý pracovala až do mateřské a i pak chodila několikrát týdně do práce pomáhat.
No, nandala mi to teda pěkně. A já si najednou nejsem jistá, jestli mám té mé doktorce něco říkat. Možná by se na mě tvářila stejně jako švagrová. Považovala by mě za línou lemru, která se chce válet.
Jaký na to máte názor? Myslíte si, že je to opravdu takový prohřešek, když jako těhotná a utahaná zůstanu doma a budu odpočívat a v klidu se chystat na miminko?
21.9.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 91 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - V těhotenství neschopenka. Jsem líná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ťapina - 22.9.2012 18:31 - by mě zajímalo co děláš, většina úřednické práce je jen vynucené papírování našimi byrokratickými zákony. Všechno je složité, samá výjimka, nikdo už se v tom nevyzná, každý nový zákon to ještě zhorší.
Vážně bych chtěla vědět co tak smysluplného děláš.
jestli ti tvrdne bricho, tak to JE duvod ke zpomaleni a odpocinku. jestli to znamená nemocenskou, to musis vedet sama.
Ale jestli tě tímto způsobem rozhodí řeči švagrové už teď, tak budeš mít později daleko větší problémy, protože do výchovy dětí kecá každej každýmu furt a to jak člověk vychovává vlastní musí prostě ustát. zaručeně se to někomu nebude líbit a bude to špatně.
Verera - 23.9.2012 19:27 - vystihla jsi to naprosto přesně.
Neumím si představit, že nějakou státní úřednici(myslím tu paní u přepážky, na kterou celý den řvou nespokojení zákazníci) naplňuje její zaměstnání.
Ťapina: Chyba je v tom, že ty opravdu užitečné činnosti neuživí ani jednoho člověka, natož když má rodinu.
Jdi na neschopenku a vubec to neres! A at jde vsechno s mimi pekne!!
Tak já znám psychicky náročnou práci a dojíždění denně 2 hodiny ....by mě asi kleplo. Dojíždění není moc zdravé (otřesy) a sedět celý den na zadku - bude zázrak, když nebudeš mít křečáky a hemeroidy, stres ovlivňuje i miminko a vůbec mu neprospívá. Já nebyla s žádným dítětem doma (a doktor mi to nabízel) hlavně kvůli penězům (nic mi tedy nebylo, jen náročnější práce - hodně cestování a stresu) - teď čekám třetí a nemám nárok ani na mateřskou (jsem OSVČ), tak budu pracovat až do porodu a pauzu si dám max 14 dní, ale já pracuji hodně z domova a k péči o mimčo budu mít dost pomocníků.
Na tvém místě bych se vůbec nerozmýšlela a nejdůležitější by pro mě bylo moje pohodlí = zdraví miminka. Nezapomeň, že po porodu se ještě nadřeš dost a nejdůležitější je, bys byla v pohodě pro mimčo i po narození....
Možná by ti mohl vyhovovat zkrácený úvazek - třeba by to zaměstnavatel uvítal, než aby o tebe úplně přišel....
Těhotenství jsem si neplánovaně rozvrhla do pro mou pracovní pozici nejhorší části roku - prosinec až červenec a to je u nás fakt fofr. Když mi bylo nejhůř, doktor mi neschopenku nenavrhnul (taky jsem dojížděla) s tím, že tvrdnutí břicha a křeče jsou v těhotenství běžné. Když jsem tohle období překonala a díky nadměrné zaměstnanosti a fůře přesčasů to všechno přestala řešit, tak mi začal neschopenku pravidelně navrhovat - nakonec jsem pracovala až do konce a nestihla si vybrat ani den dovolené..
Nikdo ti nemůže poradit... snad jen tvá doktorka.
Mimochodem to "v klidu se chystat na miminko" - asi by mi z toho hráblo. Pracovala jsem s lidma a teď mi to chybí... a to je jen 5 týdnů.
Nicméně, ať se rozhodneš jakkoli, hodně štěstí a klidný zbytek těhotenství.
Obě děti jsem musela vyležet, jinak bych potratila. Byla bych raději chodila do práce, i když tenkrát ta nemocenská nízká nebyla. Ale prostě to nešlo. S prvním jsem ležela ledabyle. Nic mi nebylo, jen mi tvrdla děloha a byla jsem sešitá. První se narodilo o dva měsíce dříve a znamenalo to komplikace ve všech směrech. Nic doma nepřipraveno. Nízká porodní váha. Pozdní otáčení, sezení, chození. Šelest na srdci. Častá nemocnost.Silná vrozená oční vada. Poruchy učení. Sjela jsem na 52 kilo....Poučená jsem ležela podruhé poctivě. Tvrdnutí dělohy a sešití mě samozřejmě neminulo opět. Po porodu jsem se dlouho nemohla dostat do formy. Po porodu jsem měla 82 kilo....Pekelné ochabnutí svalů, silná únava. Poruchy srdečního rytmu po velké dávce léků na udržování těhotenství. Není divu-třičtvrtě roku jsem jen ležela.Přenošené druhé dítě utrpělo díky velké váze při porodu zlomeninu ramene s následnou obrnou nervu, i přes dlouhodobou RHB se to nikdy nepodařilo dát do normálu. Vrozená vada močových cest jako bonus. RHB sestra - stejná jako v prvním případě - mi řekla:to jsem si mohla myslet, že jste to vy. První dítě jsem čekala dříve, než bych bývala chtěla, druhé později, než jsem si představovala. Obě byly tedy víceméně neplánované. Ale s oběma jsem si užila vážně vrchovatě. Obě měly OŠD. Samozřejmě mají každý zcela opačnou povahu, ač se narodily datumově pár dní od sebe....Život je prostě plný překvapení a překážek. Být to za doby našich prababiček-tj. porodit na poli při práci...to jsem nejspíš zůstala bezdětná....
zonan: Taky bych do práce chodila, i kdybych nemusela. Za 9 měsíců by mi doma hráblo, jen práce udržela mou těhotenskou demenci trochu na uzdě A že by někdo dělal radši smylsuplnější věci? To se asi někde stala chyba, když vám vaše životní náplň přijde nesmysluplná, což?
Miluju tyhle typy sovětských údernic, rodících pod soustruhem, ale tak nějak...........bych tomuto typu ženy ani nepřikládala valný význam a život dítěte bych na oltář socialismu, ani kapitalismu nepokládala.
Záleží na pocitech každé ženy a pokud bych se cítila unavená,vubec bych si nedělala výčitky a zůstala doma,za to dítě"to přece stojí,být v klidu a pohodě,mě nechala kdysi dr,ke konci doma jen proto,že jsem dojížděla do práce vlakem.
Podívej, každý tu píše o svých pocitech, o svých zkušenostech, o tom jak by to udělali oni. Takže odpověď je úplně jednoduchá - udělej to, co si myslíš že chceš a potřebuješ Ty.
Když trochu odbočím ke zdravotnímu systému - myslím si, že ten rozkrádají jiné ,,kapacity" než těhotné ženy, které se cítí unavené a chtěly by nějakou dobu být doma. V tomto poměru mi přijdou taková konstatování k těhotným .... řekněme mimo mísu.
Čekala jsi na své dítě dost dlouho a přirovnávat Tě k těm co zdravotní a sociální systém rozkrádají po miliardách je mírně řečeno nefér.
Víš co, každej jsme úplně jinej. To, že Tvoje švagrová je hvězda nad hvězdy, hrozně akční a pracovitá až se může přetrhnout a ještě si může dovolit nařknout jiné, když nejsou stejné jako ona, ještě neznamená, že Ty když taková nejsi, tak je to špatně.
S doktorkou se poraď a zasloužilé hvězdy nech radit jiným a ne sobě.
Ivetko, nebudu dočítat, co kdotu píše. Zůstaň doma!
Odpočívej dokud to jde.
V prvním těhu jsem byla doma od začátku, miminko pak bylo klidné a já jsem byla v pohodě.
Ve druhém těhu jsem se necítila dobře, ale protože jsem v práci měla pohodu a výborný kolektiv, tak jsem hrdinka vydržela skoro do mateřské... Vzala jsem si před mateřskou 3 týdny dovču... a vlastně to byly 3 týdny hoňky na poslední chvíli dát vše dohromady Ale kdyby ch čekala do nástupuna mateřskou, tak jsem doma byla jen pár dní, bo se mimino narodilo skoro o měsíc dřív... Takže opakuji, nedělej si hlavu z toho, že někdo jde rodit přímo z práce a vyprdni se na dojíždění a užij si pěkný podzim s pupíkem! Hodně štěstí!
rychlonožka: To určitě jo - ale to "dát králíkům", protože mě živí, jsem právě přesně měla na myslí - mimo jiné děti věděly už od mala, že peníze nerostou na stromě a jídlo se ve špajzce nevylíhlo samo od sebe. A že když chtějí mít co do huby, nestačí natáhnout ruku nebo otevřít lenici a podívat se, co se tam narodilo - musí si to nejdřív samy obstarat - necítili potom jako nespravedlnost světa, že musí pracovat. Vlastně nemusely - chtěli, když se chtěli uživit. Dnes nikdo pracovat nemusí a hlady neumře - někdo o vždycky "zatáhne". Co mladých, zdravých lidí se nechá živit rodiči ...
Ale je pravda, že to je na jinou diskusi, tak už to nechám
Me to prijde divne .. ale jsem workoholic, takze jsem u posledniho tehotenstvi jeste den pred porodem vesele supajdila do prace (ac jsem uz 14 dni prenasela), ale s zadnym jsem nebyla na neschopence kvuli unave nebo tvrdnuti bricha /krome s dcerou, kde bylo riziko predcasneho porodu a kratka hospitalizace/.
Na druhou stranu chapu, ze ma clovek u prvniho mimi trochu obavy. Pokud by se gynekolozka vyjadrila, ze tva prace ohrozuje zdravi miminka nebo tve, pak bych se k neschopence priklonila, jinak mi to pripada dost takove zhyckane jednani ... at se tedy na mne nikdo nezlobi. Jsem proste zvykla makat.