Třikrát a dost. Nepomohla dceři a vnučce. Měla na to právo?
.jpg)
Jedno lidové rčení praví, že jedna matka se dokáže postarat o deset dětí, ale deset dětí se nepostará o jednu matku. Určitě existují případy, na které toto úsloví platí. A možná je to tak, že čím víc se matka stará, tím méně se později starají její potomci, kteří si zvykli jenom brát a nic nedávat zpátky.
Každá máma si přeje, aby její děti byly šťastné a spokojené, a je kdykoli ochotna podat pomocnou ruku, když je to potřeba. Ani tato ochota však není nekonečná. Může se stát, že i ta nejmilovanější a nejobětavější maminka jednou řekne: „Dost!“
Jdi si kam chceš, ale ke mně už ne!
Pětačtyřicetiletá Blanka je rozvedená matka dvou dcer. Obě už jsou dospělé a žijí samostatně. Starší dcera Tereza je již sama matkou patnáctiměsíční holčičky. Žije s přítelem a moc jim to neklape. Na vině je především jeho záliba v konzumaci alkoholu. Často bývá hrubý a nepříjemný.
Když se nějakou dobu po narození dcerky Tereza matce svěřila s problémy, které se svým partnerem má, a požádala ji, zda by se k ní nemohla přestěhovat, Blanka beze všeho souhlasila. Uvolnila dceři ve svém dvoupokojem bytě jednu místnost a pomohla jí s přestěhováním. O tom, co je přítel její dcery zač, moc dobře věděla. Po necelém měsíci pobytu se Tereza stěhovala zpátky. Prý se rozhodla dát mu ještě šanci, když slíbil, že se polepší, začne pořádně pracovat a skončí s alkoholem. Blanka Terezu varovala, nezmohla však nic.
Uběhly dva měsíce a situace se opakovala. Nešťastná Tereza volala mamince, že je situace u nich opět neúnosná. A je prý definitivně rozhodnutá to ukončit. Blanka podlehla slzám své plačící dcery a i s pomyšlením na malou vnučku jim opět poskytla azyl. Za šest týdnů se Tereza vracela se ke svému příteli. Tentokrát už prý dostal za vyučenou dostatečně a určitě bude všechno dobré.
Nebylo. Do třetice se stěhování k mamince konalo ani ne za tři týdny. Uplakaná Tereza si sypala popel na hlavu… U maminky pobyla skoro dva měsíce a už si opět balila kufry. Není těžké uhodnout, ke komu se stěhovala. Samozřejmě, že opět ke svému příteli.
V Blance se po této třetí stěhovací anabázi něco zlomilo. Rozhodla se, že s touto dobročinností končí, byť se jedná o vlastní dceru a vnučku, která za nic nemůže. A to taky své dceři oznámila. Našla si přítele, s kterým chtěla trávit svůj volný čas a rozhodla se, že už nebude sloužit jako azylový dům, ve kterém si její dospělá dcera jednou za čas ujasňuje své city ke svému příteli.
Netrvalo dlouho a Blance opět zazvonil telefon. Plačící Tereza, plačící vnučka. Citový nápor jako hrom. „Mami, prosím tě, vezmi nás k sobě, už je to opravdu naposledy, už vím, že s ním být nemůžu a nechci. Pije čím dál víc, bojím se ho. I malá se ho bojí.“
Obehraná písnička, kterou slyšela i ve všech předchozích případech, Blanku tentokrát neobměkčila. I když jí srdce krvácelo – každá máma to jistě pochopí – sdělila své dceři, že tentokrát si musí azyl hledat někde jinde.
Otřesená Tereza zahrnula matku výčitkami, osočila ji ze sobeckosti a praštila telefonem. Od té doby se neozvala, ani Blance nebere telefon...
Blanka je z toho samozřejmě smutná. Je přesvědčená, že se zachovala správně, ale přesto jí občas v hlavě zahlodá červíček pochybností. Od mladší dcery se dozvěděla, že Tereza dál žije ve společné italské domácnosti se svým přítelem, je nešťastná a zoufalá a za viníka své situace označuje právě Blanku, svou matku.
V našich končinách je zvykem, že se rodiče o své děti starají i v dospělosti. Pomáhají jim, podporují je, poskytují jim ubytování, pokud je to potřeba. I tato „rodičovská povinnost“, dá-li se to tak ve vztahu k dospělým dětem nazvat, má však své meze.
Co si o situaci Blanky a její dcery Terezy myslíte? Zachovala se Blanka správně? Dokážete si představit, jak byste v takovém případě jednali vy?
Podle Blančina vyprávění napsala
7.2.2013 Rubrika: | Komentářů 67 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Třikrát a dost. Nepomohla dceři a vnučce. Měla na to právo?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Nazachovala se správně - měla ji poslat někam už podruhé. Je to něčí manželka a matka od rodiny - měla by být schopna se o sebe postarat
PEGG - 8.2.2013 11:32 
.gif)
PEGG: 
přesně tak,jsou i jiný způsoby řešení,než útěk k mamince...dcerka jen sedí na zadku a viní ze situace matku,místo toho,aby se zvedla a začala to nějak řešit
..ach jo,znova opakuju,chudák dítě
.jpeg)
Tak jsem se prokousala příspěvky a docela mě překvapilo, že některé z vás by poskytovali azyl do nekonečna Tereza je bezohledný sobec, měla sílu 3x odejít, proč se vracela, když musela vědět co ji čeká? Ano, jednou bych to pochopila, ale 3x?
Mám taky dceru a pokud bych viděla, že ji ten debil takhle ovládá, že je schopná kvůli chlapovi ubližovat svému dítě, tak bych dala přes hubu nejdřív jí a pak bych nechala stlouct toho zmetka. A nebo bych na ně zavolala sociálku, asi bych nebyla schopná nečině přihlížet, ale být jen využívaná bych taky dlouho nevydržela.
Před Blankou smekám, asi bych to nedokázala a podlehla dceři i po čtvrté. Blanka dělá dobře, dcera chce žít s alkoholikem, tak ať s ním žije, je dospělá, neptala se matky na názor když si ho narazila, proč by matka měla řešit do nekonečna její problém. Jen té malé mi je líto, vyrůstat v takové rodině je děs. Ale to si musí uvědomit hlavně její matka, která dopustí, aby její dítě žilo v takových podmínkách, má raději toho mizerného chlapa než vlastní dítě. A to, že svoji situaci svádí na Blanku svědčí o její nevyzrálosti a nesoudnosti.
Držím Blance pěsti, aby to vydržela a žila si svůj život i když je to pro ni určitě strašně těžké. 
Tak a jdu si přečíst ostatní názory, včera jsem se sem nedostala
Blanka udělala správně! Jaképak "pomáhání" donekonečna, to nemá smysl a nikam nevede. Dcera se musí vzpamatovat! Ona se musí zamyslet, jaká je blbka a ne vinit matku, probůh. Ta pro ni udělala už víc než dost! 
jitka 19
toto je již sebedestrukce a pak se musí pomáhat více lidem, kteří díky houževnaté potřebě pomáhat do toho padnou také
Mam take dceru,ale urcite bych ji donekonecna pomahala.
.JPG){kind=avatar}
Vždycky mě rozzlobí, když někdo vinu za své chyby, omyly a špatná rozhodnutí hodí na někoho jiného. To je to, co ta dcera dělá. Vybrala si špatného otce pro své dítě, odešla od něho a když jí začal chybět sex, tak se k němu opakovaně vrací (já vím, jsem vulgární, ale jiné vysvětlení pro to nemám). A může za to matka, že jí nechce poskytovat hotel se službami
. Já se obávám,že u mě by to nebylo třikrát a dost, ale jen dvakrát a dost. A pak už jen v případě, že by došlo k násilí. Prostě za své děti horké kaštany z ohně netahám a nikdy jsem to nedělala. Kdykoliv je vyslechnu a pomohu, když si o to řeknou (no, někdy i když si o to neřeknou
), ale pomáhat jim v dělání hloupostí nemíním. Je ale fakt, že teď jsem trochu nabroušená, protože jeden pětapadesátník a jedna padesátnice parazitují na jedné osmdesátnici a ještě mají tu drzost se domnívat, že na to mají právo. A já nemám sílu to zarazit. Je taky pravda, že ta padesátnice takto donedávna žila na úkor své matky a dělala to tak celý život. Matka je přece od toho, aby k ní kdykoliv mohla zpět, když ji vyhodí partner nebo když zase přijde o práci a do nové se jí nechce. Možná i proto jsem pro tvrdá řešení, dokud je dítě mladé a nezvykne si myslet, že nemá zodpovědnost za svůj život.
Verera:
doufám, že jednou (pokud se v podobné situaci ocitnu) budu mít tu sílu jako Blanka
Blanku chápu, ale jak se znám, kdyby šlo o mé dítě, ještě jednou bych ji vzala, ale domluvila bych jasně za jakých podmínek - už se nevrátí a bude situaci řešit.
Na podnájem při mateřské asi nemá, ale za chvíli snad může jít do práce, najít si vlastní bydlení. Pokud by nic řešit nemínila a zase se chtěla vrátit, asi bych ji v tom s těžkým srdcem nechala vykoupat.
Ovšem snažím se od malička vést děti k tomu, že za své jednání nesou odpovědnost (přiměřeně věku), z průšvihů je netahám, jen dohlížím, aby to nepřesáhlo únosnou mez, tak doufám, že to bude mít nějaký efekt.
Jarča*: Zase taková samaritánka nejsem. Rozebírám jen tuto konkrétní situaci (mít v podobné situaci dceru). Ona ta dcera o pomoc stojí. Jen si ji představuje v jiné podobě než Blanka. Třeba v případě alkoholismu či jiných závislostí bych děti lifrovala rovnou do léčebny. Tam domácí péče nemá šanci vůbec žádnou.
Mám kamarádku, která se ocitla v pozici týrané ženy se třemi dětmi. Velmi ji obdivuji, že měla odvahu najít si nový život na opačném konci republiky. Úplně zpřetrhat pouta je podle mě nejlepší řešení.
Omlouvám se, 3x to tu opravdu nemělo být.
Není dcera sobecká? Asi ještě jednou bych ji pomohla, ale až po čase, ať si to dcera vypije až do dna. Třikrát udělat jednu chybu, to je příliž. Chlap se nezmění. To jde vidět už z článku. Každý udělá chybu, ale asi je nenapravitelný.
