Syn nechce opustit mamahotel. Jak mu to šetrně říct?
Možná jste řešily podobný problém. I když, ani nevím, jestli to nějaký skutečný problém je. Možná to jen já zbytečně hrotím.
Jsem rozvedená, sama jsem vychovala dvě děti. Dceru a syna. Dcera už je několik let z domova, žije se svým přítelem. Syn je zatím stále doma. A to je ten „problém“. Mám totiž pocit, že už je na čase, aby se osamostatnil A jemu se do toho evidentně nějak nechce.
Je mu 27 let, má slušnou a dobře placenou práci. Pravidelně mi přispívá na nájem a jídlo, dokonce mi dává víc, než jsem spočítala. V podstatě bych řekla, že je to momentálně on, kdo nás dva živí, protože jeho měsíční příspěvek, který mi dobrovolně dává, plně pokryje nájem a téměř celou spotřebu jídla a drogerie pro nás oba. Chová se ke mně velmi slušně, neshody mezi sebou nemáme.
Vypadá to tedy u nás tak, že on nás finančně zabezpečí a já pro oba vařím, peru, uklízím. Možná vás napadne, že si nemám na co stěžovat, já si vlastně ani nestěžuji, jen mi už poslední rok, dva připadá to naše soužití takové nějaké nenormální. Myslím, že by bylo lepší, kdyby se osamostatnil a začal se o sebe starat sám. Já na jeho penězích závislá nejsem, sama mám slušný plat. Oběma nám spořím a až se syn jednou ožení, peníze mu dám.
Myslím, že problém má spíš syn, který si dosud nenašel žádnou vážnou známost, občas má nějaký krátkodobější románek, delší dobu chodil pouze s jednou dívkou před třemi roky.
Když navedu řeč na jeho věk a osamostatnění, pokaždé to zlehčí. Co prý nám takhle chybí? Jemu to velmi vyhovuje, má tady svůj klid, soukromí, svobodu, navařeno, vypráno, vyžehleno.
Abyste mi rozuměly, mně v podstatě nevadí, že bydlíme spolu, on je opravdu velmi hodný, ale mám obavu, aby tou závislostí na maminčině péči nějak nezakrněl. Přece jenom jednou přijde doba, kdy se třeba ožení, přijdou děti. Podle toho, jak se chová teď, mi připadá dost nesamostatný, jakoby čekal s odstěhováním až bude mít vážnou známost a vymění maminčinu péči za péči partnerčinu.
Jak se na to díváte vy? Myslíte, že je v pořádku, když dávno dospělý syn stále bydlí s maminkou? Co byste dělaly na mém místě? Nechci ho vyloženě vyhazovat, to bych nedokázala, ale na nějaké náznaky on prostě neslyší.
9.8.2013 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 64 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Syn nechce opustit mamahotel. Jak mu to šetrně říct?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.rychlonožka - 10.8.2013 22:54
Hanko, Vaše soužití není mamahotel, ale plnohodnotné spolubydlení dvou rovnoprávných lidí/syn dodává do domácnosti peníze,Vy práci/ Vyhovuje vám to oběma, poněvadž kdyby Vy jste dodávala prachy a on by měl zastat to ostatní, asi by to nebylo tak plynule vyhovující. Na to, jak vypadá vaše společné bydlení a co tomu eventuálně kdo říká, se vykašlete. Buďte ráda, že syn pracuje, Vy nejste nezaměstnaná a že jste oba zdrávi. Věřte mi, že za pár let se synovi díky vašemu spolubydlení a šetření půjde lépe do vlastního, než nyní do pronájmu či hypotéky. Bydlíte spolu, no a co. Máte oba domov, na jaký jste zvyklí. Važte si toho, protože až si jeden z vás najde partnera, bude změna, nezvratná. Buďte ráda, že syn Vám peníze dává ochotně a sám, kdyby se flákal doma a nebo si myslel, že má plat jako kapesné, to by bylo špatně. Šikovně ho ale v jeho vlastním zájmu přitáhněte k domácnosti. Měl by umět něco uvařit a vyprat, vyžehlit atd. Jednou se mu to sakra může hodit. Neříkám, čekat na něj se strouháním brambor na cmundu. Ale aby se uměl v případě Vaší nemoci postarat o chod domácnosti. Nemusí to dělat denně, ale důležité je, aby to zvládal. Pak spolu klidně bydlete do jeho čtyřicítky.Když vám to oběma bude vyhovovat.
Pomáhat v domácnosti by měl, to je fakt!
Ale proč předpokládáte, že se bude chtít oženit? Chachá! Třeba mu vyhovuje mládenecký život a po vlastní rodině ani netouží...Víte, mám takový pocit, že vám ani nevadí synovo bydlení u vás, jako spíš to, že se nehrne do žádné známosti. Že vy byste už ráda babičkovala, viďte?
Tak šup, synku, hybaj do světa a dělat vnoučátka...
Mamahotel nespočívá v tom, že syn bydlí v jedné domácnosti s matkou, ale že je mu poskytována veškerá péče a on na tom nevidí nic divného, nemá pocit, že by se měl podílet na chodu domácnosti , případně se v určitých věcech starat zase o matku.
Jde o přístup a nastavení pravidel.
Rema: 17.32 ano jakej má přistup k mamince takovej bude mít i manželce aspoń se to tak tradovalo nemusí to být na 100%
proč by si musel platit svůj byt ,když je sám a maminka taky ??? zbytečnost (můj názor)
vlastně skoro bez vyjímky souhlasím s tornado-lou...
je fakt, že byste, Hano, měla zkusit omezit to posluhování, aby se syn na chodu domácnosti podílel i jinak než finančně (aby nma to byl zvyklý až jednoubude bydlet se svojí partnerkou). Jinak to soužití nevidím vůbec jako problém, je dobře že máte takový vztah
Nesie "A třeba zrovna tohle mamince nevadí, že synovi "posluhuje", jak to nazýváš. Některé ženy se holt rády starají a pečují, třeba já. Kdyby mě chlap finančně zajistil tak, že nemusím do práce, s největší radostí mu budu "posluhovat". Tenhle model fungoval celý staletí, ale teď je najednou úplně špatnej. " - jenomže ta maminka do práce CHODÍ.... takže to vidím tak, že ona přiběhne z práce a nakupuje, vaří, pere, žehlí...... a CO dělá ten synek???????
Mám kamaráda, co žije s maminkou - ona se na léto stěhuje na chalupu a synek maká kolem chalupy (tráva, opravy) i v bytě... chápu, že pořizovat třetí bydlení je v jejich případě nesmysl a chápu, že to mají rozdělené že on dělá ty mužské práce, tahá těžké nákupy, montuje, kope, vláčí míchačku a sekačku.... a ona holt vaří a pere.... ale v případě Hany mi to přijde nerovnoměrně rozdělené. On jí platí a ona mu ty peníze šetří a ještě mu posluhuje.
A ano, zřejmě to některé matky synů takhle máte, ale pak fakt lituju vaše snachy (a že teda jich moc nevidím, že - asi se holky nehrnou)
kluk, který má hezký vztah k mamince a přitom není mamánek je přece do společného života pro případnou příští partnerku velké štěstí, bude se tak jednou chovat i k ní, má vžitou úctu k ženě
Verera: ted jsimi pripomnela znsmyho, taky bydli u rodicu O HRUZO. JEnze pomaha tatovi s peci o maminku s alzheimerem.
Samostatnost se fakt nepizna podle bydliste.
Proč by mělo být jednoznačně nepřitažlivé, když v 27 kluk žije s matkou? Snad se dá odhadnout, jestli za něco stojí a bydlí tak z praktických důvodů (tím nemyslím obsluha matkou), a nebo je to nesamostatné individuum.
Vždyť by to taky mohlo být tak, že matka je nemocná a on se o ni stará.
Takhle to má kamarád a je to očistec, fakt hodno spíš obdivu než odsuzování.
Začala bych prázdnou ledničkou,at si kupuje sám alepson jídlo
Nevím,v čem je problém,když přispívámusí se jen osamostatnit,což je otázka času..aby odešel z domu, pak to bude nejspíš napořád,můj syn nepřispíval,neměl to za nutné,nemohla jsem ho nijak donutit a to k nám ještě na víkendy jezdila po 2r jeho milovaná až když začal bydlet sám,škudlil,kde se dalože i v zimě mrznul,jen aby ušetřil
Ono to je pohodlne - sahne do skrine ma vyprano...Na sporaku uvareno...Financne taky vyhodne...Svobodu ma co mu chybi...Osamostatneni vic nez nevyhodne...Jedine minus, ze asi holky moc nepritahuji kluci co v 27 letech bydli s maminkou...Mozna bys ty mohla premyslet - utrhnout tu pupecni snuru a zacit zit i svuj soukromy zivot, mit pritele...Vis mozna by mu doslo, ze takto nebude zit vecne...
sharon: na takové mi ani oko nepadne
Zrovna tenhle případ mi nepřijde nijak alarmující. Syn všecko platí a maminka se stará, pokud to tak vyhovuje oběma, klidně to tak může být. Až si syn najde takovou partnerku, s kterou bude chtít bydlet, tak se odstěhuje. A ani maminka, zdá se, nemá partnera, kterému by synova přítomnost v bytě nějak vadila. Proč by spolu nemohli dva dospělí lidé v pohodě žít?
Třeba moje maminka to se svojí maminkou měla zrovna tak - ona vydělávala a vše platila a babička vedla domácnost. Měli to tak i po svatbě až do babiččiny smrti. Všem to naprosto vyhovovalo, žádné neshody mezi sebou nikdy neměli (píšu "i", protože se to týká i mého táty).