Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Péče o starou maminku. Selhala jsem.

Péče o starou maminku. Selhala jsem.
Vlastně ani nevím, jakou radu bych potřebovala slyšet. Spíš se asi potřebuju jen vypovídat a možná si přečíst, že jsem neudělala nic špatně a že jsou i jiní lidi, kteří řešili nebo řeší něco podobného. Já se totiž nemůžu srovnat s tím, že mám maminku v domově důchodců a nejsem schopná s tím nic udělat. Přitom jsem si vždycky říkala, že něco takového nikdy nedopustím.

Je mi 56 let, jsem vdaná a s mužem jsme se už před mnoha lety odstěhovali skoro dvěstě kilometrů od mého i jeho rodného města. Manžel tam tehdy získal zajímavou práci a už jsme tam zůstali. Oboje rodiče jsme často navštěvovali, minimálně jednou za měsíc jsme udělali takový okružní víkend, jeden den se zastavili u našich, druhý u manželových rodičů a všechno bylo fajn. Až do doby, kdy naši rodiče hodně zestárli a začali potřebovat pomoc. O ty manželovy se postarala jeho sestra, která bydlela kousek od nich, my jsme v rámci možností taky pomáhali, ale největší díl byl na ní. Všechna čest, obstarala je oba až do konce.

Krátce na to se zhoršil stav mého tatínka který po krátké, těžké nemoci, zemřel. Maminka zůstala sama a odchod svého manžela velmi těžce nesla, měli se moc rádi a byli na sebe doslova napojení. Začala vidtelně chřadnout a jelikož já sourozence nemám, jezdila jsem za ní každý víkend. Uklidila jsem jí, nakoupila, navařila, vyprala, prostě takové ty běžné záležitosti a hlavně byla aspoň ty dva dny v týdnu s ní. Takhle jsem to praktikovala asi rok, což se samozřejmě projevilo. Strašně mě to zmáhalo, na svou domácnost a manžela jsem neměla vůbec čas, o dětech a dvou vnoučatech ani nemluvím. Tak jsme se s mužem dohodli a on s tím souhlasil, že navrhneme mamince, aby se přestěhovala k nám, po dětech se nám uvolnil bývalý pokojík, měla by soukromí a bylo by o ni postaráno.

Když jsem to ale mamince navrhla, tak se vůči tomu ohradila, prý se stěhovat tak daleko nechce a taky říkala, že by to soužití nebylo dobře a nerada by se stala příčinou našeho manželského nesouladu. Ujišťovala jsem ji, že nic takového nehrozí, ale přesvědčit se mi jí nepodařilo. Tak jsem i nadále každý víkend jezdila, ale maminka na mě asi už viděla únavu, tak mi řekla, že si zajistí na úklid a nákupy pečovatelku a dovoz obědů a bude ráda, když za ní přijedu jednou, dvakrát do měsíce na návštěvu. Otevřeně přiznávám, že mi tohle řešení připadalo rozumné a v tu chvíli jsem pocítila velkou úlevu. Další rok to takhle fungovalo, já za maminkou jezdila, ona se tvářila spokojeně a já byla taky klidná. A pak najednou přišel šok.

Při jedné návštěvě mi maminka sdělila, že si zažádala o umístění do domova důchodců přímo u nich ve městě. Pěkně to se mnou zacloumalo, ptala jsem se jí, proč to udělala, že přece ví, že se může kdykoli přestěhovat k nám. To prý ona ví, ale ať pochopím, že tam, kde žije, je doma, narodila se zde, prožila celý život a neumí si představit, že by se měla stěhovat úplně jinam, někam, kde to nezná, kde nemá známé a přátele. A ať ji pochopím, že se do toho domova důchodců vysloveně těší, nebude sama, s ostatními stařečky si popovídají, pořádají tam pro ně různé společněské akce a ona tam prostě chce.

Za nějakou dobu se v domově uvolnilo místo a maminka se tam přesunula. Je to tam moc krásné, maminka má k dispozici vlastní pokoj s příslušenstvím, zahradu s parkem, mají tam samozřejmě jídelnu, společenskou místnost, taky spoustu zájmových činností pro stařečky, takže maminka začala nadšeně malovat na hedvábí a dokonce se zapojila do nějakého jejich dramatického kroužku a hraje divadlo. Možná to bude ode mě znít alibisticky, ale ona je tam opravdu šťastná. Jezdíme za ní dvakrát do měsíce na návštěvu a připadá mi, že tam úplně rozkvetla. Žertuje s dědečky, klábosí s babičkami, personál je tam velmi milý a vstřícný.

Všechno to vypadá skoro idylicky, pro ni to v její situaci a věku možná i idyla je, já se ale nemůžu zbavit výčitek, že jsem se nedokázala postarat o vlastní maminku. Manžel mi říká, ať se tím netrápím, že to v našem případě není totéž, jako když mladí odložej staré rodiče do důchoďáku proti jejich vůli, že maminka tam chtěla sama a pobyt tam jí vysloveně svědčí.

Já ale přesto občas při myšlenkách na maminku trpím a obviňuju se, že jsem asi neudělala dost a že kdybychom se tenkrát nestěhovali tak daleko, všechno možná mohlo být úplně jinak.

Marcela


13.10.2016   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 28   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,9/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Péče o starou maminku. Selhala jsem.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-28
Petruša
Petruša - 14.10.2016 21:16

kubikm: to je bohužel klasika :-(

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 14.10.2016 0:32

kdyby jsi ji přesadila tam kvám kam nechtěla, možná by chřadla. Toto si vybrala sama a je ji tam dobře. Tak ji to přej a podporuj ji.

 
rychlonožka
rychlonožka - 13.10.2016 23:48

Marcelo, Vaše maminka má prima dceru, která by pro ni udělala, co by mohla a ví to. Vy máte taky kliku, máte bezva mámu, která je schopná samostatně o sobě rozhodovat a žít. Její rozhodnutí schválí každý soudný člověk. Teď to je tak a buďte za to ráda. Kdo ví, co bude za pár let. Třeba to bude úplně jinak. Máte muže, máte vnuky. Udělejte to taky tak a žijte. Mějte se obě pěkně!

 
kubikm
kubikm - 13.10.2016 23:36

kareta: jo, ale záleží právě i na charakteru toho člověka...někdo nasadí trpitelský výraz...to měla kamarádka s tchýní...měla syna, co se o ni staral...a dceru, co na ni kašlala, slušně řečeno
syn nečekaně zemřel a dcera ji frkla do DD, ač bydlela ve stejném města, kamarádka 70 km...
kamarádka za ni jezdila...a vždy bylo něco špatně
dcera zřídkakdy...a bylo to super.....

 
kareta
kareta - 13.10.2016 22:42

Jednou jsme ležela v nemocnici na pokoji s důchodkyní, co mi vykládala, jak vnutila mladým "ten děsněj barák" a odplula se bavit do penzionu pro důchodce, opadly jí starosti a užívala si. Mladí ji pořád prej přemlouvali, aby se vrátila domů- no ani zaboha by nevyměnila výlety 3x týdně za vejminek a pocit, že je doma "na obtíž. Tenkrát jsme si uvědomila, že DD není odkladiště, nýbrž to fakt může být něco jako pionýrskej tábor, kde se ti rentiéři fakt bavísmajlik - 68

 
Petruša
Petruša - 13.10.2016 21:07

myslím, že to tady všichni napsali moc dobře...

 
kubikm
kubikm - 13.10.2016 18:41

Anče - 13.10.2016 10:57

přesně
moje babi byla dost nemocná hooodně vysoký tlak, bydlela s mým bratrem, který chodil domů až večer
její dcera, naše matka byla dávno mrtvá
já byla ochrnutá a bydleli jsme 90 km daleko
nejdříve se zkoušely obědy....ale když jednou otevřela plyn a zapomněla zapálit....
sama zažádala o DD, který právě kvůli rodinné situaci dostala přednostně
psala mi krásné dopisy, líčila, co kamarádky, jak mají zahradu....pohoda a byla šťastná
brácha se ženou a dětma ji tam chodil navštěvovat....
potom se zhoršila, tak tam byla , ale na patře ležících, neztratila své kamarády a kamarádky
myslím, že to opravdu bylo nejlepší řešení

 
Hanča
Hanča - 13.10.2016 16:50

pokud maminka sama chtěla, nevidím v tom nic špatnýho, je v místě kde to zná, mezi vrstevníky a určitě ji nic nechybí

 
catcat
catcat - 13.10.2016 11:30

Marcelo, v čem je problém - maminka je spokojená!!!!!!smajlik - 56

 
annie
annie - 13.10.2016 11:16

Nemáš si co vyčítat...
Podle nadpisu jsem čekala, že sis maminku vzala na starost, po čase vyhořela a šupla jí na ldn a teď tě mrzí, žes neodhadla své síly...

Péče o starého člověka je náročná, nejvíc asi psychicky. Takže i při dobrém úmyslu mít maminku za zády 24 hodin denně by byl obrovský záběr pro všechny. Navíc už jste od sebe odvykly, každá máte svoje zvyky. A taky přesazovat starý strom taky nedělává dobrotu. Pokud je maminka spokojená a šla do domova dobrovolně, tak se nebičuj a vezmi to tak, jak to je.

 
Anče
Anče - 13.10.2016 10:57

smajlik - 105Marcelo,vezmu to prakticky - mohla byste jí zajistit takovou formu péče-lékař,kroužky,sousedské popovídání,atd.-jako má Vaše maminka v Domově důchodců? Sama pracuji v ústavu pro slabozraké a vidím ohromný rozdíl v tom,pokud přijde člověk z domácí péče k nám - denně masáž,aromaterapie a dalších 6 kroužků,,procházky parkem s asistentem,vířivka,výlety1x týdně,1x týdne kavárna,návštěvy divadel,atd...Musím říci,že klienti doslova ,rozkvetou, a prům.věk dožití máme 81 let! Přitom jsme otevřené zařízení a návštěvy mohou kdykoliv.Pochválím náš ústav,když řeknu,že příbuzní klientů,kteří jsou např.v LDN nebo i dom péči./rodiny často nezvládají org./ nás doslova prosí o možnost pobytu po návštěvě u nás.Buďte ráda,že se mamince daří dobře,je spokojená a netrapte se- je to úplně zbytečné!smajlik - 54

 
orinka
orinka - 13.10.2016 10:44

Verera: smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
Verera
Verera - 13.10.2016 10:37

Zkus se na to podívat trochu jinak:

Maminka je svéprávná a udělala rozhodnutí, které se ti možná nelíbí,ale nemáš právo jí v tom bránit.
Dokud je schopna o sobě rozhodovat, máš ty nanejvýš hlas poradní, můžeš navrhnout, nabídnout,ale ne vnucovat, to už je manipulace.

Abys ty měla ze sebe dobrý pocit, bys ji přinutila do něčeho, o co nestojí, co jí není příjemné? To není správná péče o maminku, to je jen sobectví.

 
dadka
dadka - 13.10.2016 10:36

A ještě....kdyby se maminka nechtěla do aktivit zapojovat, nemusí, nikdo ji nebude nutit, když nebude chtít, může třeba jen tak sedět v parku na lavičce na sluníčku a užívat si klidu.

 
dadka
dadka - 13.10.2016 10:34

Prosím tě, vůbec si nedělej výčitky. Maminka do domova chtěla sama od sebe, líbí se jí tam, má kolem sebe vrstevníky, je spokojená. I kdyby se odstěhovala k vám a bydlela by u vás, stejně by byla převážnou část dne sama, pokuid ještě chodíte do zaměstnání. A v cizím městě, mezi cizími lidmi by asi spokojená nebyla. Starý strom se těžko přesazuje.
Dnes jsou domovy úplně něco jiného, než bývaly dříve. Každý má svůj pokoj, může si tam vzít svůj nábytek pokud chce, personál je ochotný a milý, výborně se vaří, zdravotní péče je po ruce, pořádají se zábavy, soutěže, výlety,zájezdy, navštěvují se různé kroužk, jezdí se do divadla...Znám to, protože jsem v sociálních službách prascovala.
Babičku si můžete vzít na dovolenou, na svátky nebo jen tak domů, ale uvidíš, že ani nebude chtít, protože v domově mají tolik aktivit!!!
A představ si, kdyby maminka ulehla a stala se imobilní, tak doma na to nejsi přizpůsobená a nezvládneš to,v domově na to mají zařízení a profesionály, kteří se o maminku postarají.
Vaše návštěvy jí určitě stačí.A když ji občas navštíví i vnoučata, maninka bude nadmíru spokojená.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-28
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 84177.
Archiv anket.