Věšení prádla je hotová věda. To nejde jen tak hala bala.
V každé rodině se věší prádlo a každý máme svůj systém. My, holky, jsme byly vycepované babičkou. Šňůry musely být pořádně napnuté, otřené vlhkým hadříkem, kolíčky s pevnou pružinkou a prádlo zářící bělostí. Na první šňůru se věšela trička, košile a halenky. Na druhou sukně, šaty, zástěry. Třetí šňůra patřila ponožkám, podprsenkám a gaťkám. Poslední šňůra kryla tu třetí a to ručníky a utěrkami. Vše mělo svůj řád a pověsit prádlo halabala znamenalo sáhodlouhé kázání, ne-li domluvu pádnou rukou.
Tak nějak to mám pod kůží, že by mě vůbec nenapadlo dát ručníky na první šňůru. Vůbec nad věšením nepřemýšlím, a přesto to vždycky vypadá, jakoby mi za zády stála naše babi a laskavým hlasem říkala: „Prádlo je vizitkou hospodyňky.“
Včera jsem se vracela z města a můj zrak padl na šňůry. Vytřeštila jsem oči, zalapala po vzduchu a málem pustila igelitky s nákupem. Na šňůrách se plácalo bez ladu a skladu sporadicky zakolíčkované prádlo. Z první šňůry mi vstříc plandaly trenky a ponožky proložené trikem a starou žínkou. V dalších řadách to nebylo o nic 
lepší.
Ze šoku mě probralo hlášení synka: „Tatííí, průšvih, máma je doma.“ Ze dveří se vyřítil manžel a vítal mě slovy: „Miláčku, ty už jsi doma? My mysleli, že to stihneme usušit, než se vrátíš.“ „Co to je? Kdo to spáchal? Kdybyste to přeházeli přes plot, tak to vypadá líp.“ „Na plotě se sušily hadry na uklízení,“ s hrdostí oznamoval synek. „Cože? My jsme měli hadry na plotě?“ Otec dával posunky znamení, aby synek mlčel.
Ze dveří vyšla dcera. „Hurá! Mami, ještě žes přijela. Tyhle dva hoši od Bobří řeky chtěli na první šňůru nacpat naše bombarďáky…“ „Coo?“ Vyvalila jsem oči směrem, kde ti dva fofrem sbírali prádlo. „A proč na jednom kolíčku visí osm ponožek? My nemáme kolíky?“ „Budu jako blbec věšet každou fusku zvlášť, ne!“ hudral synek a manžel mu přitakával. Včera nám tak díky aktivitě našich dvou mužských visely na šňůrách onuce.
Dodržujete ve věšení prádla nějaký řád, nebo je vám jedno, co kam navěsíte?
21.9.2009 Rubrika: Náš domov | Komentářů 98 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Věšení prádla je hotová věda. To nejde jen tak hala bala.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kadla: Tak zase takhle úchylně ne, mám to k barvě.....
Kadla: Já si to právě třídím ještě než s tím jdu ke šňůrám......čili taky tak to dělám-utěrky k utěrkám, ručníky k ručníkám, trika s dlouhým rukývem......atd atd
a mě to baví....
.jpg)
Mamina6: Taky peru po barvách. Ale abych to pak na šňůře skládala ručníky k ručníkům, utěrky k utěrkách, trička ke tričkům, jak psaly holky níže, no to bych se na to mohla víš co.... Já prostě dávám, jak mi to jde z pračky bílé k bílému, černé k černému... v tom vidím logiku. Ale přehazovat modrý ručník k bílému, protože ručníky patří k sobě a mají být na poslední šňůře... to mi teda hlava nebere 
Kadla: Co pračka, to brva...
Čili začínám bílým, pokračuje se žlutou, potě světle zelenou a zelenou, na to světle červená(růžová), následně červená, která pouští, světlke modrá, další jsou rifloviny, a končíme černou.....čili celkem za den 8-9 praček to dá.....asi tak
Viv :o): 
asi jsem z jineho sveta, ale ja nad tim nikdy nepremyslela... jediny na co myslim pri veseni pradla je - at uz to mam za sebou a at je to rychle suchy.... a jeste jedna myslenka tam je - hlavne veset tak, abych nemusela moc zehlit... a tot vse...
Linda: Prádlo mám bílé jedna proto, že peru pračku výhradně s bílým prádlem a přidávám Savo Perex.
Teda, já jdu do kolen! To mne nenapadlo, co se dá kolem prádla nadělat cirátů 
. Já řeším akorát, aby prádlo bylo pořádně "proklepnuté", abych to nemusela pak žehlit.. Ale co vedle čeho, jestli zepředu nebo zezadu, a zda mám mít puntíkované nebo srdíčkované kolíky, no to je je fakt . Chtěla bych mít tolik času, abych si s tím mohla taky tak vyhrát 
. Já to věším podle praček. Když máte nějaké ručníky bílé a nějaké barevné, jak to děláte vy, co třídíte podle barev na šňůře? Necháte si na šňůrách volné místo na ručníky z další pračky?
.jpg)
Kdyz jsme u prádla... jak perete bílé aby i po case bylo bílé a ne nasedlé, nazloutlé a podobné lahudky? Sice to vypadá jako bílé, ale jakmile prikoupím neco nového a pridám k tomu "doted údajne bílemu" tak je videt rozdíl. A nejhorsí jsou podprsenky, ty bílé nezustanou kdybych se rozkrájela. Peru bílé samostatne, práskem urceným na bílé (i kdyz mám pocit ze je to sumafuk) bez aviváze a stejne po case "zárivá belost" mizí.
U nás si manžel svoje prádlo pere i věší a pak skládá sám,vše dobrovolně!!!Já peru to ostatní,jednou bílé,pak tmavé,věšíme na chodbě,takže je úplně jedno,co a jak visí,kolíčky mám všelijakých barev i druhů,nepřemýšlím nad tím ,jak je vyndám z věšáku,tak tam jsou...Jen dbám,aby bylo vše vyrovnané,ve švech a rukávy rovně,zkřížená trika šikmo vytáhnu do tvaru,aby se to dalo snadno žehlit nebo spíše složit...
Tak to já mám ráda pěkně pověšené prádlo,podle druhu,ručníky k ručníkům,kalhotky ke kalhotkům,a úplně nesnáším vytahané cípy na tričkách a podobně !
Ráda i žehlím,a ikdyž jsem měla 4 dcery(teď už jsou dospělé),ale mají moji školu,tak jsem žehlila i punčocháčky.Nikdy mi to nedělalo problémy,a nedala bych do skříně nevyžehlené prádlo.Holky se to naučily také,a určitě to není na škodu.žehlení si rozložím u televize,a zabiji dvě mouchy jednou ranou.A pěkné,bílé,nezaprané prádlo vždycky hezky vypadá i na tom balkoně. 
Dámy tak musím říci že jsem se velice pobavila při čtení.
Já barvu kolíčků neřeším,spodní prádlo suším doma na sušáku,ostatní buď venku nebo v sušárně,věším tak aby to bylo narovnané a nemusím žehlit,jinak barvu nebo pořadí prádla neřeším jen venku dávám dopředu menší kousky a ponožky připínám 1 ponožku jedním kolíčkem,jak mi příjdou pod ruku -nehledám je do páru aby byly vedle sebe.A kapesníky když je místo taky natahuji na 2 kolíčky,když není tak za cíp
já to nějak neřeším a je pravda že jsem dostala zjeba že ponožky taky kolíčkuju po dvou
Moje sousedka, kredenciózní "dáma" v letech, má šňůry na prádlo asi tak dva metry od mého okna v obýváku. Frontálním směrem. Na tu první věší zásadně svoje obří bombarďáky a další spodní prádlo pochybné kvality a čistoty, nechá to tam třeba týden macerovat v dešti... no lahůdka.
Já teda vydržím dost, ale někdy je to docela pro silné žaludky a hlavně první, co mi proběhne hlavou, když jí potkám, je to, které má dneska na sobě, zda už je vyprala pořádně a zašila tu díru...
.jpg)
sharon: BINGO jsi moje krevní skupina jasan
