Podomní prodejci, zázraky techniky…a z člověka je blbec raz dva
.jpg)
Po revoluci se s nimi doslova roztrhl pytel. S kým? S podomními prodejci všeho druhu. Lid, vyhladovělý socialistickým nedostatkem čehokoli, hltal různé vymoženosti, o kterých se mu v dobách minulých mohlo leda zdát. A domácnosti se tak začaly naplňovat neskutečně výkonnými vysavači, zaručeně nejkvalitnějším nádobím, jedinými, zdravotně nezávadnými dekami… To vše navíc pod rouškou katastrofického sdělení ve stylu: Když si to nepořídíte, určitě umřete na souchotě, alergie, rakovinu…
Sama jsem někdy v devadesátých letech absolvovala rodinné sezení, kde jsem se zájmem zhlédla jakési úžasné nádobí, s poněkud menším nadšením ochutnala pokrmy, které v něm byly připraveny, a na závěr omdlela nad cenou tohoto zaručeně jedinečného zázraku. Doma jsem pak láskyplně pohladila své kytičkované, smaltované hrnce ze svatební výbavy.
Další nabídky na podobné prezentace jsem sveřepě odmítala až do doby zcela nedávné. Jednoho sobotního večera koncem léta mi zavolala kamarádka Evina s prosbou, zda mám chviličku čas, že by mi předala jakéhosi pána. Okamžitě jsem byla zvědavá, o co jde. Na druhém konci telefonu se ozval asertivně a mile znějící hlas, ze kterého se vyklubal prodejce těch nejúžasnějších vysavačů na světě. Pokud prý budu souhlasit (za přítomnosti mého partnera) s jeho předvedením u nás doma, udělám tím své kamarádce radost, anébrž ona pak jako dárek získá kvalitní osvěžovač vzduchu v hodnotě pět tisíc korun českých.
Bez většího váhání jsem souhlasila, Evina je moc hodná, známe se už přes dvacet let. Věděla jsem, že i kdybych odmítla, ani v nejmenším by se nezlobila. Prostě jsem jí chtěla udělat radost. Domluvila jsem s panem Asertivním termín na příští pátek odpoledne, a pak vše sdělila partnerovi. Ten protočil oči v sloup a lakonicky prohlásil: „Nevíš, do čeho jdeš.“ A odevzdaně souhlasil, že tu „maškarádu“, jak celou předváděcí akci nazval, absolvuje se mnou. Když jde o ten osvěžovač pro Evinu...
V pátek přesně načas dorazila jedna obrovská krabice plus několik menších a s nimi elegantní pán s naučeným úsměvem. A hned začerstva zaútočil na ty nejnižší lidské vlastnosti: „Doufám, že se vám vaše kamarádka Evina pochlubila, že plánují v brzké době si tento vysavač pořídit.“ Jestli si myslel, že zezelenám vzteky a pomyslím si něco ve smyslu: Tak když ho bude mít ona, tak to já ho musím mít taky, poněkud se spletl. Tuhle vějičku jsem skutečně neschramstla.
Kdo z vás tuto předváděcí akci zažil, určitě ví, jak takováto masírka probíhá. Nejprve si vyslechnete přednášku o škodlivosti prachu, zdravotních potížích, nebezpečných a krvelačných roztočích, takže slabší povahy začnou usilovně přemýšlet, jak je možné, že dosud žijí, a jsou dokonce i více méně zdraví. Pak přijde na řadu praktická ukázka. Během ní vám – stále mile asertivní pán – in natura předvede, že pokud máte pocit, že je váš byt uklizený, šeredně se mýlíte. Za vydatné pomoci nejúžasnějšího a nejvýkonnějšího „maslostroje“ pak tahal z našeho koberce nekonečnou špínu, za kterou se však, já nebohá, prý nemusím stydět, neboť dosud jsem žila v bohapusté nevědomosti, ze které mohu právě nyní, díky němu a jeho úžasnému stroji, prohlédnout. A začít konečně žít jinak: čistěji a hlavně zdravěji. Toto své úsilí zdůrazňoval častými proklamacemi ve stylu: „Záleží vám přece na zdraví vašich nejmilejších.“
Jak zjistil posléze, na zdraví mých nejmilejších ani mně, ani mému partnerovi skutečně nezáleží. Alespoň ne na tolik, abychom kvůli němu zakoupili vysavač v hodnotě mnoha desítek tisíc korun, a to dokonce ani na velice výhodné splátky a s vidinou získání klepače zdarma.
Když „pan vysavač“ asertivně odrecitoval všechny možné finanční variace a definitivně mu došlo, že tentokrát z toho nic nebude, rozhodl se urvat alespoň něco. I přislíbil nám, stejně jako Evině, kvalitní osvěžovač vzduchu v hodnotě pět tisíc korun českých, když mu dáme nejméně dva kontakty na své známé, u kterých proběhne prezentace nejpozději do týdne. Po asi půlhodinové tahanici vzdal i tento požadavek a nechápavě, leč stále asertivně si začal balit svá fidlátka.
Po měsíci jsem se ptala Eviny, jak je spokojená s novým osvěžovačem, a její odpověď mne snad ani nepřekvapila. Žádný osvěžovač nezískali a to ani po několika urgencích. No, proč to nepřiznat. Vysavačoví mágové z nás udělali blbce a my jsme jim to dovolili. A to jsem na sebe byla vždycky pyšná, jak těmto akcím statečně odolávám.
Také jste někdy nalítli nějakým prodejcům a ztratili několik hodin času třeba jen kvůli tomu, abyste viděli, jaký máte vlastně doma binec? Nebo jste dokonce podepsali smlouvu na nákup zboží v hodnotě desítek tisíc korun, a pak si drbali hlavu? Nebo jste si nikdy v životě nikoho takového nepustili do své blízkosti?
16.10.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 109 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Podomní prodejci, zázraky techniky…a z člověka je blbec raz dva
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nedávno mi volala paní z jakési firmy s malým dotazníkem, Nejdřív se krátce vyptala, zda znám ty a ty značky a pak mi oznámila, že v pátek nás navštíví její kolega ten a ten a předvede nám... Na to jsem zděšeně vykřikla: Proboha ne! Pak jsem jí řekla, že nemám zájem, tak se rozloučila. Opravdu tyhle akce z duše nesnáším, a když mi někdo začne valit šrouby do hlavy, tak začínám být agresivní, fakt to strašně nemám ráda. A nedovedu pochopit, jak může někdo tohle provozovat, a jak se cítí, když nějakou monstrózně předraženou věc, která je pak na nic, vnutí třeba bezbranné chudé důchodkyni. Mají ti lidé svědomí?
.jpg)
Mě vadí i prodavačí neodolatelných vůní, co vás chytají za rukáv v obchoďáku, že vám dají parfém zdarma - k tomu zdarma si ale "výhodně musíte koupit asi tři další za "akční cenu" a nejsou to parfémy, ale toaletní vody, co za chvíli vyprchají
Já jsem pouze někdy v začátcích koupila od propuštěné spolupracovnice "parfém" za 700 Kč, brala jsem to jako charitu. K účast na předváděčce mne nedonutily ani nadšením zářící oči jiné taky propuštěné kamarádky. Ale ve vesnici, odkud pochází manžel, jedna rodina finančně velmi vyčerpaná rekonstrukcí domku a přesto se nechala ukecat ke koupi senzačních hrnců za cca 80 tis. Kč, samozřejmě na splátky. A pak je nepoužívala, měla je vystavené v sekretáři na parádním místě v obyváku.
Na podomní obchodníky doma i v práci jsem vyloženě alergická. Jsou vlezlí jak mráz pod nehtama, hned ode dveří je lifruju pryč a nepouštím vůbec ke slovu. Jinak máte jistotu, že přinejmenším ztratíte aspoň 2 hodiny svého času.I různé nabídky po telefonu nemilosrdně utnu a pokládám sluchátko.Je to ztráta času.
.jpeg)
sharon - "uvozřený" se u nás v rodině používá ve smyslu upocený, smrdutý.
Kde jseme k tomu přišli nevím. Ale kdyby ses zeptala našich dětí,tak určitě řekli, že to jedno ze slov, které jsem si vymyslela. Protože já, když nemůžu vzpomenout na ten správný výraz tak si prostě vymyslím slovo, které mi nejvíc evokuje,to co chci vyjádřit.
čekám na "osvěžovač" už 8 měsíců, asi ho nedostanu, protože jsem zlobila a lux si nekoupila
.gif)
PEGG: co znamená "uvozření" ? to neznám
Ježíš, už píšu jak blb,co neumí česky
Jo a taky nesnáším podomní obchodníky v oblecích. Přijde mi to nepatřičné. Ano, ať klidně mají sako, kravatu, ale černý společenský oblek, proč? Co si pak vezmou do divadla? Navíc, většinou srdí potem a jsou celí uvozření, fuj. Občas mi taví vlezou až do kanclu, slušně je vyhazuji, jen paní s knížkama má vtup povolený. 
Ano, znám to a myslím, že většina lidí taky. Naštěstí jsem vždycky odolala a od určité doby jsem řekla dost a nikoho už domů nechci. Ztráta času a ještě abych otravovala známé,aby taky přišli.
Zrovna nedávno jsem "vyhrála" super deku,ale za cenu předváděčky. Takže nemám ani deku ani předváděčku,no snad to přežiju
Ale nejlíp zareagoval můj známí, když ho kontaktoval nějaký dealer, že u něj ve firmě udělá předváděčku zaručeně kvalitních vín, tak mu řekl:"Jen přijedtě, za nájem místnosti účtuji 500,- za hodinu a za ztrátu času zaměstnanců 200,- za hodinu za každého a mám jich 6 a abyste neřekl,tak svůj čas vám účtovat nebu."
Oprava, stál "jen" 22 tisíc. Za 40 nám vnucoval cosi zázračného synův kamarád, to jsme samosebou nebrali.
moje mamka se nechala takhle ukecat na vysavač za 40 tisíc, na splátky, protože má doma psa a měla i kocoura a jedině tenhle vysavač ji uchrání od alergií a chlupů a kdo ví čeho ještě. Splácela ho po 800 korunách. Z důchodu. No nepřiznala se nám, až po několika měsících a to už nešlo od smlouvy odstoupit, jinak bych to vrátila, protože ten "zázrak" vůbec za nic nestojí. Stejně ho nepoužívá, je to těžký krám.
já byla na posezení Tuperware , něco i koupila a jsem s tím spokojená, třeba konvice na cokoli kterou zavřeš a dáš třeba do lednice naležato......
jinak jsme šli jen tak ze srandy na předváděčku titanového nádobí kde měli dávat i dárky......tak to vám povím již nikdy více,byla to f. KINGSTAR, neskutečně sprostí, uřvaní a mírně podnapilí chlapci mezi nima i bratr kuchaře Babici (jak když mu z oka vypadne) jo a jelikož si nikdo nic nekoupil tak po nás řvali , že jsme chamraď co si chodí jen pro dárky....
pak mi ještě volali na pevnou linku, že jsem vyhrála parní čistič, že mám domů pozvat dvě-tři rodiny a uspořádat předváděčku a tam mi slavnostně ten čistič předají.
Tak jsem jim řekla že si nebudu z bytu dělat zasedací sál a buď mi výhru pošlou poštou nebo ať si ji nechají.....už se neozvali!
Kamarádka nemohla po střední najít místo a tak si chtěla přivydělávat právě prodejem vysavačů. Byla jsem jednou z rodin, kde si to byla cvičně zkoušet, aby nebyla tak ztrémovaná. 
Pokud vím, navštívila asi 10 rodin a pak se na to vybodla. Nebyla na tohle ten správný typ člověka.
Jinak já na tohle nedám, cizí lidi nemám doma ráda. Ovšem doma vaříme v hrncích nakoupených na jedné z předváděček - tenkrát jela babička s mamkou a babička, která byla celý život škrt na korunu, nakoupila nádobí a deky. A vítězoslavně mi to pak předala se slovy, že to mám jednou do výbavy. Když jsem z nich vypáčila tu částku, kterou zaplatili, tak mě málem omývali a když se pak babička vztekala, že jsem jí koupila dražší jogurt, tak jsem oponovala ve smyslu proč ne, když můžeme mít nádobí za X peněz, tak o co jde... Ale hrnce slouží dobře, to uznávám.
jo jo byli už u mě ale koupit mě nedonutili,jen jsem stratila čas
