Zloději zloději, ve dne v noci choději
Na začátku devadesátých let jsem se jednou z procházky v lese zastavila u kamarádky, abych ji zastihla před jejím odjezdem na dovolenou. Byla půlka července, sluníčko pálilo a člověk se jen silou vůle přemlouval k jakékoli aktivitě.
Ne tak Jana, má kamarádka. Navzdory pětatřiceti stupňům ve stínu jsem ji zastihla uprostřed gruntování. Záclony servané z oken a převalující se v pračce, samotná okna se už blýskala jak psí kulky, skříně vybordelené… Všude hadry, kýble, čistící prostředky. Mezi tím zběsila pobíhala Jana a pečlivě a detailně uklízela jednu místnost po druhé. Na můj udivený dotaz lakonicky a s notnou dávkou černého humoru odpověděla: „To víš, v sobotu jedeme na dovolenou, tak musím uklidit, aby si o nás zloději nepomysleli, že jsme čuňata.“
Uvědomila jsem si, že jejich byt se v posledních dvou letech stal obětí útoku dovolenkových zlodějů. Jelikož se jednalo o byt školnický, umístěný v přízemí školy a navíc uprostřed velké, pěkně zarostlé zahrady, měli zde zloději opravdový klid na práci. Zabezpečovací zařízení nebylo v tehdejší době na takové úrovni jako dnes, a tak jim nic nebránilo, aby se po celé, o prázdninách opuštěné škole včetně přilehlého bytu pěkně porozhlédli.
První rok byli vykradeni zvenčí. Ničím nerušení zloději vypáčili vchodové dveře a začali řádit. Odnesli veškerou elektroniku včetně televize a tehdy i poměrně luxusní součásti vybavení – videa. Neštítili se ani zásahu v dětském pokoji a nebohé děti taky přišly o své hračky jako autíčka na dálkové ovládání, panenky Barbie atd.
Další rok před odjezdem na dovolenou si byt zvenčí zabezpečili mnohem důkladněji a domov opouštěli s klidem a jistotou, že letos se již nic podobného stát nemůže. Mýlili se.
Po příjezdu našli sice dveře a zámek v neporušeném stavu, nicméně byt byl v totálním chaosu. Vyházené skříně, rozbité nádobí a dokonce rozřezaná sedačka v obýváku. Patrně důsledek zlodějského vzteku, že se zde nenapakovali tak, jak si představovali. Obyvatelé brzy zjistili, že tentokrát se zloději dovnitř dostali ze školní chodby, tzv. zadními dveřmi.
Další rok tedy posílili zabezpečení i těchto dveří. Odjížděli s obavami a celou dobu přemýšleli, jak to bude u nich doma vypadat, až se vrátí. Cennosti pro jistotu odnosili k rodině a známým. Po návratu je čekal šok. Říká se, že do třetice je všeho dobrého i špatného. V jejich případě se toto pravidlo potvrdilo. Opět našli svůj byt, který nesl viditelné stopy zlodějského řádění…
„Víš, nejhorší na tom není to, že přijdeš o své věci. Ale ten pocit, že se ti někdo hrabe ve tvém soukromí, písemnostech, spodním prádle…“ Chudák Jana tak ty tři roky vždy po návratu z dovolené prala a prala a prala, cídila, smejčila a dezinfikovala. Pokaždé jí prý dlouho trvalo, než se ve svém vlastním bytě přestala čehokoli štítit.
Máte vy, nebo někdo z vašeho okolí osobní zkušenost s bytovými zloději? Jak máte zabezpečené byty a jaké finty používáte, aby váš domov vypadal obydleně, i když jste zrovna na druhé straně republiky, nebo někde ještě dál?
17.7.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 25 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zloději zloději, ve dne v noci choději
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
My už máme na firmě naštěstí od zlodějů klid, protože se o nás stará bezpečnostní agentura https://www.usir.cz/, která mám střeží budovy i kompletně areál firmy.
Pojištění jsem si srovnávala a potom vyřizovala přes srovnávač pojištění Klik .cz Líbí se mi jednoduchost stránek, kde si hned vyberete pojistku, kterou potřebujete srovnat a zadáte pár údajů. Hned pak vidíte nabídky pojišťoven.
Přes který ze srovnávačů pojištění jste pojištění vyřizovala?
Ano pojištění domácnosti se opravdu vyplatí, nejen díky tady tomu, ale nikdy nevíte, co se může v domě stát a oprava potom může vycházet opravdu draho. Řešila jsem nové pojištění našeho domu před půl rokem a podařilo se mi sehnat výhodné pojištění přes srovnávač pojištění, kde jsem to rovnou online vyřídila.
Když jsem zjistila, že se kolem nás hodně vykrádá, tak jsem si řekla, že sjednám pojištění domácnosti. Kde ho máte? Kde se to vyplatí?
Já bych asi zešílela, když by se mi v osobních věcech hrabal nějaký zloděj. Naštěstí s tím osobní zkušenost nemám a znám vloupání jen z vyprávění. My jsme totiž nenechali nic náhodě a hned, jak jsme se nastěhovali do nového domu, jsme si z https://www.rex.eu/ koupili alarm, aby se k nám nikdo nedostal.
Hezky napsané. Jo, my si bohužel nedávno prošli něčím podobným. Vrátili jsme se z dovolené a celý dům byl prakticky prázdný. Ihned jsme si tedy nechali nainstalovat bezpečnostní zařízení a celý náš pozmek jsme obehnali plotem z http://www.amstor.cz/ Od té doby máme od zlodějů pokoj.
Teda ze 119 tis. odvedeme státu 19 tis. Minule jsem tam nějak šachovala s těmi jedničkami :-)
Taky nechci mít peníze doma, jenže stavíme a skoro všichni chtějí peníze "na ruku" a ne až za cca 3 dni a na bank.účet. Už mě s tím lezou na nervy, bojím se mít peníze doma a za výběr z banky platím 60 Kč a za internetový bankovnictví - příkaz k úhradě pár kaček. Nejsem žádný soc.případ, který by si něco objednat na co by neměl. Nechtějí to na bank.účet, aby to nemuseli zdanit, ach jo. Šidí stát, jenže na druhou stranu platíme státu 19 % ze stavby (materiál i když jde na RD, tak stejně stavebniny fakturují s 19 % DPH) a co mi stát na bydlení dal? Jo nejsem cikán ani squater, takže kulový. 
Takže třeba z 1119 tis. Kč zaplatím státu těch 119 tis. Kč a dům většinou stojí víc. No to už je ale jiné téma.
souhlasím s Kirkland, dandyna alespon píše k tématu a myslím, že zajímavé věci, (a pokud se tím někdo nedokáže prokousat tak aby to pochopil, tak to taky něco svědčí o inteligenci...)
.gif)
bohunka: Majucha: monja: dadka: Tak ji proste nectete. Me je trapne za vas. Dandyna trpi nekterou z dis.... - cekam, kdy se zacnete smat kulhajicimu, ze kulha a nenaucil se za cely zivot chodit. 
Nám kdysi vykradl byt zloděj,který normálně chodil na směny do práce,když měl volno,jel vlakem do jiného města a tam tzv.vyháčkoval dveře(dvojkřídlé dveře-vytáhl zhora a zespoda takový ty západky a pak jen kopnul a dveře byly dokořán) a po odcodu to zase zavřel,že nebylo nikde nic poznat.Bylo to v 60.letech,ukradl ložní prádlo,foťák,zlato,deštníky,oblečení...Nepřišli jsme na to hned,až asi po týdnu...Tehdy policie pachatele našla a dokonce nám byl foťák vrácen...Naštěstí jsme byli pojištěni,tak se tak moc nestalo.
.jpg)
DANDYNA1: 
.jpg)
hegemone:
nejhorší je, že na jedné straně je to dědictví po komunistickém zákoníku, kde trestný čin rozkrádaní majetku v socialistickém vlastnictví byl trestán víc než "vražda v sebeobraně" nebo i než obyčejná krádež privátního majetku.
Bohužel po období naděje , řekněme někdy od roku 2000 do roku 2005-6, kdy soudy přestávaly řešit "přiměřenost obrany" v intencích toho, jestli jste se měli nechat zabít a v poslední křeči útočníkovi zlomit prst na ruce...
Jenže přišlo eurohujerství a opět se hledá jak by se útočníkům, agresorům a zlodějské špíně vystavila omluvenka gratis.
Ota: naprosto stebou souhlasím! ten konec je pravdivej, mám bohužel podobnou zkušenost (i když né se zlodějem ale se znásilněním) ve svém okolí. Ta holka použila slzák na obranu a ten parchant jí ještě zažaloval, že mu vážně poškodila zrak. Taky si chtěla pak něco udělat:( Naše zákony nejsou fér!
