Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak tu řvu nad článkem až běda,nemám ráda utrpení a navíc když se týká zvířátekkteré za to ani nemůžou a hlavně to neumějí říc...Moc soucítím s malým ŽIŽI,je fakt naprosto úžasnej
Hned bych si ho vzala domů,máme sice 2 malé jorkšírky,ale ovážně uvažujeme již dlouho,hlavně já s dětmi

Pusina: Svatá pravda....

ARTCAT: Kadla: holky, asi jsem to nenapsla úplně tak, abyste mě pochopily... já přece nekritizuju útulky za to, že tam kočky jsou víc nemocné, protože si předají choroby.. tak to prostě je, s tím jsme do útulku šli a kočičky jsme si i přes to riziko vzali, právě proto, abychom dali domov číče, která neměla takové štěstí, že se narodila ze zdravého chovu... náš Berník, kterého jsme si vzali den poté, co nám umřela Lízinka, měl pochopitelně svrab, ošklivé průjmy, tak jsme ho vzali k veterináři a nechali i testovat na tu panleukopenii, pozitivní... pochopitelně jsme ho nevrátili zpátky, i když vidina, že nám jednou bude umírat jako Lízinka, byla příšerná.... ale když jsem volala paní z útulku, tak mě hrozně seřvala, že kocoura stresuju návštěvou veterináře, že je pro něj už takhle stres odchod z útulku do rodiny, teď veterinář... a že tím můžu přispět k rozvoji nemoci... tak jsem z toho byla tak vyřízená, že ještě teď, po skoro dvou letech, bych tu ženskou nejradši zaškrtila, kdybych ji potkala... u nás, kde se kočky maj jak prasata v žitě, že bychom se o ně špatně starali a přispěli k nemoci?? to jsem měla nechat kočku se svrabem bez ošetření???? k....a jedna, fakt jsem měla příšernej vztek... Berníkovy průjmy jsme vyléčili domácí stravou, testy na parazity měl negativní, tak prostě jen citlivější zažívání... teď je z toho umolousaného tehdy osmiměsíčního kočičáka s matnou srstí nádnernej a neuvěřitelně tulivej macek, kterej nejradši prohání chudinkou zchromlou Pindu..
takže já fakt nekritizuju útulky za to, že tam číči jsou nemocný... tak to prostě je, s tím se nedá nic dělat. Naopak obdivuju všechny ty, kdo se v útulku o zvířátka starají, klobouk dolů. Jen jsem reagovala na část článku, kde se mluvilo o tom, že v útulku jsou zdravý kočky... nejsou, ale to nevadí, nebrání to tomu, abychom je milovali a starali se o ně, protože si to kočky naprosto zaslouží...

Pusina: Mám z útulku čtyři kočky a všechny jsem si brala se svrabem a průjmem, jednoho s urputnou plísní (mikrosporum), jednu kočičku navíc se zlámanýma dvěma nohama (spadla asi někomu z balkónu nebo z okna). Svrab a průjem byl za pár týdnů pryč. Tu plíseň jsme léčili přes rok, ale i tento kocour je v pohodě. Ale všechny kočky se vyléčily, mám je už kolik let a jsou zdravé a krásné. Chce to jen trochu úsilí do začátku. Rozhodně bych netvrdila, že když si člověk vezme kočku z útulku, musí být nemocná. Svrab opravdu mají skoro všechny, ale to je skutečně prkotina.

Pusi, jestli ono to nebude "jenom" o penězích - ano, ne vždy jsou podmínky v útulku dokonalé - ale ono se těžko např. přistaví karanténa bez financí atd ...
Než nalezenci najdou páníčky, též to něco stojí, co se nidky nevrátí.
A dámy, hrnky fakt vydrží !
Díky a mňauky !

bohužel do paneláku už třetí číču ne... taky máme a měli jsme všechny z útulku.. ale nemůžu říct, že bych souhlasila s tím, jak se píše v článku,, žej sou útulky plné krásných a zdravých koček.. Krásných ano, zdravých ne... útulky jsou bohužel nejlepší na množení chorob, svrabem počínaje a a těmi nejhnusnějšími kočičími chorobami konče.. vím, o čem mluvím, náš milovaný Matýsek umřel na kočičí leukémii, Lízinka na panleukopenii, obě naši další útulkáři jsou na panleukopenii pozitivní.... milujem je stejně, brali jsme si je z útulku s rizikem toho, že tam je mnohem větší riziko chorob a že se tedy kočičky s větší pravděpodobností nedožijí přes naši péči takového věku, jako třeba číča od chovatele...ale dali jsme kočičkám z útulku šanci na domov, a když jednou odejdou, opláčem je, budem vzpomínat, a další vezmem nejspíš přesto zase z útulku..a mrzáčkové nevadí, naše Pinda má už od kotěte pochroumanou jednu zadní tlapku, má na ní jen jeden prstík, lidičkové z útulku ji našli jako malinké koťátko pod autem, vypadalo to na amputaci nožičky, ale podařilo se zachránit, tak jen trošku kulhá, ale umí i rychle běžet i vyskočit na stůl...

Nojo, já už mám doma svých pět nalezenců a útulkových... Další už nezvládám...

JarkaP: tak to teda zkusím

Křeček: jo, a ty hrnečky vydrží - máme je taky

Křeček: koukala jsem na to - super
Já zase přemýšlím, že nechám mami udělat obrázky s jejími dvěma kocoury - musím je někdy vyfotit.

krásnej kocourek...ale víc než osm kousků, co mám doma, bych už asi neutáhla

Naše kočka bohužel nesnáší jakoukoliv jinou kočku,už jsme to 2x zkoušeli,tak musíme počkat,až dožije a teprve pak si pořídit rovnou 2 číči sestry,aby se spolu snášely a byly hodné a zvykly si u nás a nelezly do výšek(bohužel nám dvě kočky přes veškerá opatření,spadly z terasy ,jedna přežila,druhá nikoliv).Chudák kotě,snad najde páníčky...

Tak jsem si objednala dvě skleničky a jednu číši na víno
to bude doma radosti až to uvidí manžel

brouček malej

přes léto se nám rozbilo pár skleniček, tak něco dokoupím
už mám doma "kočičí trio" - ale ještě jsem neměla odvahu udělat si do toho kafe, protože se bojím, že ty krásné hrnečky prasknou

To je brouček, snad už ho čeká jen samé dobré Z Artcartu jsem si objednávala už dvakrát a byla jsem spokojená, takže určitě budu uvažovat o nějakých vánočních dárkách