Jsem chronická přestavovačka nábytku
Docela by mne zajímalo, jestli má některá z vás podobnou úchylku jako já. Manžel, děti i rodiče, ale i spousta kolegyň a kamarádek mi tvrdí, že jsem bláznivá. Strašně ráda totiž přestavuji nábytek v bytě. Doma už kvůli tomu míváme často docela dusno, jelikož rodina mou vášeň nesdílí.
Jenže já si nemůžu pomoct. Po několika týdnech, maximálně po dvou, třech měsících, mám doslova puzení a musím s tím doma trochu zahýbat. Stávající uspořádání mi buď přestane vyhovovat, nebo se mi okouká a nemám klid, dokud to nepředělám.
Většinou se na to vrhám o víkendu a celý den strávím stěhováním, kombinováním a vymýšlením, jak by to tentokrát bylo určitě lepší. Manžel už se na tom se mnou odmítá podílet, takže mě nechává vláčet i těžké kusy nábytku. Děti radši vypadnou ven, nebo ke svým kamarádům.
Nejhorší na tom je, že si uvědomuji, jak je tím omezuji a ruším jejich klid a volné dny, ale nedokážu s tím nic udělat. Začne to ve mně vždycky vrtat jako červíček, až to dospěje do stádia, kdy jde všechno stranou a začnu šílet. A nejedná se jen o přestavby v jednotlivých místnostech, klidně přesunu dětský pokojík do ložnice a naopak. Připadám si tím jako posedlá. Pravda je, že moje maminka na tom byla stejně. A kromě mě neměla u nikoho jiného pochopení. Já jsem se na tom podílela vždycky velice ráda a ochotně.
Manžel je ze mne nešťastný, dokonce mě posílá k psychiatrovi, prý to není normální, co dělám. Co si o tom myslíte? Trpí některá z vás podobnou úchylkou, při které má neodolatelnou potřebu neustále přestavovat nábytek?
6.11.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 50 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem chronická přestavovačka nábytku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Já jsem si nakoupila vnábytek kompletně do celého našeho nového domu v Praze. Ikea vše vyřešila. Akorát na sestavení to jsem si tedy našla velmi šikovného hodinového manžela https://www.otahodinovymanzel.cz/ , postavil to vše bez problémů a hlavně i rychle. Za mě spokojenost.
Tak to já bych zase k nám domů nejraději pořád kupovala nějaké nové kousky nábytku. Bohužel to není úplně finančně možné. Je ale pravda, že teď bych celkem ráda vyměnila naši sedačku za nějakou jinou. Na novou sice nejsou peníze, ale pár pěkných se mi povedlo najít třeba na tomto bazaru - https://nabytek.biginzerce.cz/
Tohle si vůbec nedokážu představit. Já se ve svém životě stěhovala jednou a už to nechci asi nikdy zažít. Zabere to tolik času, že jsem se z toho vzpamatovávala asi měsíc. A navíc to stěhování ještě nebylo celé na mně, pomohla mi stěhovací firma z Brna https://vyklizeci-prace-brno.cz/stehovani-brno/ . Bez ní bych si to už vůbec nedokázala představit.
Já jsem to tak osobně také dlouhou dobu měla, každou chvíli jsem musela rozpoložení nábytku v našem menším bytě prostě nějak přeskládat, ale zjistila jsem, že to bylo tím, že se mi interiér prostě nelíbil. Vše se vyřešilo potom, co mi s kompletní rekonstrukcí pomohli pánové z http://www.pwinterier.cz/ , teď už nic nepřestavuji! :-D
Argument "já si nemůžu pomoct" používají ponejvíce různí úchylové :-) Takže radím rychle k lékaři :-)))))))))))))
Milá Žanetko,taky stěhuji a s radostí, má rodina se chytá za hlavu "opět",ale rádi mi pomáhají,není to tak často,ale když to příjde je to nádhera,změna je život,aspoň nemám čas myslet na zálety a mám krásný domov.Teď jsem dostěhovala, vyměnila zásuvky, přendala obrazy a v pátek budem stěhovat sedačku bude legrace a ta udobřovačka paráda,měj se fajn a manžel ať jde k doktorovi sám.Má být rád jak má hodnou ženu a čistotnou.
Nevím, kolik ti je. Já jsem to měla taky. Až kolem 40, kdy už jsem sama raději za trochu klidu, mě to přestalo pudit. Jen občas, při malování, občas něco změním.
Je ale pravda, že jsem nikdy nestěhovala pokoje mezi sebou. Pokoj je domov dětí a není dobře jim ho stále narušovat a rozvrtávat. Děti mají rády své hnízdo stále na stejném místě a podle svého. Potřebují určitou jistotu a bezpečí, které tam cítí - tedy, pokud nemají nějaké kočovnické geny.
Jo, a ještě něco, to, že někdo pořád něco přestavuje, svědčí i o tom, že to dělá bez rozmyslu a nebere v potaz činnosti v bytě - v logicky uspořádaném interiéru jsou věci na místech, kam patří jak esteticky, tak funkčně, a není třeba je přesouvat co měsíc.
pajmis: Ono se ani tak neřeší to, že někdo nemá lepšího koníčka než šoupat nábytkem, jako to, že tím obtěžuje své okolí. Netrávím doma tolik času, aby mi vadilo naše uspořádání bytu. A pokud bych dospěla do tohoto stavu, pak bych si k této činnosti vyžádala souhlas ostatních členů domácnosti. Být já Žanetiným manželem, pak bych jí ten nábytek zase přešoupala úplně jinak, nejlépe tak, aby se o něho přerazila.
pajmis: nemyslím si, že bych měla nudný a stereotypní život jenom proto, že mě nebaví pořád dokolečka malovat a šoupat nábytek - a myslím si, že až tak stará nejsem Je to jen o tom, že každý máme hobby a priority v něčem jiném
wicky: Záclony a závěsy nestačí-to dělám co 2-3 měsíce a vniveč
No ono zas všeho s mírou. Co kdyby ses, Žaneto, omezila na nějaký svůj prostor - pracovnu, část obýváku, kytky... Stěhovat mi někdo moje osobní věci minimálně 4x do roka, tak ho a když píšeš, že děti raději zmizí ven nebo ke kamarádům, tak už nebudou malé a mají potřebu mít nějké své soukromí a přijít domů a mít přestěhovaný pokojíček - to neuvítají
Myslím, že podobný problém spousta lidí řeší změnou výzdoby, výměnou závěsů, záclon, polštářů, kytek, obrazů... Nestačilo by to? Nebo si přeházet oblečení ve skříni?
Já jsem si taky přestavovala svůj pokoj tak 2x do roka, ale byl to jen můj pokoj a nikoho jsem do toho nezatahovala.
Já sem hodně mladá a mám ráda nové věci a žít třeba 5 let ve stejně zařízené místnosti je - tohle tam mělo být
ježiši... tady to zase někdo hrooozně řešíííí... prostě změna je život a kdo má nudný život a žije ve stereotipu, at si žije já taky rád přemistuji a určitě njsem nijak vnitřně nevyrovnaná.. naopak, mám radost ze života a když je bezva nálada, tak se to lépe stěhuje Já sem hodně mladá a mám ráda nové věci a žít třeba 5 let ve stejně zařízené místnosti To už tak snad mají jen staří lidé Já potřebuju změnu ... Vám, co to tak vyhovuje a žije se vám ve stereotipním prostředí dobře, budiž, nikdo vám to nehaní a ani nebere... Paní Žaneta je moje krevní skupina a naprosto ji chápu... je to moderní člověk
Almega: podle me si to vystihla, ta pani by fakt mela jit k psychologovi, asi ma problem v sobe, ale nedokaze ho vyresit, tak meni aspon veci okolo....pro okoli to teda musi byt k zblazneni mas zlatou rodinu, ze ti to trpi, to musi byt o nervy mit takovou zenskou doma