Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Kdo nevaří s námi, vaří proti nám. Valí se na nás ze všech televizních stanic, ležérně pohazují pánvičkami a uvolněně, nespisovně, či dokonce přímo vulgárně nás zasypávají důležitými informacemi o správném pojetí kulinářského umění.

Je jich opravdu hodně, všech těch Italů v kuchyni, vole vole Pohlreichů, ukoptěných Babiců či Kluků v akci. Zrovna tyto dva sleduji docela ráda, i když musím přiznat, že mi samotný název pořadu evokuje něco úplně jiného než dva šikuly u plotny. Na jiné stanici prostírají rovnou pro tři a na další pak pro hotovou degustační delegaci.

S pořady o vaření se zkrátka roztrhl pytel a navzdory osvětovým článkům o správné a zdravé výživě mají vysokou sledovanost a předhánějí se, který z nich umí kuchařské umění podat vtipněji a originálněji.

Ještě před pár lety jsme prostřednictvím televizních obrazovek mohli vařit s různými celebritami. Po čase se nám však hvězdy jaksi přejedly a palačinky známých hereček už tolik netáhly. Situaci nezachránil ani vítěz první řady VyVolených, nemocniční kuchař Vladko a důvodem konce vaření s celebritami byl možná i fakt, že jim patrně došla slovní zásoba. Osobně se mi vždy, když si na ně vzpomenu, vybaví slovní spojení „úžasná záležitost“, které většina z nich používala v podstatě na cokoli. Úžasná záležitost byla například správně osmažená cibulka stejně jako piškot s marmeládou či špagety s kečupem. Kdyby se dělal nějaký průzkum nejčastěji používaného sousloví v televizi, myslím, že „úžasná záležitost“ by byla horkým adeptem na absolutní vítězství.

Dnes doba pokročila. V televizi již nevaří celebrity, nýbrž profesionální kuchaři. A že někteří z nich opravdu umí, to musíme uznat a pak jim odpustíme i poněkud nepatřičné „volování“ za každou větou. U těch, kteří k vaření přistupují poněkud svérázně, zase občas nevěřícně zíráme, co všechno se dá také uvařit. Jeden kulinářský pořad jsem vzdala poté, co jsem sledovala, kterak mistr kuchař, působící poněkud přiopile, vytváří ze zbytku guláše jakési rolády, do kterých zamotal naprosto neuvěřitelné ingredience. Velice trefně tohoto takykuchaře vystihla moje redakční kolegyně Majucha: „Jak jsem ho viděla, tak to bylo něco na způsob ´vraž tam půl kila kečupu a ze salámu odkroj plíseň, vono to ještě půjde použít. Když nemáš salám, votevři paštiku´. No koukala jsem na to jak sova do hodin, protože jsem moc nechápala, proč s něčím takovým chodí do televize.“

Pravda, u některých to člověk opravdu nechápe. Na druhou stranu je však potřeba přiznat, že od někoho se člověk dozví i spoustu zajímavostí a získá inspiraci, jak obohatit domácí jídelníček. I když v mém případě to většinou skončí tím, že si řeknu: „Jo, tohle určitě zkusím někdy uvařit.“ Jen to „někdy“ ještě v praxi jaksi nenastalo.

Jak jste na tom vy? Sledujete „žrádelní“ pořady? Který je váš nejoblíbenější? A zůstáváte, stejně jako já, pouze u diváckého zážitku, nebo alespoň občas něco z předváděného samy uvaříte?