Taky čumíte na návody jako husa do flašky?
Taky máte občas pocit, že když pánbůh rozdával určité schopnosti, vy jste se zrovna nacházeli ve frontě na něco jiného? Já ano. Zcela jistě jsem chyběla při tom, když byla nadělována logika a technické myšlení. Projevuje se to například tím, že jsem nikdy nebyla, nejsem a pravděpodobně ani nebudu schopná porozumět jakémukoli psanému návodu na cokoli.
Ve chvíli, kdy se nám doma objeví nový spotřebič či cokoli, co je potřeba nějak sestavit a seskládat, měním se v retardovaného idiotka, který na příručku s manuálem zírá jako Paroubek na volební výsledky. Nerozumím, nechápu.
V tomto ohledu patřím nikoli k tvorům přemýšlivým, ale měním se ve cvičenou opičku. Někdo, kdo si u pánaboha stoupnul do té správné fronty, musí danou věc správně sestavit a poté mě velmi, velmi trpělivě, názorně a podrobně naučit s danou věcí zacházet.
Známky této idiocie jsem v sobě objevila již v poměrně útlém věku. Poté, co mne maminka naučila háčkovat dlouhé a krátké sloupky a plést hladce a obrace, zatoužila jsem pokročit v této krásné rukodělné činnosti dál a vytvořit nějaké moderní kousky pro svou oblíbenou panenku. I přinesla mi maminka jakýsi „střih“ s obrázkem pleteného kabátku a podrobný návod, kterak této krásy docílit, a pevně věřila, že to pro mne bude hračka. Mýlila se. Změť čísel, písmenek, pomlček, středníků a já nevím čeho všeho ještě na mne působila jako absolutně neřešitelná matematická rovnice a moje panenka se musela spokojit pouze s obrovskou zásobou šál. To jediné jsem byla schopná uplést. Jistě chápete, že plést stále dokola jen šály mne přestalo brzy bavit.
Podobně to se mnou vypadalo i v dalším životě. Třeba mobilní telefon. Pro mne jsou absolutně zbytečným luxusem hromady všelijakých funkcí a vychytávek, kterými se ty současné pyšní. Mně bohatě stačí umět přijmout hovor, zavolat si, poslat smsku a nařídit si budíka. Když jsem prostřednictvím mobilu jednou zcela správně odeslala vizitku, připadala jsem si jako student, který právě složil maturitu s vyznamenáním.
Ovšem jeden „majstrštyk“ se mi kdysi povedl. Coby matka samoživitelka jsem na počátku devadesátých let horko těžko ušetřila na video, které jsem vítězoslavně přinesla domů. Až na místě mi došlo, že bude potřeba je zapojit a s obavami otevřela brožůrku s návodem. A věřte, nebo ne, překvapila jsem sama sebe, když jsem po téměř celonočním úsilí sklidila úspěch a video nejen správně zapojila, ale dokonce na něm naladila všechny televizní programy. Mé malé dcerky jásaly, obdivně ke mně vzhlížely a já se dmula, div jsem nepraskla.
Tímto povedeným kouskem jsem si užila svých jediných pět minut slávy. Nic podobného se pak v budoucnu již nikdy neopakovalo. Možná i proto jsem při výběru partnera kladla velký důraz na to, aby onen dotyčný byl hlavně velice schopný, středně technický kádr. Podařilo se a jednoho takového mám doma. Je tak zdatný, že většinou ty manuály ani nepotřebuje. Jednoduše koukne, zlehka se zamyslí a vše sestaví a poskládá přesně tak, jak má být. Jako bonus má pak ještě jednu velice důležitou vlastnost – nebetyčnou trpělivost s mým technicky retardovaným mozkem.
Jak jste na tom, co se týká příruček, manuálů a techniky vy? Dokážete se v nich orientovat? Nebo na tom jste stejně jako já a čumíte do nich jako husa do flašky?
15.7.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Taky čumíte na návody jako husa do flašky?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Komplexní návody především z oblasti IT
https://cs.webdev.wiki/howto.html
Já si píšu své vlastní příručky. Většinou dcera ukazuje, radí a diktuje.A já zapisuju každý detail.Proboha, to si nepiš, to ví přece každý, většinou reaguje dcera. Jenže já nejsem každý. A tak mám svůj vlastní manuál na mobil, na PC i na video. Teď bych se chtěla naučit vkládat fotky z foťáku, ale dcera se na to musí nejdříve dobře psychicky připravit. Vím, že to se mnou nemá lehké. Ale ten pocit, když jsem se třeba tady naučila vkládat obrázky.
Jo, v Praze je jich i víc. Jeden myslím i na Kladně... ale tam, co bydlím, zatím nic. Nebo je dobře utajený. 
.jpg)
Riki: hele - tady v reklamách nahore se casto vyskytuje HODINOVÝ MANZEL - já na to jednou klikla v domnení, ze uz si v cechách krome hodinových hotelu zacali pres zivnosták privydelávat i zdatní muzi - a ejhle, je to pán, který nabízi rozsáhlé opravy a ruzné remeslnické práce, co tak tam zavolat?? Nevím, zda to byl prazák - mozná, ze je v kazdém kraji nejaký "hodinový manzel"?
No, nečumím, zvládám, zatím všechno, co bylo třeba sestavit a zprovoznit, návody v pohodě. Jediné, co mě brzdí, je nedostatek nářadí. Jeden šroubovák, jedny kleště a jeden báchamr, víc mi doma nezbylo. Jo, já vím, v superhypermarketech zaměřených na kutily mají hafo krásných sad nářadí, celé stoly vybavené vším možným, a všechno je to barevný, elektrický, a vymakaný, že to funguje skoro samo. Ale stojí to nehorázný prachy, pak to doma zabírá místo, a já to nevyužiju, neb nejsem kutil. Dělám jen takové věci, které jsou vyloženě nutné, opravy, když se sesype něco, co fakt potřebuju, a tak. Takže potom nouzově používám, co najdu. Nůž, nůžky, vrtačku si jdu někam půjčit a podobně. Otrava, no. Firma "Ferda mravenec, práce všeho druhu", kam by stačilo zavolat a v rozumném čase by se dostavil šikovný pracovník, vybavený potřebným vercajkem a drobnou opravu či sestavení čehokoli by vyřešil, to by bylo. Jenže to vám v leckteré firmě řeknou, že kvůli takové prkotině nikam nepojedou, a že máte zavolat, až budete chtít něco pořádného, jako třeba rekonstrukci půlky bytu, lépe celého. Malé zakázky se jim nevyplatěj.
geliva: evidentně nemám 
talenka: ta přihláška je první test, jestli vůbec máš schopnosti na to studovat u nich
Děvčata proč se máme považovat za reterdované. Málo ktrerá z nás má doma chlapa který zvládá techniku, uvaří, vyžehlí a se zlatou trpělivostí opečovává děti.
Myslím si ,že si ti naši drazí připadají aspoň více nenahraditelní. Já si nepřipadám nijak technicky zaostalá co se týká spotřebičů do domácnosti. Mezary mám na PC a co se koupilo nové Hi-Fi a k tomu video s DVD jsem odmítla se učit toto obsluhovat. Jinak vrtačka a nakreslit si nějakou skřiňku neni pro mne problém. Kdysi jsem si i Tatramatku opravila, když jsem byla sama doma, muž odjel na měsic pracovně.
Každý člověk má určitě své přednosti, někdo je manualně zručný a někdo zase zná jazyky. Tak se vživotě stane že nám naše znalosti nestačí. Meryl určitě zvládaš s nóblesou jiné věci.
.jpg)
Já jsem technicky celkem zdatná, ale zase jsem blbec na krásno - nevidím jaké závěsy se hodí ke koberci, naaranžovat kytici a podobné věci prostě neumím.
Každý je holt dobrý na něco
Po přečtení článku jsem si chvíli myslela, že podobným problémem netrpím, protože já než použiju nějaký přístroj, přečtu si podrobně návod - z hrůzy, abych ho nerozbila ještě dřív než začne sloužit. Ovšem to se týká kuchyňských spotřebičů, protože když jsem si přečetla vaše příspěvky došlo mi,že vyšší elektronika (počínaje videem) mne naprosto míjí, a že nemít doma chlapa, nezapojím si ani set top box (ani jsem se nesnažila).Patřím mezi ty, které doma MUSÍ mít chlapa, poněvadž ani nemám chuť se mořit někde s nějakými dráty. Teď mi i došlo, že když jsem dostala nového kuchyňského robota, taky jsem volala manžela, ať mi s tim běží pomoct. 
Největší fobii mám ze součástek, které jsou plastové - při použití mé běžné síly při šroubování 2 součástek většinou obrousím závit nebo je zlomim. Nutně potřebuju mít doma vše nerez a neni to tim, že bych byla hogo fogo, ale lempl. :-)
Meryl: já jsem nemlich to samý. U nás je to nastaveno úplně stejně - já jsem schopna z návodů rozluštit pouze sem tam nějaký ten kuchařský recept a to ještě s pochybnými výsledky
zírá jak Paroubek na volební výsledky 
Copak návody na sestavení, to by šlo, ale teď pláču, protože se potřebuju přihlásit do systému celoživotního studia na MU - a já to prostě nedokážu 
mám čas do 15.8. a jde to udělat jen elektronicky. A já na to čučím a vůbec tomu nerozumím 
strašně nepřehledný to maj a já mám z toho vnitřní třes. Úplný blbeček 
tak musím poprosit ségru, až bude mít čas, aby to se mnou prošla, protože na MU studovala, tak snad si něco pamatuje... ach jo
Almega :já stejne - nový krokomer sebou vlácím dva roky (je tam ceský návod),ten starý byl jednodussí. Novou MP3 jsem uvedla do provozu, nabiju ji, ale mohu poslouchat jen rádio-protoze.....neco si stáhnout z CD do PC a pak zhustene opet do MP3 Ovsem pred léty jsem to svedla, mela jsem tahák a podle neho to slo-ted uz je mozkovna starsí a mnohem
Syn je pres dvatisíce km daleko a nechce si odskocit, aby mi to vysvetlit,sice skypujeme - ovsem on se mnou nemá ty nervy
(vzdy tvrdí, ze mi to uz stokrát vysvetlil a já porád nechápu
-a já mu v detství 
vsechno tak dlouze a srozumitelne vysvetlovala
Ještě musím dodat,že mám už druhý rok na stole krokoměr(digitální),který ale neumím uvést do provozu,a u postele mám svítící budík,rovněž digi,který už jde asi o 20 min napřed,ale jaksi to neumím vrátit na správný čas....Ovšem nedávno se mi po -- modem,poslali mi nový a jako machr jsem si popsala vše,jak bylo zastrčeno v tom starém,tak jsem to zapojila do nového a ono to ihned fungovalo!! ani jsem k tomu nemusela nikoho volat!!
Já jsem na tom snad ještě hůř, než ty, Merylko! Mé schopnosti cokoli sestavit se zastavily na zkompletování mixéru a mlýnku na mák 
. Neumím zapnout TV v obýváku, protože ji nepoužívám a jsou tam 2 ovladače plné divných čudlíků. Neumím též zapnout rádio a CD přehrávač, o DVD ani nemluvím. Na to mám děti, taktéž na cokoli s PC. Koupila jsem si botník z IKEY a sestavit ho musely taky děti, návodu jsem absolutně nerozuměla. Hrozné jsou manuály na počítačové programy v práci - jak je to vysvětleno pouze slovně, absolutně se nechytám. Musí to tam být nakresleno a i tak hledám, kdo by mi to vysvětlil lidsky. Můj největší "majstrštyk" bylo vypláchnutí filtru na pračce, ale to mi pomáhala dcera. Co má víc čudlíků naž dva ON/OFF, s tím si neporadím. Ach jo....
