Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Lékárny jsou přeplněné doplňky stravy na posílení imunity. Pokud za ně nechceme zbytečně utrácet, svému zdraví rozhodně neublížíme. Tělu nejvíce prospějeme tím, když budeme jíst zdravé potraviny. Což neznamená nutně bio, ale především takové, o nichž víme, že pocházejí od českých zemědělců, a necestovaly k nám tedy přes půl zeměkoule.

Nejvíce zdraví prospěšných látek nám může přinést nejméně nápadná zelenina, v kuchyni často nespravedlivě přehlížená. Patří mezi ně cibule, česnek, kysané zelí, křen, celer nebo červená řepa. Nenechme se odradit jejich zdánlivou „obyčejností“. Za pár korun i za pár minut s nimi pořídíme výborné jídlo i léčebný prostředek.  

Cibule

Cibule obsahuje řadu důležitých vitaminů, minerálů a jejich solí, třeba síru, fosfor, vápník, železo, zinek, mangan, jód, sodík, draslík, hořčík, vápník, dále vitaminy B1, B2, B3 a vitamin C. Podporuje činnost trávicích enzymů a tvorbu žaludečních šťáv. V kuchyni ji můžeme používat nejen jako základ pro masový pokrm, ale také jako samostatné jídlo. Syrová cibule zase nejlépe poslouží při kašli. Cibulová šťáva totiž rozpouští hleny, pomáhá při chrapotu a nachlazení.

Tip: Nakrájenou cibuli nasypeme do sklenice s uzávěrem, zalijeme medem. Šťávička, která se působením medu z cibule vytvoří, se pak popíjí během celého dne.

Česnek

Česnek je účinný proti parazitům, rozšiřuje cévy, a pomáhá tedy snižovat krevní tlak. Nejlepší je česnek syrový. Pokud jej dobře snášíme a nejdeme večer třeba do divadla, můžeme ho využít jako dip k masu nebo k pečené rybě.

Tip: Aioli (česneková majonéza, používá se ve středomořské kuchyni). Rozdrtíme několik stroužků česneku, přidáme syrové vejce, lžičku ostré hořčice, citrónovou šťávu a metlou vše pořádně prošleháme. Postupně přiléváme olivový olej a stále šleháme, abychom docílili krémovité konzistence. Dochutíme solí a čerstvě umletým pepřem.

Kysané zelí

Kysané zelí má více vitaminů než zelí čerstvé. O tom, že je zdravé, věděl v 18. století už mořeplavec James Cook. Nejméně jednou týdně je podával svým námořníkům, aby při dlouhých plavbách neonemocněli kurdějemi. Kysané zelí obsahuje hodnotné bioaktivní látky - bakterie kyseliny mléčné, vitaminy skupiny B, C a K, minerály jako draslík, hořčík, fluor a enzymy. Pomáhá snižovat krevní tlak a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek. Má odvodňující účinek, a proto umožňuje rychlé odstraňování odpadních látek z těla. Kysané zelí je výborné jako příloha, skvěle se hodí k pečenému kuřeti, nebo i jako samostatný pokrm, třeba polévka, kterou znají všichni čtenáři Karafiátových Broučků.

Tip: K pokrájenému zelí přidáme nakrájené jablko. Trochu osladíme medem. Podáváme třeba k vinným klobásám.

Křen

O léčivých účincích silně aromatického křenu byli přesvědčeni již ve starověku. Lékaři vypozorovali, že zmírňuje různé neduhy – od žaludečních po pohybové. Dnes víme, že kořen této rostliny, kterou najdeme především na březích potoků, je velmi bohatý na vitamin C a minerály železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor. Má antiseptický účinek, pomáhá usnadňovat odkašlávání a působí močopudně. Z nastrouhaného křenu si můžeme vyrobit placku a přikládat na bolavé klouby.

Tip: Několik kořenů křenu oloupeme a nastrouháme najemno. Vložíme do misky zakapeme citronem a posolíme. Přidáme půlku kelímku sladké smetany a dobře promícháme.Tato křenová omáčka – teplá i studená se výborně hodí k pečeným masům. Jako lék proti kašli se křen dá použít s medem nebo cukrem podobně jako cibule.

Červená řepa

Komu vadí výrazné aroma a štiplavá chuť cibule, česneku nebo křenu, pak červená řepa je v tomto ohledu ideální potravinou. Pochází se Středomoří, ale u nás zdomácněla. Správně pěstovaná řepa vyniká vysokým obsahem kyseliny listové, vitaminu C a draslíku, který je důležitý pro správnou srdeční činnost. Má také antimykotické účinky. Šťáva vylisovaná ze syrové červené řepy je skutečným detoxikačním „lomcovákem“.

Tip: Zapomeňme na školní jídelny a inspirujme se Středomořím, kde s řepou dokáží připravit v kuchyni divy. Důležité je uvařit (nebo upéct) řepu vcelku (30-40 minut) a pak teprve oloupat. Jen tak si zachová všechny důležité látky. Uvařenou řepu nakrájíme na plátky. Na pánvi necháme zesklovatět cibuli. Přendáme do misky, přidáme k ní okapané a pokrájené ančovičky, olivový olej, vinný ocet, pepř a půl lžičky ostré hořčice. Pořádně promícháme a nalijeme na plátky červené řepy. Ideální zimní předkrm. Pečená nebo vařená řepa se hodí jako energeticky vydatná potravina do různých zelených salátů.

Celer

Jako lék ho uznávali již starověcí léčitelé, vypozorovali i jeho afrodiziakální účinky. Konzumuje se jak nať, tak bulva. Některé země si s bulvou celeru vůbec nevědí rady. V Čechách s jeho použitím v kuchyni máme bohaté zkušenosti hlavně v polévkách a salátech. Je hodnotným zdrojem vitaminu C, vitaminů skupiny B a celé řady minerálních látek. Působí močopudně a antibakteriálně. Může být však také silným alergenem.

Tip: Oloupaný  celer nakrájíme na plátky a uvaříme v páře do poloměkka. Uvaříme si i 2-3 brambory. Na dno zapékací misky položíme kousky másla. Poklademe celer, osolíme, opepříme. Přidáme i na plátky nakrájené brambory. Posypeme strouhaným sýrem a zalijeme šlehačkou. V dobře rozehřáté troubě pečeme 10-15 minut. Z celeru se dají vyrobit i nízkokalorické hranolky. Nakrájené proužky syrového celeru osmažíme na oleji. Podáváme například k hovězímu steaku.