Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Zima je v plném proudu a studená realita za oknem každým dnem více a více připomíná potenciální zdravotní rizika. Chřipky, angíny a další choroby útočí na člověka prakticky na každém kroku. Nejlepší obranou je vždy útok, a proto bychom se také my měli dát do boje s nachlazením co možná nejdříve. Své o tom ví také ing. Ivan Mach, CSc., prezident Aliance výživových poradců ČR..

Jaké potraviny jsou vhodnou prevencí možných respiračních onemocnění v zimních měsících?

V tomto období vyhledáváme potraviny s vysokým obsahem vitaminů, zinku, selenu a ty, které mají zahřívací účinek. Před zimní vlnou chřipek bychom měli mít co nejaktivnější imunitní systém, jehož aktivitu podporují zejména vitaminy s tzv. antioxidačním účinkem jako vitamin C, E, beta-karoten a minerálie s obsahem zinku a selenu, které aktivují tzv. antioxidační enzymy. Vhodná jsou zejména jablka, vlašské ořechy, a pokud to bude možné, nezapomínejme do polévek dávat co nejvíce čerstvých natí ze zahrádky nebo květináče (pažitka, petržel, celer aj.). Jakmile se ochladí a hrozí nebezpečí prochladnutí, nejlépe zahřeje čaj ze zázvoru.

Máte vy osobně nějaký tip, který sám uplatňujete a je vám ku prospěchu?

Mražení je jak známo nejšetrnější způsob uchovávání potravin, pokud jde o zachování obsahu vitaminů. Miluji mraženou zeleninu v dušené či grilované formě nebo do polévky, a to zejména tzv. křížaté zeleniny (růžičková kapusta, květák, brokolice). Nikdy zeleninu tepelně neupravuji zcela doměkka, ani v polévce nemusí být úplně měkká, spíše tzv. „al dente“. Věřím, že přílohy na tento způsob jsou plné potřebných vitaminů, navíc mají nízkou energetickou hodnotu a nízký glykemický index.

Jaké jsou nejčastější mýty, které musíte v této oblasti lidem vyvracet?

Častým mýtem právě v zimě je nedůvěra k mražené zelenině z domácí produkce a bezmezná snaha o konzumaci čerstvé zeleniny z dovozu. Vitaminy, kterých je v tuzemské čerstvé zelenině při sklizni nejvíce, správným zamraženým příliš netrpí, zatímco množství vitaminů v dovezené čerstvé zelenině, zejména v rajčatech, je velmi nejisté. Někoho také překvapí, že z mrkve konzumované za syrova se do těla vstřebá méně karotenoidů než z vařené či dušené mrkve.

Lokální potraviny jsou vůbec fenoménem poslední doby. Proč by tuzemské potraviny měly být pro českého spotřebitele zdravější než zahraniční?

Adaptace, tedy přizpůsobování se vnějším vlivům probíhá celý život, i pokud jde o potraviny. Nezřídka vznikají negativní reakce na některé potraviny nebo na látky, jimiž jsou ošetřeny při pěstování, skladování i technologickém zpracování, protože tělo se s nimi setkalo poprvé. U zahraničních potravin se s těmito jevy můžeme potkat mnohem častěji než u potravin produkovaných v tuzemských podmínkách.

Potraviny se importují do Čech z nejvzdálenějších koutů světa. Jaký vliv na jejich kvalitu a výživové hodnoty může tento transport mít?

U výživových hodnot to je jasné. Pokud ovoce či zelenina nedozrávají za přírodních podmínek, jsou v tabulkách výživových hodnot potravin někde jinde. Známý je deficit antioxidantu lykopenu u dovážených rajčat nebo přírodního antiobezitika CLA u dovážených, technologicky zpracovaných mléčných výrobků.

S pokračující zimou ubývá čerstvých výrobků ze sklizně – čím je nahradit?

Pocházím z domácnosti, kde se každý rok na podzim zavařovala červená řepa s křenem, krouhalo a nakládalo zelí, a dokonce se nakládala domácí vejce (do vodního skla), protože ta z letní snůšky byla nejkvalitnější. Byl to zajímavý vitaminový doplněk zimní tabule a myslím si, že i dnes může doplňovat paletu ochranných látek, které bychom měli přijímat z potravin po celý rok.