Šup s tím do pračky!
Znáte to. Jakmile máte nějaký oblíbený kousek oblečení, je to právě ten, který si nějakým nedopatřením zničíte. A tak jsem i já přišla o svoji neoblíbenější sukni. Vrátila jsem se ze služební cesty, která je každý rok velice vyčerpávající, ale ta letošní byla výživná dvojnásob. Když odjíždíme, většina z nás vidí dvojitě, nepamatuje si ani svoje jméno a reaguje pouze na jednoduché povely. Při cestě domů se musíme podívat do občanky, kde to vlastně je a jak se tam jede. Návrat do normálního duševního stavu všem trvá zhruba týden. A tak jsem se nějak dostala domů, kde jsem chvíli nekoordinovaně chodila po domě a potom jsem z nějaké prapodivné pohnutky vrhla do pračky svoji vlněnou sukni a vyprala ji na šedesát.
Probrala jsem se ve chvíli, kdy jsem ji vyndala ven. Vypadla na mě jakási tvrdá filcová věc velikosti prachovky, která by mi mohla nově sloužit třeba jako ozdoba na zápěstí, bandáž kolena nebo gumička do vlasů. Ale jako sukně se to už nehodilo ani na moji plyšovou berušku. Podobně jsem dopadla před několika lety se zimním kabátem. U něj jsem se poctivě podívala na cedulku, jestli ho můžu strčit do pračky anebo ne. Šlo to. Kabát se krásně vypral a nezmenšil velikost. Jen se ztenčil. Z teplého flaušáku jsem obratem získala takřka letní model, 
protože i průsvitný baloňák mě zahřál víc. Teplotně na srpen vyhovoval, akorát je nutné přiznat, že v dlouhém černém kabátu vypadá člověk uprostřed parného léta poněkud výstředně.
Ne všechno je ale moje vina. Zrovna letos jsem měla velkou radost, když se mi podařilo sehnat letní kalhoty. Elegantní, z dobrého materiálu a střihu, který mi dokonale seděl. Měla jsem je sotva dva týdny, když zcela mimo termín přijela rudá osvoboditelka, jak trefně tuto záležitost nazývala moje bývalá kolegyně. Dorazila jsem domů, spáchala první pomoc ve studené vodě, a protože mi bylo špatně, rozhodla jsem se, že je doperu v pračce. Nastavila jsem praní ve studené vodě a odešla zdechnout. Když jsem k pračce znovu přišla, myslela jsem, že zdechnu ještě jednou. Pračka se rozhodla jinak a už z dálky jsem viděla zapařené okénko. Přes ukazatel teploty na nule jsem sáhla pro něžně uvařený kus textilu se zapranými skvrnami, které se mi už nikdy nepodařilo ničím odstranit.
Nové tílko jsem si zničila vysloveně svojí hloupostí. Přišla jsem z práce a v rohu místnosti jsem zahlédla počínající plíseň. Pocítila jsem nutkání ji okamžitě odstranit, a tak jsem sáhla po rozprašovači se Savem, postavila se na špičky a vypustila do roku oblak aerosolu. Ten se vznesl a dopadnul mi na hrudník, který mi odbarvil asi milionem a půl miniaturních teček. Vypadalo to tak příšerně, že se to nedalo vydávat ani za avantgardní umělecké dílo. Aspoň si už od té doby pamatuji, že se mám nejprve převléknout.
Kdybyste někdo našel nějaký zázračný recept, jak vrátit ten filc do původní podobny, dejte mi prosím vědět. Vážně jsem tu sukni měla ráda. Jinak aspoň napište, jak jste byli šikovní vy sami a jestli jste si také zničili nějakou oblíbenou věc.
16.11.2011 Rubrika: Náš domov | Komentářů 84 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Šup s tím do pračky!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tak to pěkně naštve. Abych pravdu řekla, tak já si na tohle už teď dávám docela pozor. Co se ale praní týče, tak jsem teď nedávno řešila trochu jiný problém. Konkrétně ten, že mi přestával velikostně stačit koš na prádlo. Nakonec mi tedy nezbylo nic jiného, než pořídit větší. Ten se mi naštěstí povedlo sehnat z https://www.emako.cz/pradelniky/
lee:Mam podobny problem s moji solarni susickou (snurou na pradlo), Kdyz je vitr, tak mam obavy ze pro spodary polezu k sousedum na jablon 
orinka: Zalezi na tom, jakou automatku mas. Nandavaci zeshora se da zastavit a otevrit a i nektere s dvirky ze strany jdou taky. Mam Bosch a je tzv "bezvodova", voda v ni ani neni videt, pere bezvadne ackoliv pouziva malo vody a da se otevrit kdykoliv.
Riki: Jo taky se pamatuju na ty casy, kdy deti vlastne byly "pracovne vykoristovane" Kdyz jsme byli v muzeu, tak tam meli hodne nacini co jsme pouzivali doma. Dnesni deti a nekteri jejich rodice ani nevedeli co to je a na co to je. Krucis prece nejsem taaaaak stara
Linda: Ja se taky desim doby, kdy by mi Boshka mela odejit bude ji teprve 7 let tak snad holka jeste par let vydrzi. (desim se nakupu nove, at uz cenove tak i tim ze je sice vyber dost veliky, ale kvalita nic moc)
orinka: 18:04 no jo, to je pravda. Vsechno ma svoje vyhody i nevyhody.
To me by se posledni dobou nejvic ze vseho libilo, kdyby se o sebe vsechno a vsichni starali nejlepe sami. Asi je to tim, ze mam dve prtavy deti a tudiz tato moje predstava je nerealizovatelna a naopak realita je opacna
Tudiz mi momentalne vyhovuje papinak i automatka, protoze mi toto kompenzujou 
.jpg)
Jsem vcera byla okukovat novou pracku, ta moje peje svou labuti pisen.... teda to je vedni obor. Doufám ze moje stara dobra boscha jeste chvili vydrzi 
Ona babička asi nějak neslyšela o nepatřičnosti dětské práce a vykořisťování, takže využití vnučky ku praní byl jenom jeden z mnoha způsobů. Ale kupříkladu kropení prádla vyloženého za účelem bělení na slunci na trávě mi svěřeno nebylo, páč to se prý musí umět.
K tomu "historickému praní" - z útlého dětství se pamatuju na praní u babičky. Ta měla v koupelně veliký kotel, kam se napustilo neuvěřitelné množství vody, a topilo se pod tím uhlím. Kýblem se teplá voda přelívala jednak do vany, druhak do pračky, což byl takový podlouhlý dřevěný sud, uvnitř opatřený pracím mechanismem, rovněž dřevěným, a točilo se klikou, tím se prádlo uvnitř různě mlelo a kupodivu i vypralo. Zvlášť odolné kousky, které někdo zmazal opravdu důkladně, se vydrbaly ručně na valše. No a pak se to z té pračky vylovilo, a máchalo a máchalo... v létě na dvorku v neckách. V zimě v té vaně v koupelně. Pralo se mýdlem s jelenem, nastrouhaným na jemno. Jako malé dítko jsem měla zodpovědný úkol to mýdlo řádně rozmíchat ve vodě, aby se rozpustilo a nedělaly se vločky. A potom točit klikou u pračky. Když jsem vyrobila pěknou mýdlovou vodu, a vydržela točit klikou celou dobu praní, byly za to odměny. 
Monik: automatka má nevýhodu v tom, že nemůžeš ihned zasáhnout do pracího procesu. Kdežto ve staré pračce ihned. Je to jak s papiňákem. Má to výhody i nevýhody, ve starém kastrole přiléváš tekutinu, mícháš jen co zvedneš pokličku. S papiňákem, než ho otevřeš, jsou orace.
.jpg)
YXH: no takový pěkně čistě vypraný tkaničky...
lee:
.JPG)
jojo,taky jsem v tom nějaký čas prala,na plátěné prádlo dobrý ale z bavněných kousků byly vždycky smotaný dlouhý žížaly
a taky jsem chodila máchat prádlo do koryta na návsi, dělaly to tam tak všechny ženský.ty starší a já si hrála na hospodyňku,no nevšimla jsem si že je ten den nějaký velký proud a asi tak třetina ponožek a ostatního spodního prádla mi uplavalo, voda odtékala pod náves,tak už jsem většinu nenašla
a jestli nezetleli, žijí pod návsí šťastně dodnes
Petruša: Ono to pralo docela dobre jenom ty tkanicky .
tu pádlovařečku máme dodneška 
ta pračka a ždímačka o které asi píšete je ještě na chalupě po babičce. Funkční, máma v to v létě chtěla něco prát, ale pak si to naštěstí rozmyslela a přivezla to vyprat domů
Monik: Taky jsme mivali neco mezi vareckou a padlem na vyndavani pradla z kotle. Taky se mi povedlo pripalit plenku dala jsem nejak min vody a zapomnela zamichat hrnec
Monik: Taky jsme mivali pracku romo a kulatou zdimacku. Ta zdimacka probijela, jednou jsem letela pres pradelnu az ke dverim a mamce se to same stalo s prackou. Jelikoz uz mela zkusenosti, tak muj 
vedel co s tim. Skladovali jsme pracku i zdimacku ve sklepe a vlezla do ni mys, pri prvnim zapnuti ji to zabilo a pak lezela pres draty a delala zkrat.
Byla jsem rada kdyz jsme koupili prvni automatku Zanussi. Byla malinka a nandavalo se do ni zezhora. Kdyz jsme prijeli sem, hnedle mne klepla pepka. Automatky tu skoro neznali a kdyz, tak silene drahe a jenom nandavani zepredu. Tak jsem asi 12 let prala v mistni predpotopni pracce se snekem uprostred. Sice byla uz "moderni" ale ponozky a veskere tkanicky hltala s chuti hladoveho vlcaka. Tak jsem jemne pradlo musela prat v ruce. Kdyz jsme predelavali pradelnu, koupili jsme novou pracku. Chtela jsem automatku ale nandavat zezhora. Koukali na mne jako na martana, tak jsem jim ukazala brozuru, ze to opravdu existuje, nakonec jsme museli vzit s dvirkama vepredu, protoze nic jineho se tu koupit neda, teda krome tech predpotopnich s vrtuli.
Shodou okolností jsme se o praní bavili nedávno s tchýní, od praní střev v dřevěné pračce k americké podprsence. U nich prala jen tchýně, ve vířivé pračce a prý to byla chuťovka-americké podprsenky, kšandy od zástěr a uprostřed v 1 balíku omotanéostatní prádlo.
